|
Hebrejská Bible a archeologie
Nezvěstná hora Sinaj
CEP[1] Exodus 19:18-21
|
Celá hora Sínaj byla zahalena
kouřem, protože Hospodin na ni sestoupil v ohni. Kouř z ní
stoupal jako z hutě a celá hora se silně chvěla. Zvuk polnice
víc a více sílil. Mojžíš mluvil a Bůh mu hlasitě odpovídal.
Hospodin totiž sestoupil na horu Sínaj, na vrchol hory.
Zavolal Mojžíše na vrchol hory a Mojžíš tam vystoupil. Hospodin
Mojžíšovi řekl: "Sestup a varuj lid, aby se nikdo nepokoušel
proniknout k Hospodinu ve snaze ho uvidět. Mnoho by jich padlo.
|
Jeden z nejpůsobivějších příběhů Hebrejské Bible se odehrává na hoře
Sinaji. Zde, uprostřed pouště, majestátně sestoupil Bůh -Yahweh a předal
Mojžíšovi kamenné desky s
přikázáními. Hora Sinaj je několikrát zmíněna ve starozákonní knize
Exodus.
Existuje hora Sinaj? Generace objevitelů se snažily lokalizovat tuto
památnou horu. Žádné místo však neodpovídá biblickému popisu.
Džebel Musa
Džebel Musa (Jebel Musa, Jabal
Musa, Džabal Músa) znamená v arabštině hora Mojžíšova. Podle jedné
z náboženských tradic došlo k předání desatera právě zde v
jižní části Sinajského
poloostrova.[2] [3]
|
|
Obr. Hora Džebel Musa.[6] |
Na vrcholku se nachází malá kaple, hned vedle vchodu do jeskyně. V
jeskyni se podle tradice ukryl Mojžíš před Yahweho "slávou", jak je
podivně překládán hebrejský výraz
- KaBoD. CEP[1] Exodus 33:22
|
Až tudy půjde moje sláva, postavím
tě do skalní rozsedliny a zakryji tě svou dlaní, dokud nepřejdu. |
Obr. Klášter Sv. Kateřiny.[5] |
|
Pod horou je klášter Svaté
Kateřiny ze 3. či 4. stol. n. l. Dva mniši těchto
místech nalezli údajně hořící keř Mojžíšův(kolem r. 300 n. l.) a
kolem něj byl vystavěn klášter. Cestovní kanceláře a
náboženské skupiny prezentují Džebel Musa jako biblickou horu
Sinaj a pořádají zde exkurze.
28°32′23″N 33°58′24″E
|
Har Karkom
Jiní badatelé prohlašují za
místo setkání Yahweho s Mojžíšem horu Har Karkom (Karkum, Karkoum,
Jabal Ideid)
v severním Hijazu v Negevu. [4]
[9] [10] |
|
Obr. Kopce pouště Negev.[6] |
Obr. Har Karkom.[8] |
|
Archaelog Emmanuel Anati
identifikoval horu jako biblický Sinaj. Jiní archeologové (např.
Israel Finkelstein) však jeho tvrzení odmítají.
[8]
30° 17′ 0″
N, 34° 45′ 0″ E
|
Jabal el Lawz (Saudská Arábie)
Hora v Saúdské Arábii (Jebel el Lawz, Jebel el Loz, Džabal al-Lúz) je vysoká 2578 m.
Dobře splňuje geografický popis v Bibli: Je nejvyšší horou v oblasti, z
rozsáhlé roviny na úpatí lze vidět na vrchol hory. Na západním úpatí
hory s eprý nachází oltář (Ex.17:15). Je zde k vidění puklina způsobená
snad vodním pramenem.[11]
28° 41' 18'' N, 35° 17' 42'' E
Hala-'l Badr (Saudská Arábie)
Bývalá sopka (také Hala-'l Bedr, Hallat al Badr) v SZ Saudské Arábii.
27° 15′ 0″ N, 37° 12′ 0″ E
V Saudské Arábii jsou i další hory považované za Boží
horu - Jabal al-Nour či Jebel Baggir.
Hashem el-Tarif (Egypt)
Další kandidát na Boží horu se nachází v Egyptě. Údajně přesně
geograficky odpovídá údajům v Bibli. Je zde trhlina - snad důkaz
starodávného pramenu. Plošina pod horou je dostatečně rozsáhlá aby zde
mohlo pobývat několik set tisíc lidí se stády skotu.
Sin Bishar (Izrael)
Gebel Sinn Bishr (622 m) je umístěn na středozápadu Sinaje. Tato hora
byla navržena jako biblická hora Sinaj biblickým zeměpiscem Menashem
Har-Elem z Tel-Avivské univerzity.[11]
29° 40′ 15.6″ N, 32° 57′ 39.6″ E
Helal
Gebel Halâl (892 m). Hora na severu Sinaje.[11]
Serbal
Hora na jihu Sinaje.[11]
Jebel al-Madhbah (Jordánsko)
Hora u u skalního města Petra v Jordánsku.
Velká pyramida v Gíze (Egypt)
Objevují se dokonce názory, že oním místem setkání nebyla hora ale
Velká pyramida.[11]
Oreb
Na jiných místech Bible nese Boží hora jméno Oreb (Choréb). Většinou
je Oreb považován za jiný název pro horu Sinaj. Podle židovských tradic
nesla hora původně jméno Oreb a poté, kdy se Bůh zjevil Mojžíšovi byla
přejmenována na Sinaj. Podle některých badatelů se ale jedná o jinou
horu, než Sínaj.
Navzdory intenzivnímu pátrání nebyla biblická hora Sinaj dosud
jednoznačně identifikována. |
|
[1] |
Ekumenická rada
církví v ČSR. Bible, Písmo svaté
Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad.
Jinak také Český ekumenický překlad
/CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks. |
[2] |
Diderot s.r.o. 1999. Encyklopedie
Diderot 2000 na CD ROM |
[3] |
R. Laird Harris, Gleason L.
Archer Jr., Bruce K. Waltke. TWOT - The Theological Wordbook
of the Old Testament. Moody Press of Chicago, Illinois,
1980. |
[4] |
Herzog, Ze'ev.
Deconstructing the walls of Jericho. 1999. Ha'aretz.
www.truthbeknown.com/biblemyth.htm |
[5] |
Microsoft corp. Microsoft
Encarta Premium Suite 2003 .
Heslo Monastery of St Catherine, Sinai
Peninsula |
[6] |
Microsoft corp. Microsoft
Encarta Premium Suite 2003 .
Heslo Sinai Mountain Road |
[7] |
Microsoft corp. Microsoft
Encarta Premium Suite 2003 .
Heslo Negev Desert Hills |
[8] |
Finkelstein Israel. Raider of
the Lost Mountain—An Israeli Archaeologist Looks at the Most
Recent Attempt to Locate Mt. Sinai. Biblical Archaeology
Society. 1988
www.basarchive.org |
[9] |
Anati Emmanuel. Where Is
Mount Sinai?
The Bible and Interpretation.
2003
www.bibleinterp.com/articles/Anati_Mount_Sinai.htm |
[10] |
Anati Emmanuel. The Riddle of
Mount Sinai. 2001
www.harkarkom.com |
[11] |
Přispěvatelé Wikipedie, Sinaj
(biblická hora) [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie,
c2017, Datum poslední revize 7. 02. 2017, 10:38 UTC, [citováno
12. 03. 2017] <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sinaj_(biblick%C3%A1_hora)&oldid=14651344
> |
|
|