Konec věku (IV.)

Budou vás pronásledovat

Ve třech novozákonních evangeliích (Matoušově, Markově a Lukášově) nalezneme kapitolu, ve které Ježíš Kristus promlouvá o událostech a znameních ukazujících na blížící se skonání věku.

To byla první z těch všech věcí (řecky panta tauta), které předznamenávají konec našeho věku.^[3] Jednou z dalších událostí a znamení, které nastanou před koncem, budou svody falešných spasitelů a Kristových služebníků, zvěsti o válkách, povstání národů proti národům, hlad, zemětřesení..., ale to bude jen začátek bolestí.

Pronásledování křesťanů

V Markově evangeliu Ježíš dále varuje své následovníky:

Stejně i v evangeliu Matoušově a Lukášově je psáno:

Dojde tedy k pronásledování, týrání a zabíjení Kristových následovníků.

Kdy tyto události nastanou? V Markově evangeliu čteme: Ale dříve musí být evangelium kázáno všem národům.  V ostatních dvou evangeliích tento údaj chybí. Znamená to, že věta o kázání evangelia všem národům je až pozdější vsuvka? Nejspíše ne. Markovo evangelium je považováno za nejstarší ze všech novozákonních evangelií. Bylo sepsáno kolem r. 65 - 70 n. l. Ostatní evangelia až poté.^[4]

Kdy bylo evangelium, tedy radostná zpráva^[a] o Ježíši Kristovi, kázáno všem národům? Rozhodně ne v době Ježíšova působení a ani v době vzniku evangelií Marka, Matouše a Lukáše.  Tehdy bylo šíření Kristova učení teprve na svém počátku. Zato dnes lze říci, že křesťanství je skutečně již kázáno všem národům, jak o tom píše Marek. A mnozí tvrdí, že nikdy nebylo pronásledováno tolik křesťanů, jako právě v naší době.

Křesťané dnes

Z pohledu obyvatele západního světa dnes křesťané žijí v klidu a míru. Máme přece rovnost všech náboženství a liberální demokracie zaručuje všem stejná práva. Ale je tomu skutečně tak? Občas k nám pronikne nářek, že nikdy v historii našeho věku nebylo pronásledováno a zabíjeno tolik křesťanů, jako v posledních létech.

Křesťanské církve mají své kořeny na Středním východě. Tam působil Ježíš Kristus, tam začaly růst před dvěma tisíci lety prvé obce křesťanů.
Na konferenci v Londýně v roce 2011 hovořil  katolický patriarcha Jeruzaléma Fouad Twal o krizi, které čelí arabští křesťané na Středním východě. Otevřeně se zeptal: „Slyší vůbec někdo náš nářek? Kolik ukrutností ještě musíme zažít, než nám vůbec někdo přijde na pomoc?“
V roce 2010 vyhlásila Křesťanská mezinárodní solidarita (CSI) varování před hrozbou úplné likvidace křesťanů a ostatních náboženských menšin na Blízkém a Středním východě.^[8]

Podle zprávy Centra pro studium nových náboženství (Cesnur) zemřelo v roce 2016 ve světě násilnou smrtí kolem 90 tisíc křesťanů. V průměru každých 6 minut byl zabit jeden křesťan. Další desítky milionů křesťanů byly pronásledovány a vyháněny ze svých domovů. Dvě třetiny z 90 tisíc zabitých křesťanů zahynulo v roce 2016 při kmenových konfliktech v Africe. Někteří z nich byli zavražděni tím nejbrutálnějším způsobem a předtím mučeni. Zhruba 500-600 milionů následovníků Krista nemůže vyznávat svou víru zcela svobodně.^[5]

