|
Proroctví o Mesiáši VIII
Proroctví o ukřižování - žalm 22
Již dva tisíce let panují spory, zda byl v Bibli
předpovězen příchod Ježíše jako mesiáše. V Hebrejské Bibli resp. Starém
zákoně byly hledány verše, které by předpovídaly Ježíšovo narození,
život i krutou smrt.
Domníváme se, že většinu z tzv. starozákonních proroctví o příchodu
Ježíše Krista nelze s jeho osobou spojovat. Jedná se o chybné překlady a nepochopení
hebrejského textu nemajícího s postavou Ježíše nic společného. Ostatně, starozákonní proroctví
nejsou proroctvími v dnešním slova smyslu, tedy předpověďmi budoucích
událostí. Proroci se snažili své posluchače a čtenáře spíše burcovat a
povzbuzovat, než předpovídat konkrétní události v daleké budoucnosti.
Přesto však v Hebrejské Bibli, v Knize žalmů, lze číst následující:
Bible,
Žalmy 22:2-19,
B21[1]
|
Bože můj, Bože
můj, proč jsi mě opustil? Proč jsi tak daleko od mé
záchrany, daleko od slov mého sténání?
Celé dny volám, Bože můj, ty se však nehlásíš, ani za nocí
nemohu najít klid.
Ty sám jsi svatý, trůníš uprostřed izraelských chval.
Naši otcové v tebe doufali, doufali a tys je vysvobozoval.
K tobě volali a bývali zachráněni, doufali v tebe a nebyli
zklamáni.
Já však jsem červ, ani ne člověk, ostuda lidstva, hanba národa.
Každý se posmívá při pohledu na mě,
pošklebuje se, hlavou potřásá:
„Spolehl na Hospodina, tak ať mu pomůže, jen ať ho zachrání,
když ho má tak rád!“
To ty jsi mě vyvedl z lůna mé matky, u jejích prsů dals mi
bezpečí.
Na tebe odkázán jsem od svého narození, od matčina lůna můj Bůh
jsi ty!
Nevzdaluj se mi - úzkost se blíží, chybí mi pomocník!
Mohutní býci mě obkličují, obstupují mě tuři bášanští.
Své tlamy na mě otvírají jak draví řvoucí lvi!
Jak voda se roztékám, všechny kosti mám vymknuté. Mé srdce se
vosku podobá, rozpustilo se v nitru mém.
Patro mám suché jako střep, jazyk mi přilnul k čelistem, do
prachu smrti srazils mě!
Smečka psů se na mě sbíhá, obstupují mě zlosyni.
Ruce i nohy mi probodli,
všechny mé kosti se dají spočítat! Dívají se na mě, zírají,
o moje šaty dělí se, o moje roucho losují. |
V žalmu 22 jsme zvýraznili několik vět, které jakoby přesně
popisovaly utrpení Ježíše při ukřižování, jak jej popisují evangelia
Matouše, Marka a Jana.[c] Obsah Knihy žalmů byl uzavřen nejpozději ve
2. stol. př. n. l., tedy mnoho desítek let před narozením Ježíše.[a]
Jednalo by se tedy skutečně o předpověď budoucích událostí.
Připomeňme si, co je o utrpení Ježíše psáno v Evangeliích. Matouš i Marek tvrdí, že Ježíšova poslední slova na kříži byla: „Bože
můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" (Mat 27:46 a Mar 15:34 B21).
Tedy přesně, jak je uvedeno v žalmu 22. Můžeme zde namítnout, že nikdo z evangelistů u ukřižování nebyl a je
možné, že jsou tato slova vymyšlena tak, aby odpovídala starozákonnímu
žalmu.
Matouš i Marek popisují, kterak se ukřižovanému Ježíši posmívali
okolostojící:
Kolemjdoucí pokyvovali hlavami a posmívali se mu: „Aha! Když umíš
zbořit chrám a za tři dny ho postavit, zachraň sám sebe! Slez z toho
kříže!“ Podobně se vysmívali i vrchní kněží se znalci Písma. Společně
říkali: „Jiné zachránil, ale sám se zachránit nemůže! (Mar 15:29-31 B21)
Kolemjdoucí pokyvovali hlavami a posmívali se mu: „Hej, když umíš
zbořit chrám a za tři dny ho postavit, zachraň sám sebe! Jestli jsi Boží
Syn, slez z kříže!“ Podobně se mu vysmívali i vrchní kněží se znalci
Písma a staršími: „Jiné zachránil, ale sám se zachránit nemůže! Jestli
je král Izraele, ať teď sleze z kříže, a uvěříme v něj! Spoléhal na
Boha, tak ať ho teď vysvobodí, jestli o něj stojí! Říkal přece: ‚Jsem
Boží Syn’!“ (Mat 27:39-43 B21)
Podobnost s verši žalmu 22 je zarážející.
