Duše zahrady (10.)        

Pohled vzhůru - barvy naděje i zhouby

Nebesa vyprávějí o Boží slávě, o díle jeho rukou mluví obloha. Jeden den druhému slovo uděluje, jedna noc druhé zjevuje poznání. Není slov a není řeči, kde by jejich hlas zůstal neslyšen;  jejich zvuk ozývá se celou zemí, do krajů světa doléhá jejich zvěst. Bible - Žalmy 19:2-5

 

Zahrada bez volného nebe nad hlavou by nebyla zahradou. Co je velkolepějšího, než stát uprostřed krásy a bohatosti zahrady a vzhlédnout nahoru na nebesa? Nejen do korun stromů ale vysoko nad ně - ten pohled je božím darem.

V jednom odpoledni, několik dní před přelomovým zatměním paní Luny (27. července 2018) jsme byli obdarováni překrásným nebeským jevem. Přímo nad našimi hlavami rozprostřel svá křídla duhový mrak v podobě nebeského ptáka.

Pozorovat duhové barvy na oblacích je vzácné. A zvláště, pokud mají oblaka tvar nebeského létavce. Ten pohled nemohly kazit ani závoje těžkých kovů, které se na naše hlavy z oblohy snášejí již téměř každý den. Zajímavé je, že chemtrails, ač vypadají jako bílé kondenzační páry, mají také barvy napodobující barvy duhy - ale jen napodobující. Dílo zkázy je vždy jen ubohou napodobeninou díla stvořitele. Zrakům vnímavého pozorovatele se tak průhledy do vyšších sfér mohou zbarvit do fosforové zelené či cihlově červené. Tyto umělé barvy nesoucí  zkázu lidstvu se nemohou ani vzdáleně rovnat povznášejícím barvám duhy.

A tak jsme před osudovým překlápěním našeho věku směrem k jeho zhoubě mohli sledovat na nebi dva symboly - dobra a zla. Převažovaly otrávené barvy roztržené nebeské opony. Alespoň na chvíli je rozehnal nebeský duhový pták, snad symbol naděje.

Vytvořeno: 26. 7. 2018