Prvotní mýty
Mýty prvotního časuNebeská klenba
Nejstarší naukyVědění všech starověkých kultur se shodovalo v tom, že Země po svém stvoření byla plochá ve tvaru obdélníku či kulatého disku. Nad ní byla umístěna pevná nebeská klenba, která zadržovala propastné prapůvodní vody. Nejstarší nám známá civilizace Sumeru (4000–2000 př. n. l.) považovala Zemi za desku plovoucí na moři. Nad zemí se klenula nebeská báň a nad ní se rozprostíral oceán nebe, kde sídlili bohové.[1] [2] Ve starém Egyptě byl svět popisován jako disk či bárka plovoucí v praoceánu. Lidský svět byl bublinou v propastných vodách Nu (Nehybné vodstvo), odkud se vynořila země v zárodečném posvátném pahorku (Benben).[3]
Bible, nebeská klenba či závojStarověké kultury Blízkého východu, z jejichž tradic pochází Hebrejská
Bible, viděli
Zemi jako disk plovoucí na vodě.[4] Při stvoření byly odděleny prvotní vody pod klenbou od vod nad klenbou. Vody pod nebeskou klenbou se shromáždily, aby se ukázala souš:[a] Bible, Genesis 1:1-10, CEP[6]
Podle biblické knihy Jób má země své okraje a nad ní se klene obloha, pevná jak lité zrcadlo: Bible, Jób 37, výňatky, CEP
Podle biblických textů je nebeská klenba pevná. Bible rozlišuje nebesa a pevnou nebeskou klenbu. Nebeská klenba rāqīaʿ (רָקִ֫יעַ) (např. v Genesis 1.6) kontrastuje s nebesy shamayim (שָׁמַיִם), (např. Genesis 1.1). Slovo rāqīaʿ je odvozeno z kořene rqʿ (רָקַע), znamenajícího razítko, otisk, rozestřít či natáhnout.[7] Na nebeské klenbě byla světla: Bible, Genesis 1:14-18, CEP
Podle jiné tradice byl jediný Měsíc umístěn pod klenbu. Ostatní nebeská tělesa se nacházejí nad klenbou a jsou sice pro člověka částečně viditelná, ale fyzicky nedosažitelná. O závoji, který je rozprostřen nad diskem země píše i
prorok Izajáš: Dle slovníku Holladay je nejvhodnějším překladem kruh, kdy je země pokládána za disk: Bible, Izajáš 40:22
Klenba je postavena (založena) na zemi: Bible, Amos, 9:6, B21
Pravodstvo a potopaVně nebeské klenby se nacházejí nezměrné hlubiny pravodstva, před kterými
nás klenba chrání.
Na počátku existují dva prapůvodní živly - Apsú a Tiámat. Apsú představuje sladkovodní moře a mužský princip, životodárná Tiámat je slané moře a princip ženský. Smíšením jejich vod se rodí první generace bohů a z nich pak další.[9] I mnohem pozdější hebrejská tradice spojuje nebesa s vodou. Obecným hebrejským výrazem pro jakákoliv nebesa je slovo šamajim (שָׁמַיִם). Etymologicky se slovo šamajim vykládá „jako složenina slov šam a majim (tam, kde je voda), či jako složenina eš a majim (oheň a voda).[10] Podle Bible zemi při celosvětové potopě zaplavila voda nad klenbou. V klenbě se otevřely nebeské propusti a na zemi se vlilo ohromné množství vod. Bible, Genesis, výňatky z kap. 7 a 8, CEP
Podle jiné tradice zaplavila svět sladká voda a zředila všechna moře, která byla do té doby mnohem více slaná. Cílem bylo zastavit nemoc, hrozící vyhubit veškerý život, a rovněž omezit nadvládu nelidí. Potopa postihla zemi kouli, nikoliv zemi plochou. Přežili lidé shromáždění na jednom místě v podzemí, kam měla voda zabráněno v průniku. Těm pomohli obyvatelé ploché země.
Průsečík země a nebeské klenby
|
Podle
tradice je svět nad nebeskou klenbou uspořádán do několika úrovní.