I zde by však někdo mohl pochybovat, zda jde v evangeliích o skutečný popis událostí.
Nepřidali si toto ukrutenství okolostojících Židů autoři evangelií, aby
vše bylo v souladu s Písmem?
V evangeliích Matoušově, Markově i Janově se popisuje i dělení
Ježíšova šatu:
Když ho ukřižovali, losovali o jeho šaty. (Mat 27:35 B21)
Zatímco ho křižovali, losovali o jeho šaty, kdo si co vezme.
(Mar 15:24 B21)
Když vojáci Ježíše ukřižovali, vzali jeho šaty a rozpárali je na
čtyři díly, pro každého vojáka jeden. Vzali mu i košili, a když
zjistili, že je beze švů, odshora dolů utkaná vcelku, řekli si spolu:
„Netrhejme ji, raději losujme, komu připadne.“ Když to ti vojáci
udělali, naplnilo se Písmo, jež říká: „Rozdělili si mé šaty, o mé roucho
házeli los.“ (Jan 19:23-24 B21)
Že by i zde autoři evangelií psali o něčem, co se ve skutečnosti
nestalo, jen aby podpořili tvrzení o Ježíši - mesiášovi? Lidé si dnes představují Ježíše jen
nuzně oblečeného. To by vzbuzovalo pochybnost, zda by římští vojáci
skutečně ztráceli čas nějakým losováním a dělením o bezcenné šatstvo.
Neveřejné záznamy však popisují, že Ježíš nosil šat kvalitní a ne levný.
To by dokládalo, že událost se skutečně mohla stát tak, jak je
popisována.
V žalmu 22 je popisováno utrpení, kdy jsou kosti mučeného vymknuty (v
jiných překladech jsou uvolněny), kdy se dají spočítat. Nejsou však
zlomeny. Rovněž evangelia se shodují v tom, že Ježíši, jedinému ze tří
ukřižovaných, nebyly zlámány kosti (zlomení holenních kostí byl běžný
postup) ale byl po své smrti probodnut:
Toto se stalo, aby se naplnilo Písmo: „Nezlámou mu jedinou kost.“
A jiné místo v Písmu říká: „Uvidí, koho probodli.“
(Jan 19:36-37 B21)
Za klíčový v celém žalmu 22 lze však chápat verš, podle kterého jsou
souženému probodnuty ruce a nohy:
Bible,
Žalmy 22:17-19
|
Smečka psů se na mě sbíhá, obstupují
mě zlosyni. Ruce i nohy mi probodli,
všechny mé kosti se dají spočítat! Dívají se na mě, zírají, o
moje šaty dělí se, o moje roucho losují. |
Židé takový trest neznali. Probodnutí rukou a nohou zavedli v rámci
smrtelného trestu ukřižování až Římané. Nadvládu nad Judeou získal Řím
až v 1. stol. př. n. l. a tehdy již byla Kniha žalmů dávno napsána. Pokud by tedy v Žalmech
byla zmínka o takovém trestu, nebyl by to skutečně silný argument těch,
kteří v žalmu 22 vidí proroctví o ukřižování Ježíše Krista?
Nejednalo by se o skutečnou předpověď smrti ukřižováním
(tedy probodnutím rukou a nohou) budoucího mesiáše? Problém je, že v mnoha verzích Bible se
v žalmu 22 o probodnutí nic nepíše.
"Jako lev" nebo "probodnut"?
Pokud čteme referenční hebrejský masoretský text Tóry (tedy Hebrejskou Bibli) či
její anglický překlad JPS nebo český ekumenický překlad CEP[b],
není zde nic o probodnutí rukou a nohou. V žalmu 22:17 (někde číslován
22:16) je popisováno,
kterak smečka psů, tedy zlovolná tlupa lidí, obkličuje nebožáka a jako
lev se sápou na jeho ruce a nohy.
