| |
Marie Magdaléna (III.)
Marie Magdaléna v apokryfních evangeliích
| Do kánonu Nového zákona byla
zařazena čtyři evangelia. Z evangelií je přes nemnoho zmínek o Marii Magdaléně jasné, že hrála
významnou roli v klíčových okamžicích Ježíšova života i
smrti. Ve výčtu žen kolem Ježíše je téměř vždy jmenována
jako prvá. Apoštolové se z obavy o svůj život
neodvážili doprovodit Ježíše na jeho křížové cestě.
Marie Magdaléna je však prvá mezi ženami,
které jsou účastny trpkých chvil Ježíšova ukřižování a
smrti. Ona sleduje ukládání Ježíšova těla do hrobky, ona
objevuje příští den hrobku otevřenu. Právě s ní se Ježíš
setkává po svém zmrtvýchvstání (podle evangelia Marka a Jana). |
 |
Autoři kanonických evangelií si museli být vědomi významu Marie Magdalény. Píší
o ní však jen velice kuse a to zřejmě jen v místech, kde ji vynechat nemohli
bez podstatného narušení příběhu. Pouze jediný evangelista Lukáš
přiznává, že Ježíše doprovázela již od počátku jeho veřejného působení. Pak čteme o Marii Magdalské až při událostech Ježíšova ukřižování a zmrtvýchvstání. V kanonických
evangeliích sice nalezneme i příběhy, ve kterých snad Marie Magdalská
vystupuje pod jiným jménem či anonymně, není to však jisté, mnohé je
zamlženo. To se projevilo v křesťanské tradici i její záměnou za Marii z
Betanie. Viz.
Marie Magdaléna, hříšnice a Marie z Betánie - pomazání Ježíše.
Přesto se však o Marii Magdaléně můžeme dozvědět něco
více. Existuje řada dalších evangelií a ranně křesťanských textů, v nichž
lze nalézt o Máří
Magdaléně důležité informace. Tyto texty nebyly ve 2. a
3. století n.l. zahrnuty do
křesťanského
kánonu, protože jejich obsah nebyl v souladu s prosazujícím se
směrem věrouky. Přesto v těchto textech, někdy označovaných jako
apokryfní, nalézáme informace o událostech, které v kanonických
evangeliích chybějí nebo jsou zmíněny jen okrajově.
Marie Magdalská je ve čtyřech kanonických evangeliích líčena spíše jako
pasivní okrajová postava, která se až v okamžiku Ježíšova ukřižování a
zmrtvýchvstání nečekaně ocitne ve středu dění. Některá apokryfní evangelia ji
však líčí ve zcela jiném světle. Máří Magdaléna v nich vystupuje jako
výrazná a nebojácná osobnost, významná a aktivní Ježíšova žákyně či dokonce apoštolka ostatních. V diskuzi mezi Ježíšem a jeho žáky klade
důležité otázky. Zatímco mnozí apoštolové nechápou Ježíšovo učení,
Marie rozumí velice dobře a vystupuje v roli jejich
duchovního vůdce.
Nikodémovo evangelium (Akta Pilátova)
Evangelium vypráví o Ježíšově utrpení a smrti, obhajuje jednání
Josefa z Arimetie a Nikodéma. Dochovaný text pochází z pol. 5.stol.
Při snímání Ježíšova těla z kříže pronášejí jeho matka Maria, Marie
Magdalská a Josef z Arimatie žalozpěvy. Marie Magdaléna plánuje jít do
Říma a udat Piláta. Především však chce celému světu oznámit nesčetná
dobrodiní, která Ježíš za svého pozemského života vykonal. Vystupuje zde
tedy jako odvážná hrdinka odhodlaná hlásat světu Ježíšovo učení a jeho
památku.
Nikodémovo evangelium, překlad řeckého textu B 11,5 [4]
| |
Slyšte národy, kmeny a jazykové, a
vězte, jakou smrt připravili zločinní Židé tomu, který jim
způsobil tisíceré dobro. Slyšte a užasněte! Kdo oznámí tyto věci
celému světu? Já sama odejdu do Říma za císařem a oznámím mu,
jakého zla se dopustil Pilát, když uvěřil zločinným Židům. |
Filipovo evangelium
Filipovo evangelium je sbírkou výroků a rozhovorů spojených povětšinou s
Ježíšovou osobou. Bývá řazeno mezi gnostické texty. Dochovalo se v koptském překladu mezi texty v Nag Hammádí (NHC II/3). Vzniklo nejdříve ve II. pol. 2. stol.[1]
Důležitou postavou je zde právě Marie Magdaléna:
Filipovo evangelium (Neznámá evangelia[1]
str. 213)
| |
Tři chodily stále s Pánem: Marie,
jeho matka, její sestra a Magdaléna, ta, kterou nazývali jeho
družkou. Jeho sestra, jeho matka a jeho družka byly Marie. |
Filipovo evangelium 64 (Neznámá evangelia
str. 215)
| |
Moudrost, které říkají "neplodná",
je matkou andělů a družkou ... Marie Magdaléna. [Pán ji milov]al
víc než všechny učedníky a líbal ji na její [ústa] ... často.
