Mýty a skutečnost - Proroctví z Fátimy (VI.)

Proroctví z Fátimy - další dopis Lucie Santos

Ve Fátimě bylo roku 1917 lidstvu sděleno Paní z Fatimy několik vizí a varování, tzv. Poselství z Fátimy. Zázraků ve Fátimě bylo přítomno 70 tisíc lidí. Varovná proroctví však byla zjevena jen několika vyvoleným, kteří zůstali v utajení. Církvi a veřejnosti bylo část proroctví předáno prostřednictvím třech dětí - Lucie, František a Hyacinta. Toto poselství rozdělujeme na tři části - tři fatimská tajemství. Katolická církev uznala pravost zjevení ve Fátimě v roce 1930. Obsah prvých dvou tajemství byl zveřejněn r. 1942. Ke zveřejnění části třetího tajemství (zjevení) došlo až r. 2000, zbývající část (slova Paní z Fátimy) je však Vatikánem dosud tajena (20 - 25 řádků textu). Třetí tajemství se má týkat zejména budoucnosti církve. V r. 2013 bylo zveřejněno i Poslední proroctví.^[1]

František a Hyacinta zemřeli na chřipku krátce po zjeveních. Lucie Santos jako mladá dala přednost klášternímu životu. Postupně, dle pokynů Paní z Fátimy, zapisovala a předávala církvi jednotlivá varování. Katolická církev však odmítala většinu z toho zveřejnit a papežové se dokonce báli některá proroctví číst. Teprve papež Jan Pavel I. (Luciani) se začíná věnovat varování z Fátimy, ale po několika měsících ve své funkci záhadně umírá. Jeho nástupce Jan Pavel II. čte tajemství z Fátimy a tvrdí, že proroctví bylo završeno pokusem o atentát na jeho osobu v r. 1981. Jeden z hlavních požadavků Paní z Fatimy - zasvěcení Ruska, stále blokuje část biskupů. Není jasné, zda ke splnění tohoto požadavku došlo nebo ne. V r. 2000 nechává Jan Pavel II. zveřejnit třetí  fatimské tajemství. Později přicházejí informace, že se jednalo pouze o méně závažnou část tajemství. Stále je prý skrýváno zejména varování před velkou apostazí v čele církve. 13. 2. 2005 umírá v Portugalsku sestra Lucie (Lúcia dos Santos). Její texty byly až do její smrti cenzurovány a komunikace se světem kontrolována a silně omezena. V dubnu 2005 umírá papež. Nový papež Benedikt XVI. na své pouti v Portugalsku v r. 2010 varoval, že podle třetího tajemství fatimského útok na církev nepřijde jen zvenku, ale utrpení církve přijde přímo zevnitř, z hříchů, které existují v církvi. Později potvrdil, že prorocká mise Fatimy neskončila.

Obr. Lúcia Santos (vlevo), její  bratranec Francisco  Marto a sestřenice Jacinta, 1917.[2]

Další dosud nezveřejněný dopis z r. 1944

V dubnu 2010 se objevila fotografie dalšího dopisu, který měla napsat sestra Lucie Santos v dubnu či září roku 1944. Na důkaz pravosti jej opatřila otiskem prstu.

Obr. Dopis Lucie Santos - další informace ke třetímu tajemství Fatimy.^[3]

Český překlad:^[b]

Lucie Santos resp. Naše Paní odkazuje v dopise na následující biblické verše:

Pro a proti

Lze dopis považovat za autentický? Problematická je zmínka o Janu Pavlovi II. Tento papež (vlastním jménem Karol Józef Wojtyła) úřadoval od října 1978 až do své smrti v dubnu 2005. Pokud byl dopis psán skutečně v roce 1944, musel mít autor textu velice přesný vhled do budoucnosti.
Pokud byl dopis psán 1. dubna, nejedná se o aprílový žert?
Proč není dopisní papír v polovině přehnut, pokud měl být v malé obálce? Formát dopisu nesouhlasí s údajným jediným listem, který bylo možno vidět proti světlu v uzavřené obálce určené papeži a biskupovi v Leira Fatima Mons. Venanciovi. Zde je ovšem třeba dodat, že Lucie údajně pořídila i kopii a právě uvedený snímek je zřejmě snímkem této kopie.