V řadě dalších překladů se však píše o probodnutí rukou i nohou:
Jedno slovo mění smysl verše 22:17 a vlastně celého žalmu 22. Jedno
slovo může znamenat, že v Hebrejské Bibli je s vysokou pravděpodobností
skryta předpověď ukřižování Ježíše Krista. Nebo naopak může toto slovo
ukazovat na to, že žalm 22 nemusí mít s událostmi ukřižování nic
společného.
V masoretském textu Hebrejské Bible je oním slovem
,
bez punktačních znamének[d]
.
Přepisováno je např. jako
či ka'aRI.
Jako lev
Podle židovského výkladu pocházejí žalmy od krále Davida. Podle
nich musíme žalm 22 vykládat historicky a nikoliv prorocky, spasitelsky.
Připomeňme však, že král David je mýtickou postavou a jeho existence
nebyla historiky prokázána. Žalm 22 prý popisuje Davidovo vlastní
trápení, kdy prchá před nepřáteli a věří v boží pomoc. V žalmu 22 jsou
použity zvířecí motivy podobně, jako v dalších žalmech (nepřátelé
vystupují v postavách lva, psů či býků/turů). Lev jako nepřítel je uváděn
ve čtyřech žalmech.
Slovo
(kaf-aleph-resh-yod - čteme zprava)
znamená "jako lev". Prvé písmeno kaf je zde
předložkou jako. Ari je lev:
V masoretské verzi Tóry tedy čteme o nepřátelích, kteří se sápou jako
lev na ruce a nohy. Slovo "probodli" ve verši žalmu 22:17(16)
není. Verš má být chápán jako popis situace, kdy se na
pronásledovaného (krále Davida) sápou nepřátelé jako lev na jeho ruce a
nohy. Slovo "jako lev" není v žalmech neobvyklé, je v
nich
použito celkem 5x.
Verš však není úplně v pořádku. Chybí zde sloveso. Sloveso "sápou"
bylo do českého překladu CEP přidáno navíc, v hebrejském textu není žádné
sloveso. Překlad by tedy měl znít: Smečka psů mě kruhem svírá,
zlovolná tlupa mě obkličuje; jako lev mé ruce a nohy. Navíc,
pokud útočí na
krále Davida psi, proč se tam objevuje lev?
A lev nebude určitě obkličovat ruce a nohy. Místo slov "jako lev"
bychom spíše očekávali chybějící sloveso. Verš nedává příliš smysl.
Přesto je tato verze se lvem všeobecně židovskými rabíny přijímána a
odmítáno jakékoliv probodnutí rukou a nohou. Často se u
židovských zdrojů lze setkat s tvrzením, že probodnutí rukou a nohou
není jen chybný překlad ale přímo záměrné zfalšování textu Bible.
Ti, kteří odmítají prorocký význam žalmu 22 také tvrdí, že evangelisté
citují různé verše žalmu 22 ale nikoliv klíčový žalm 22:17(16). To má
ukazovat, že ve své době znali text žalmu 22, který nikde přímo
probodnutí nezmiňuje. Verze s probodnutím tedy prý vznikla až po
sepsání evangelií.[3]
Probodnut
Až do 7. stol. byl řecky mluvícími židy a později křesťany nejvíce
používán řecký překlad Hebrejské Bible - Septuaginta (LXX, LXT).
Septuaginta byla Biblí většiny prvních křesťanů. Novozákonní citáty z
Písma jsou často brány právě ze Septuaginty.[e]
V Septuagintě se ve verši 22:16 žalmu píše oruxan - "oni
probodli"[f]:
Obr. Slovo oruxan - oni probodli je odvozeno od
základu orusso - kopat, udělat díru.
Nejstarší dochovaný hebrejsky psaný fragment žalmu 22 pochází z let
50-68 n. l. Ve verši Žalmy 22:16 je slovo
,
v přepise ka'aRU, které podle některých odborníků
znamená "oni
probodli"[4] [g]:
Obr. Útržek žalmu 22 nalezený v lokalitě Nachal Hever. Vznikl v rozmezí
50-68 n. l.[4]
[5]
Svitek ukazuje, že řecký překlad LXX byl zřejmě správný a že chyba
vznikla v masoretské verzi Hebrejské Bible sepsané až o tisíc let
později.[4]
Církev považovala často žalm 22 za prorocký, popisující utrpení
Krista před ukřižováním (žalm 22:2), samo ukřižování (žalm 22:16) i
zmrtvýchvstání (žalm 22:23).
Jako důkaz, že Ježíšovo ukřižování bylo ve Starém zákoně
předpovězeno, je nejčastěji citován žalm 22:16-17. Nejstarší dochované
texty žalmu uvádějí řecké slovo oruxsan či hebrejské ka'aRU,
která znamenají "oni probodli".