Zvlášť kritická situace je v Sýrii a Iráku, kde se kdysi rozvíjely nejstarší křesťanské komunity. V Iráku žilo v roce 1947 kolem tří milionů křesťanů. Před útokem vojsk USA (pod smyšlenou záminkou) zde v roce 2003 bylo 1,5 milionu křesťanů. Dnes zde živoří pouhých 200 tisíc lidí vyznávajících křesťanství. Jejich domovy a kostely byly a jsou vypalovány a směřují na ně atentáty. Křesťanská sekta mandejců byla během okupace země Američany zredukována z 20 000 členů na necelých 1000. Z okupace Američany zde vznikl Islámský stát (IS, ISIS, ISIL, Daeš). V severoiráckém městě Sindžár a jeho okolí přišlo jen v srpnu 2014 o život 5000 jezídů při masakrech bojovníky Daeše. Tisíce jezídských žen a dívek byly znásilněny a odvlečeny do otroctví. Jen útěkem se zachránilo 150 000 jezídů.
Sýrie již od 80. let vedla boj proti islamistům, proti Al-Káidě a Muslimskému bratrstvu. Sekulární stát dbal na rovnost práv všech náboženských skupin včetně křesťanů. USA podnítily barevnou revoluci v Sýrii a za pomoci Izraele a Turecka podporovali přísun a vyzbrojování islamistů ze všech koutů světa. Se svými spojenci zde podporovali Islámský státu s cílem zničit sekulární syrskou vládu. Během působení Daeše byly dány do otroctví nebo krutě týrány a zabity desítky tisíc lidí, zejména křesťanů a dalších náboženských menšin. Miliony lidí musely opustit své domovy. OSN vyhodnotila útoky Islámského státu na náboženskou menšinu jezídů jako pokus o genocidu. Za posledních několik let se počet křesťanů v Sýrii snížil z 1,5 milionu na necelých 500 tisíc lidí - výsledek působení islamistů, důsledek války USA proti syrské vládě. Dá se to přirovnat k etnickým čistkám či genocidě.^[5] Poměr počtu Kristových učedníků v Sýrii se snížil v důsledku v důsledku osmileté války na pouhá dvě procenta v rámci většinově muslimského obyvatelstva. Bez zásahu Ruska proti islamistům by dnes byl počet obětí podstatně vyšší.^[d] Podle italského kardinála Zenari hrozí blízkovýchodnímu křesťanství zánik.^[11]
Z Egypta uprchlo nejvíce křesťanů za vlády proamerického prezidenta Muhammada Mursího s jeho podporou Muslimského bratrstva.
Mocenská politika USA vyvolává zejména na Blízkém východu krize, které zpětně vedou k útokům na místní křesťany. Počet sunnitských džihádistů ve světě se od vyhlášení "války teroristům" Georgem W. Bushem koncem roku 2001 čtyřikrát zvýšil.^[c] Hromadné pronásledování křesťanů, vyvolané akcemi USA, začalo za vlády klanu Bushů a vyvrcholilo za úřadování "křesťanského" prezidenta Baracka Husseina Obamy. 

Obr. Země, kde je pronásledováno nejvíce křesťanů.^[7]

Křesťané jsou dnes ve světě nejvíce pronásledovanou náboženskou komunitou. 80 % případů náboženského pronásledování je namířeno proti křesťanům a situace se stále zhoršuje. Ve 20. století se nejhorší perzekuce církví odehrály v komunistických zemích, přičemž kruté pronásledování ještě stále trvá v KLDR a Číně. Na začátku 21. století převzal agresívní iniciativu náboženský fundamentalismus – především islámský, ale také hinduistický a dokonce i budhistický. Křesťané jsou diskriminováni ve většině zemí světa včetně těch nejlidnatějších. V západních zemích existuje podivná politika mlčení a umlčování.

Roku 2012 žily dvě třetiny křesťanů mimo oblast Západu a v polovině století jich budou již tři čtvrtiny. Tito křesťané často nesou několikeré stigma, protože představují nejen víru, která budí podezření, ale též utlačovanou etnickou či sociální skupinu. Křesťané jsou zabíjeni na Srí Lance, na Maledivských ostrovech, v Súdánu - v místech vzdálených západnímu světu. K persekucím křesťanů dochází v Iráku, Alžírsku a Indii. V Pákistánu jsou křesťané násilně nuceni ke konverzi nebo vyháněni z domovů či lynčováni. Jsou vypalovány jejich modlitebny, ženy  a děti znásilňovány. Podíl náboženských menšin klesl za posledních 50 let z 23% na 3,7%. Izraelská politika bere často život arabskému křesťanství. Na druhé straně existuje protikřesťanská nenávist v Hamasem ovládaném Pásmu Gazy.^[9]

Spojené státy a Izrael vyzbrojují a finančně podporují islamisty, kteří zabíjejí křesťany i nevěrce všude po světě. Na Středním východě, kolébce křesťanství, se komunity křesťanů stále zmenšují či zanikají. Z 13,6 % populace v roce 1910 se počet křesťanů snížil na 4,2 % v roce 2010.^[10] Dramatický pokles nastal zejména v Turecku, Sýrii a Palestině.
I celá severní Afrika je již pod vládou Islámu.