Zbytek učedníků ... mu řekli: „Proč ji miluješ víc než
nás všechny?"
Spasitel odpověděl a řekl jim: „Proč vás nemiluji
jako ji? Jsou-li slepý s vidoucím ve tmě, neliší se jeden od
druhého. Když přijde světlo, vidoucí světlo uvidí, ale slepý
zůstane ve tmě." |
Marie Magdalská je označována za Ježíšovu družku (v některých překladech
milenku či snoubenku). Ježíš Magdalénu dokonce často líbal.
Jak máme rozumět Ježíšovým polibkům? Někteří badatelé tvrdí, že
polibek nemusí mít sexuální význam, chápou jej spíše jako spirituální
symbol důvěrného přijímání Ježíšova učení.
Polibek mohl znamenat i výraz přátelství, přivítání. Vždyť např. podle
Mariina evangelia Magdaléna zdraví apoštoly polibkem:
Mariino evangelium 18 (Neznámá evangelia
str. 242)
| |
[Tehdy povstala Marie,]
[na pozdrav] je [všechny] políbila [a praví: „Bratři,]
[neplačte, nerm]uťte se, ani nepochybujte. |
Filipovo evangelium však zdůrazňuje časté líbání. Je otázkou, zda je opravdu nutné hledat složitá duchovní vysvětlení, když existuje odpověď mnohem přirozenější:
Ježíš a Máří spolu žili jako muž a žena.
Jedno je jisté. Autor Filipova evangelia
bezesporu ukazuje na velmi blízký vztah Ježíše a Marie Magdalské. Uvádí, že apoštolové
Marii Magdalénu nazývali Ježíšovou družkou
(milenkou, snoubenkou). Stojí také za povšimnutí, že velká část
textu Filipova evangelia se věnuje symbolice vztahu muže a ženy, nevěsty a ženicha.
Marie Magdalská v evangeliu vystupuje nejen jako učedník, kterého
Ježíš velice miloval, ale také jako postava andělské moudrosti a
nositelka světla. Ježíš přirovnává Marii ke světlu, které on vidí, jeho
učedníci však nikoliv.
Mariino evangelium (evangelium Marie Magdalské)
| Text byl nalezen teprve v roce 1896 v Káhiře. Původní
řecký text se dochoval ve dvou nepatrných zlomcích a v neúplném koptském překladu z
počátku 5.století. Většina badatelů klade vznik textu do
poloviny
2. stol., nejpozději do počátku 3.stol. Evangelium
pravděpodobně vzniklo redakcí dvou dříve nezávislých textů.[1] |
[3] |
V tomto hermeticko-gnostickém textu odpovídá Ježíš
na otázky svých učedníků. Příběh v evangeliu Marie Magdaleny začíná nějakou dobu po Ježíšově
zmrtvýchvstání. Spasitel vyzval před svou smrtí učedníky k šíření evangelia. Ti jsou však vystrašeni,
bojí se
nebezpečí. Je to
právě Marie Magdalská, která je na konci utěšuje a dodává odvahy:
Mariino evangelium (Berlínský gnostický
kodex 8502, odst.9 - Neznámá evangelia
str. 239 )
| |
... Tehdy Marie povstala,
pozdravila je
všechny,
a pravila svým bratřím: „Neplačte
a nermuťte se, ani
nepochybujte
- vždyť celá jeho milost bude
s vámi a ochrání
vás.
Spíše však chvalme
jeho velikost, že nás připravil
a učinil
nás lidmi." Když Marie
řekla toto, obrátila jejich srdce
k
dobrému, a počali
se přít o [Spasitelových]
slovech. |
Ve druhé části Petr pobídne Marii, aby jim vyprávěla, co Ježíš řekl
a oni neslyšeli.
Mariino evangelium (Berlínský gnostický
kodex 8502, odst.10 - Neznámá evangelia
str. 239 )
| |
Pravil Petr Marii: „Sestro,
víme, že tě Spasitel
miloval
nad ostatní ženy.
Pověz nám Spasitelova slova, která
si
pamatuješ, ta, která znáš
a my ne, ani jsme je neslyšeli!"
Marie
odpověděla, řkouc:
„To, co je vám skryto, to vám sdělím."
A začala jim
vyprávět tato slova: ... |
Citujme Petra i z řeckého zlomku:
Mariino evangelium (papyrus Oxyrhynchus
3525, ř.15-17 - Neznámá evangelia
str. 243 )
| |
... Praví Petr]
Marii: „Sestro, víme, že [tě Spas]itel velm[i
miloval]
jako žádnou jinou ženu. Pověz nám tedy
[slo]va Spasitelova, [co
ty znáš] a která jsme my
neslyšeli." |
Marie hovoří o tom, co bylo apoštolům skryto. Popisuje
své vidění, v němž jí Ježíš odhalil důležitost mysli pro člověka.