Shrnutí
Probíhá spor o to, zda se ve verši žalmu 22:16 píše, že nepřátelé
probodli ruce a nohy nebo se nepřátelé sápou na ruce a nohy
jako lev. Spor spočívá zejména v tom, zda původní hebrejské slovo
končilo na písmeno yod nebo vav:
|
ka'aRI |
jako lev |
|
ka'aRU |
oni probodli |
Z pohledu doloženého stáří textů je správnější překlad "oni
probodli":
Nejstarší ucelený dochovaný text, ze kterého vznikal mazoretský referenční
text, pochází z roku 1008-1010 n. l. Zde je v žalmu 22:17(16)
použito slovo "jako lev".
Nejstarší ucelený text Septuaginty, pochází ze 4. stol. n. l. Zde
je v žalmu 22:17(16) použito slovo "probodnut".
Nejstarší hebrejsky psaný text s žalmem 22:17(16) pochází z roku
50-68 n. l. a obsahuje slovo "probodnut".
jako lev |
|
ka'aRI |
11. stol. |
oni probodli |
|
oruxsan |
4. stol. |
oni probodli |
|
ka'aRU |
1. stol. |
Slovo probodli rovněž dává ve verši větší smysl:
[4]
Masoretský text: |
Smečka psů mne obkličuje,
obklopuje mě zlovolná tlupa;
jako lev mé ruce i nohy.
|
Starší text z Nachal Chever: |
Smečka psů mne obkličuje,
obklopuje mě zlovolná tlupa;
probodli mé ruce i nohy. |
Rovněž panuje spor, zda hebrejské ka'aRU a řecké oruxan znamenají opravdu
probodnout. V hebrejštině existují jiná slova, která by prý lépe
vyjadřovala probodení na kříži (daqar, naqav, ratsa).[6]
Není jednoznačně prokazatelné, že žalm 22 je proroctvím ukřižování
Ježíše Krista. Tato interpretace žalmu tedy zůstává věcí víry každého z
nás. Každopádně je však jasné, že překlad "jako lev" není správný
a objevil se v Hebrejské Bibli až se středověkými masoretskými texty.
Autor žalmu 22 popisuje utrpení člověka, pronásledovaného jinými,
který přesto stále vzhlíží k Bohu. Prosí Boha o pomoc ve svém soužení a
odevzdává se do jeho rukou. Židé věří, že tím člověkem byl král David a
mnozí dále čekají na svého spasitele, který jim prý zajistí království
na zemi. Křesťané věří, že tím člověkem z žalmu 22 mohl být Ježíš a
svého spasitele se již dočkali, byl a je zde s námi. Neslibuje však
království na zemi. Pokud porovnáme žalm 22 s evangelii napsanými o
několik set let později, lze se oprávněně domnívat, že žalmista
předpovídá utrpení Ježíše Krista a ukazuje, že právě on byl, je a bude
naším mesiášem, spasitelem.
Mnozí s tím samozřejmě nebudou souhlasit. Autoři evangelií však
bezesporu neměli žádných pochybností. Celý popis ukřižování spojili s
žalmem 22 a vše zarámovali slovy svého učitele. Ježíš svým postesknutím
či modlitbou (viz Matouš 27:46 a Marek 15:34) naplňuje počáteční verše
žalmu: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" a stejně
tak slovy úlevy „Je dokonáno!" (Jan 19:30) ukazuje na konec
žalmu 22.
Podle dalších proroctví židé neuvěřili ve skutečného mesiáše, odmítli
jej a vydali na smrt. Uvěří až ke konci věku v mesiáše falešného,
přijmou ho, a tím i svou věčnou smrt.