Na druhé straně jsou k dispozici jiné dopisy, které prokazatelně psala sestra Lucie. Náš sporný dopis lze tedy porovnat s jinými jejími dopisy. Minimálně k jedné srovnávací analýze již došlo. Analýza provedená portugalskou grafoložkou Begoña Slocker prokázala, že dopis byl psán stejnou rukou, jako dva dopisy, jejichž autorkou byla prokazatelně sestra Lucie.^{[5] [6] [7]}
Rovněž forma a obsah dopisu je v souladu s předchozími zveřejněnými částmi varování z Fátimy a mnohé vysvětluje. Dopis odpovídá i dříve uniklým popisům části třetího tajemství.

Začlenění dopisu do událostí

Druhý papež uváděný v textu, Pius XII., úřadoval v létech 1939 až 1958, tedy v době údajného napsání dopisu. Podle pokynů měl být dopis oznámen po Piu XII. a před rokem 1960. To vytváří dvouleté okno mezi léty 1958 až 1960. Tehdy stál v čele katolické církve Jan XXIII. Byl papežem mezi léty 1958 až 1963. Mezi nejdůležitější činy jeho pontifikátu náleží svolání druhého vatikánského koncilu, který zasedal v letech 1962–1965. Nebylo tedy varování načasováno právě tak, aby varovalo před důsledky koncilu? Ale není v dopise ještě naléhavější varování, vztahující se právě na nejbližší roky?

Kdy?

Zde pouze spekulujeme. V dopise se nepřímo uvádí, že bylo požadováno jej zveřejnit v rozmezí let 1958 až 1960. Dále je zde uveden termín 69 týdnů od oznámení tohoto příkazu do zničení Říma. To je zhruba 16 měsíců. Řím však zůstal stát v roce 1962 a stojí dodnes. 
Je zde odvolávka na Danielovo proroctví (Daniel 9:24-25). V prvém verši se tam píše podle většiny překladů o sedmdesáti týdnech ale doslovně je uvedeno sedmic sedmdesát:

Obr. Verš Daniel 9:24 začíná slovy sabuim sibim - sedmic sedmdesát. Neuvádí se, zda se lhůta počítá na dny, měsíce či roky.

Sedmicí může být rozuměno sedm dní i sedm let. Danielovo proroctví se většinou počítá v jednotkách let (proto český ekumenický překlad zní týdnů let). Pokud by i v Luciině dopise znamenal týden 7 let, pak by ke zkáze Říma mělo dojít za 69 x 7 = 483 let.
16 měsíců je doba příliš krátká, 483 let zas příliš dlouhá, aby proroctví z Fátimy pro nás mohlo mít nějaký smysl.
Snad jen, kdybychom v Luciině dopise jednoduše místo pojmu týden dosadili rok, tedy nikoliv 69 týdnů ale 69 let, dostáváme se do roku 2027 či 2029 (1958 + 69 = 2027 resp. 1960 + 69 =  2029). A to jsou roky, které mohou vzhledem k obsahu dopisu dávat smysl.

Ovšem už židovští znalci Bible nás v Talmudu varují, abychom počítání let v kapitole 9 knihy Danielovy nebrali doslovně ale symbolicky. Sedmička je v biblické tradici číslem sakrálně-symbolickým, vyjadřuje úplnost a dokonalost v náboženské souvislosti. Znamená také časový cyklus daný Bohem, aniž by byl vyměřován přírodními jevy.

Kde?

Jedna z konkrétních informací v dopise je popis zvláštní budovy: Po několika okamžicích jsme spatřili, jak tento Papež vstupuje do Chrámu, ale tento Chrám byl Chrámem pekla. Nelze popsat odpornost tohoto místa. Vypadalo jako pevnost ze šedého betonu s lomenými úhly (původně portugalsky ángulos quebrados) a okny, jež se podobaly očím. Na střeše budovy tvar zobáku (bico).