Mnohdy se uvažovalo sedm nebeských sfér (angl. celestial spheres)
či sedm nebes. Mystikové považovali sedmé nebe za nejsvatější část nebe. Dle hebrejské tradice existuje sedm nebes. Sedm nebí se týká sedmi sfér stvořeného světa, přičemž sedm nebí v tomto světě tvoří soubor clon, skrze něž prochází božské světlo z vyššího světa. Skrze tento soubor clon sedmi nebí světa proniká božské světlo do nižších světů. Člověk může svými duchovními složkami pronikat těmito nebeskými sférami, pokud o to usiluje a splňuje specifické podmínky.[10] Je možné, že sedm sfér je odvozeno od sedmi planet (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun) obíhajících ve svých drahách nad zemí. Tradice se promítá i do našeho života, kdy běžně používáme sousloví „být v sedmém nebi“, tedy být vrcholně šťastni – sedmé nebe za nebeskou klenbou by mělo být říší nejvyšší dokonalosti, sídlo Boha.
|
Obr. Dřevoryt (1475) Slunce, planety, andělé a nebeská klenba.[7] Povšimněme si nebeské klenby, pak sedmi úrovní nebes a sídla nebeských bytostí. |
Slovanské védy popisují klenbu jako neprostupnou bariéru, kterou bychom dnes snad nazvali silovým polem. Ta chrání náš svět před životodárnými vodami praoceánu. Klenba je složena ze sedmi vrtev či sfér. Síly nepřátelské lidskému světu se snaží oslabit nebeskou klenbu a svět pod ní zničit.
Slunce, Měsíc i planety putují po svých drahách pod kopulí nebeské klenby. Nad kopulí se rozprostírají nesmírné dálavy pravodstva, v nichž byly stvořeny další světy, rovněž chráněné vlastními kopulemi nebeské klenby.
Na počátku, ve zlatém věku lidstva, byl neustále den. Čas, jak jej známe dnes, pro člověka neexistoval. Měl vlastní biologické hodiny, podle kterých řídil svůj spánek a činnost. Na obloze nebyl Měsíc. Pohyb moře byl dán tepem srdcem země, jejími nádechy a výdechy. Tma nastala poté, kdy poprvé člověk zabil člověka.
--- pokračování příště ---
[1] | Země a nebe. Mýty a skutečnost. Suspectus.com [online]. 03/2006n. l. [cit. 2023-11-17]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2006030001 |
[2] | BLACK, Jeremy a GREEN, Anthony. Bohové, démoni a symboly starověké Mezopotámie: ilustrovaný slovník. Ilustroval Tessa RICKARDS. Historie (Volvox Globator). Praha: Volvox Globator, 1999. ISBN 80-7207-266-8. |
[3] | Přispěvatelé Wikipedie, Nun [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2021, Datum poslední revize 20. 07. 2021, 08:35 UTC, [citováno 17. 11. 2023] <https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nun&oldid=20213894> |
[4] | Wikipedia contributors, 'Nut (goddess)', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 7 December 2023, 23:40 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Nut_(goddess)&oldid=1188831558 > [accessed 20 December 2023] |
[5] | Stvoření světa. Orientace staveb na Labuť a Deneb. Mýty a skutečnost. Suspectus.com [online]. 2011 [cit. 2023-12-20]. Dostupné z: http://www.myty.cz/view.php?cisloclanku=2011060003 |
[6] | Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks. |
[7] | Wikipedia contributors, 'Firmament', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 27 December 2023, 08:38 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Firmament&oldid=1192043172 > [accessed 27 December 2023] |
[8] | Hruška, Matouš, Prosecký,
Součková. Mýty staré Mezopotámie:
Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných
tabulkách. Odeon. Praha 1977 Epos o stvoření - překlad Jiří Prosecký. |
[9] | Enúma eliš - Epos o stvoření světa. Mýty a skutečnost. Suspectus.com [online]. 2006 [cit. 2023-12-27]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2007040019 |
[10] | Přispěvatelé Wikipedie, Sedm nebes [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2021, Datum poslední revize 5. 03. 2021, 13:29 UTC, [citováno 27. 12. 2023] < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sedm_nebes&oldid=19576539 > |
Vydáno: 27. 12. 2023