Seznamuje učedníky s naukou o duchovním rozvoji, překonání
nevědomosti a boji duše s ďáblem.
Ondřej však nevěří tomu, co jim Marie
sděluje. Petr se přidává a zpochybňuje Mariino oprávnění
zprostředkovávat Ježíšovo učení.
Mariino evangelium (Berlínský gnostický
kodex 8502, odst.17-19 - Neznámá evangelia
str. 241 )
| |
... Marie řekla
toto, zmlkla, protože
potud s ní
hovořil Spasitel.
Odpověděl však Ondřej a řekl
bratřím: „Povězte, co
říkáte
tomu, co nám vyprávěla.
Já ovšem nevěřím, že
Spasitel toto řekl. Vždyť věru jsou tato učení
(plná) jiných myšlenek."
Petr odpověděl a
mluvil podobně.
Otázal se jich ohledně Spasitele: „Cožpak
mluvil se
ženou tajně
bez nás (a) ne veřejně? Máme se
sami obrátit a všichni
poslouchat
ji? Vybral si ji spíše než nás?"
Tehdy Marie plakala a
pravila
Petrovi: „Můj bratře Petře,
co si myslíš? Myslíš si, že jsem
si
ta (učení) sama vymyslela
ve svém srdci, nebo že lžu o Spasiteli?"
Lévi
odpověděl a řekl Petrovi:
"Petře, tys věčně rozzlobený.
Nyní tě vidím,
kterak
se přeš se ženou na způsob
protivníků. Jestliže
ji Spasitel
učinil (toho) hodnou, kdo jsi pak ty,
abys ji odmítl? Zajisté
ji
Spasitel spolehlivě znal.
Proto ji miloval více
než nás. Spíše se
styďme,
oblečme dokonalého Člověka
a učiňme jej ze sebe tak, jak
nám
přikázal on, a pojďme kázat
evangelium a
neklást
jiná vymezení, ani jiné zákony
mimo to, co řekl Spasitel." Když
...
... a začali
chodit, [aby] zvěstovali a
kázali.
Evangelium
podle
Marie
|
Uveďme ještě část odpovědi Léviho (Matouše) v
řeckém zlomku evangelia:
Mariino evangelium (papyrus Rylands 463,
část odst.22 - Neznámá evangelia
str. 244 )
| |
Lévi praví Petrovi:
„Petře, tvoje prchlivost je vždy s tebou.
I nyní
se takto přeš
se ženou jako její protivník.
Jestliže ji Spasitel měl za
(toho) hodnou,
kdo jsi ty, že jí pohrdáš?
Vždyť on ji zajisté
miloval,
když ji spolehlivě znal. |
Neznámá evangelia[1]
str. 236
| |
Spor Marie s Petrem bývá vykládán jako konfrontace
gnostického křesťanství s rodícím se církevním, "pravověrným",
které vedlo k formování církevní organizace. Petr a Ondřej by ve
světle této interpretace byli zástupci pravověrné tradice, kteří
popírají hodnotu tajného zjevení a nárok ženy vyučovat. Proti
nim stojí Marie, kterou "Spasitel spolehlivě znal" a miloval
ji více než ostatní učedníky, a proto jí předal nauku vyšší než
obecné učení apoštolů. Celé evangelium vychází jednoznačně v
její prospěch - ona je ta, která dokáže učedníky utišit a
obrátit jejich srdce od starostí o sebe k tomu, co je dobré... |
Marie Magdaléna zde má privilegium hlubšího poznání,
převyšuje apoštoly a je prostřednicí a zvěstovatelkou gnóze. Petr zpochybňuje, že Ježíš vybral Magdalénu k
interpretaci svého učení. Vidí v Marii soupeře ve vedení ostatních
apoštolů. Možná právě zde je odpověď na řadu otázek z předchozích
článků o Marii Magdalské.
V několika evangeliích tedy Marie Magdalská vystupuje
jako Ježíšova milovaná družka. Je Ježíšovým světlem. Učí apoštoly a
dodává jim odvahu. Někteří se však k ní staví nepřátelsky, zřejmě zajati
patriarchální výchovou a náboženskými předsudky při nepochopení základů
Ježíšova učení.
Další článek o Marii - Marie
Magdalská a křesťanská gnose
| [1] |
Brož; Dostálová; Dus a další.
Neznámá evangelia (Novozákonní apokryfy I). Centrum
biblických studií Akademie věd ČR. Vyšehrad. praha 2001.
ISBN 80-7021-406-6
|
| [2] |
Boer, Esther. Mary Magdalene
- beyond the Myth. London 1997
|
| [3] |
Útržek Mariina evangelia
Syncretic View of the Gospel of Mary Magdalene.
The Reluctant Messenger of Science and Religion.
reluctant-messenger.com/gospel-magdalene.htm
|
| [4] |
Carbone Giorgio Maria. Marie Magdalská. Šifra
mistra Leonarda, nebo evangelia? 2005. Karmelitánské
nakladatelství Kostelní vydří. 2008. ISBN 978-80-7195-151-3
|
| |
|
|
|