Obr. Největší náboženství v roce 2015. Modře - křesťanství, zeleně - islám.^[6]

Křesťanství v Evropě představuje stále většinové náboženství (77 % populace). I zde je však na ústupu pod tlakem globalistů, marxistické EU, vnitřních krizí církví a migračních vln z islámských zemí.
Globalisté a elity EU všemožně podporují afro-islámskou migraci do Evropy. Přitom nemuslimové jsou shazováni z lodí přes palubu. Vlády začínají tolerovat právo šaríja. V Evropě jsou místa, kam se neodváží vstoupit člověk s křížkem na krku. Kostely jsou přeměňovány na mešity. Křesťanské svátky nenápadně měněny ve svátky ateistické a křesťanské symboly ničeny či retušovány. V evropských zemích mají muslimové při praktikování svého náboženství a stavění svatostánků mnohem větší svobodu než křesťané v muslimských zemích. Počty muslimů v západních zemích se stále zvyšují. Z historie plyne, že pokud umírněný islám překročí hranici 10 % penetrace společnosti, dochází k nevratnému ovládnutí celé společnosti islamisty. Vše směřuje k islamizaci západní Evropy nebo střetu s vlnami občanských nepokojů a válek.

Již desítky let dochází na Západě k nenápadné, ale systematické ostrakizaci křesťanského učení. Je prosazován názor, že křesťanství je činitel represí, ne jejich obětí. Připomínají se stále dokola dávné historické události: křižácké války, inkvizice, náboženské války či čarodějnické procesy – všechny kapitoly z historie, kde je křesťanství líčeno jako zločinné. Přitom křesťanství je zaměňováno za katolicismus. Mlčí se o všem pozitivním, co křesťanství znamenalo a znamená pro svět. Křesťanství je vydáváno za symbol mužské nadvlády. Kritizována je neochota uznávat rozvody, svatby homosexuálů či podporovat různé jiné sexuální deviace, střídání pohlaví a potraty.

Útok na křesťanství je komplexní a systematický. Je vedena globální válka proti křesťanům a mlčí se o ní. Mnozí křesťané jsou vydáváni v soužení i na smrt a mnohé národy křesťany nenávidí. Následovníci Krista jsou pronásledováni, vydáváni k soudům, zavíráni do vězení a zabíjeni. Právě v době, kdy již bylo evangelium kázáno všem národům. Právě tak, jak píší evangelisté Marek, Matouš a Lukáš. O pronásledování křesťanů na konci věku se však píše i v poslední biblické knize Zjevení.

Janovo Zjevení

Zjevení svatého Jana je poslední knihou Nového zákona. Obsah lze chápat různě, například jako symbolický výčet událostí, které nastanou na konci časů.

Beránek, duch Boží, postupně rozlamuje čtyři pečeti nebeské knihy a uvolňuje jezdce apokalypsy. Ti hubí čtvrtinu země mečem, hladem, morem a dravými šelmami. Když Beránek rozlamuje pátou pečeť, přivoláni jsou ti, kdo byli zabiti pro slovo Boží a pro svědectví, které vydali:

Bůh jim sděluje, že dříve, než přijde soud a trest nad živými, ještě budou zabiti další jejich spoluslužebníci a bratři.

Učedníci, spoluslužebníci, bratři

Ty, kdo budou pronásledováni, biti a zabíjeni před koncem věku, označujeme výše v textu za křesťany. Toto slovo se však v evangeliích ani Zjevení nevyskytuje. Dočteme se tam o učednících, spoluslužebnících či bratřích. Pronásledování by se tedy nemělo týkat jen lidí pokřtěných a členů křesťanských církví ale všech, kdo se seznamují s Kristovým učením a všech, kdo se snaží v dobrém sloužit Bohu.

Předchozí - Chrám - nezůstane kámen na kameni
Následující - Mnohé svedou, mnozí odpadnou

Vytvořeno: 23. 1. 2019