Zvýraznili jsme slova, která si zaslouží bližší vysvětlení. Portugalská slova ángulos quebrados lze překládat jako lomené/rozbité/porušené úhly/rohy. Zvolili jsme překlad lomené úhly. Slovo bico znamená zobák či hubička džbánu. Přeložili jsme jako tvar zobáku.

Chrám jako pevnost z šedého betonu, lomené úhly, okna podobající se očím, střecha ve tvaru zobáku - pokud je náš překlad správný, pak již začíná být jasné, jakou stavbu mohla sestra Lucie spatřit ve vizi seslané Paní z Fátimy.

Podle pokynů Paní z Fátimy měl být dopis, obsahující část třetího tajemství, zveřejněn mezi léty 1958 až 1960. Tehdy úřadoval Jan XXIII. Papež odmítl zveřejnit obsah dopisu a nařídil přísnou cenzuru všeho, co souvisí s Fátimou. Vatikán zařídil izolaci sestry Lucie, nařídil jí závazek mlčení, její texty začaly být cenzurovány. Sám papež se snažil před veřejností snížit význam Fátimy, proroctví označil za nejasná rčení a třetí tajemství za ne plně nadpřirozené.^[2]

Jan XXIII. svolal II. vatikánský koncil ale jeho druhé části již předsedal nový papež - Pavel VI. I on se seznámil s Třetím poselstvím z Fátimy a rozhodl dále je považovat za státní tajemství Vatikánu. Později jej i sestra Lucie žádá zveřejnit třetí tajemství, ale papež ji odmítá přijmout.

Ještě v průběhu II. vatikánského koncilu rozhodl Pavel VI. začít s velkým stavebním projektem - papežskou audienční halou. Stavba označovaná dnes jako aula Pavla VI. (ital. Aula Paolo VI) či audienční sál Pavla VI. byla zahájena v roce 1966 a dokončena r. 1971. Železobetonovou stavbu navrhnul italský architekt Pier Luigi Nervi, který dříve pro válečné letectvo fašistické italské armády stavěl hangáry.[9] [10]

Obr. Aula Pavla VI. Pohled z kopule baziliky sv. Petra.[9] Zaoblené křivky střechy mohou připomínat linie zobáku.

Uvnitř haly zaujmou dvě obří elipsovitá okna. Jejich výzdoba budí dojem čočkovité zřítelnice a duhovky plazího oka. Celý vnitřek haly mnohým připomíná obří plazí hlavu - obrys hlavy, oči, dva špičaté zuby a mezi nimi papežský trůn.^[11]  

Zvláštní emoce budí i sochařský výtvor na pozadí papežského audienčního trůnu. Oficiálně se nazývá Vzkříšení (The Resurrection, La Resurrezione). Ústřední postavou má být Ježíš povstávající z kráteru po jaderném výbuchu v Getsemanské zahradě (právě zde byl zrazen a odveden k ukřižování). Dle autora, Pericle Fazziniho, dílo zobrazuje vír násilí a energie (on sám byl při vytváření skulptury postižen trombózou). Záměr vznikl v roce 1965 a dílo bylo dokončeno r. 1977.^[12]

O tom, že řešení interiéru audienční haly a výzdoba pódia budí tísnivé pocity, vypovídá i to, že papežské křeslo bývá nazýváno satanským trůnem.^[13]

Připomeňme popis Chrámu pekla z vize sestry Lucie: Po několika okamžicích jsme spatřili, jak tento Papež vstupuje do Chrámu, ale tento Chrám byl Chrámem pekla. Nelze popsat odpornost tohoto místa. Vypadalo jako pevnost ze šedého betonu s lomenými úhly a okny, jež se podobaly očím. Na střeše budovy tvar zobáku.

Nejedná se o velice výstižný popis audienční auly (papal audience hall) Pavla VI. ve Vatikánu?

Obr.^[14]   "Svatý Otec" přichází do haly k audienci. (Pope Paul VI hall, Vatican).

--- pokračování příště ---

Vytvořeno: 23. 2. 2020