|
[a] |
Žalmy mají za sebou dlouhé dějiny. Neznáme
jejich autory. Byly velmi dlouho předávány ústně, často se
zpívaly za doprovodu hudebního nástroje. Jejich texty byly v
určité době sepsány. Je těžké odhadnout klíč pro výběr
jednotlivých žalmů.[2] Je prokazatelné, že už ve 3. stol. př. n. l. tvořil žaltář
ustálený celek s neměnným pořadím žalmů, ale znění jednotlivých
písní se ještě aktualizovalo. Sbírka žalmů byla uzavřena asi ve
2. stol. př. n. l. Kniha žalmů je sbírkou 150 hebrejských
náboženských písní a chvalozpěvů. Tvoří nejdelší knihu Tanachu
(Starého zákona). Žalmy jsou rozděleny do pěti sbírek. Žalm 22
patří do sbírky tzv. Davidových (Davidovských) žalmů (žalmy
1-41). Jinak je řazen mezi Nářky (žalozpěvy), kde žalmista hledá
u Boha řešení problémů a nesnází. Prožívá pochybnosti, pocity,
že Bůh je daleko. |
[b] |
Valná většina dnes pořizovaných překladů
vychází z díla "Biblia Hebraica Stuttgartensia". BHS je
považována za jedno z referenčních znění Tóry, které patří k
momentálně nejautentičtějším a nejhodnověrnějším zdrojům
starozákonních textů v jejich ucelené formě. Je nejvíce
používanou edicí Hebrejské Bible v odborných kruzích. BHS patří
do masoretské rodiny textů (MT) a je všeobecně respektována jako
jeden z referenčních hebrejských textů Starého zákona. Na
našich stránkách uváděné úryvky Hebrejské Bible (WTT Hebrew
text) pocházejí ze 4. verze BHS vydané v roce 1990. BHS
postupně vychází v dalších verzích, ve kterých jsou, mimo jiné,
opravovány i chyby z předchozích vydání. jejím anglickým
překladem je JPS Tanakh.
Základem textu BHS (a tedy všech moderních tištěných vydání
Hebrejské Bible) je Leningradský kodex (the Leningrad
Codex, Codex Leningradensis). Ten byl sepsán okolo roku
1008 - 1010 n. l. a je nejstarší dochovanou kompletní Hebrejskou
Biblí. Jedná se o výsledek práce masoretářů rodiny ben Ašer a je
doplněn masoretářskými značkami. Kodex je znám také pod značkou
B19a a podle něj se pořizují i novodobé křesťanské překlady. Byl
podkladem pro český ekumenický překlad Bible (CEP). V CEP je v
poznámce uvedeno i jiné čtení - probodli. |
[c] |
Shoda s žalmem 22 a událostmi ukřižování Ježíše
Krista je uváděna nejen v evangeliích ale také v Listu Židům. V
této devatenácté knize Nového zákona je ve verši 2:12 citován
Ježíš: „Svým bratrům budu zvěstovat tvé jméno, uprostřed
shromáždění tě budu velebit.“ (Heb 2:12 B21). To odpovídá
přesně žalmu 22:23: "Svým bratrům budu zvěstovat tvé
jméno, uprostřed shromáždění tě budu velebit:"
(Psa 22:23 B21). |
[d] |
V hebrejském textu původně neexistovaly znaky
pro samohlásky. Tóra byla psána jen znaky pro souhlásky a
docházelo k nejednoznačnému čtení. Proto začal být text
doplňován znaménky - punktací (tečkováním). Znaménka
doplňovala do souhláskového textu samohlásky. Tento systém byl
vyvinut mezi 5. až 10. stoletím n. l. a rozvíjel se i v období
vrcholného středověku. |
[e] |
Septuaginta (LXX) začala vznikat od r. 300
př.n.l. K překladu Žalmů došlo ve 3. či 2. stol. př. n. l. Nejstarší dochovaný ucelený text Septuaginty (Codex
Vaticanus) pochází ze 4. stol. n.l. Septuaginta se na mnoha místech
liší od masoretských hebrejských textů MT, které se ustálily
mezi 2. a 10. stol. n. l. Rozdíly byly dříve přičítány nepřesnému
překladu. Teprve nález kumránských svitků DSS ukázal, že
Septuaginta je překladem jiných hebrejských textů, než těch, z
nichž později vycházeli masoretáři při vytváření MT.
Současný referenční text Septuaginty je označován zkratkou
LXT. |
[f] |
Slovo oruxan je odvozeno od základu orusso
- kopat, dělat díru, prokopat skrze: Friberg Lexicon:
LSJ Lexicon:
Gingich Lexicon:
|
[g] |
Sloveso
tvořené třemi souhláskami není v žádném slovníku biblické
hebrejštiny. Někdo tvrdí, že slovo neznamená probodnout a
vlastně nemá žádný smysl. Tim Hegg však vysvětluje, že původní
čtení mohlo mít tvar
(kopat) a bylo zapsáno v archaické formě
.[4]
Karu je odvozeno od karah - kopat, odvozeně
dělat díru, probíjet, propichovat. Jiní však
namítají, že tento odvozený smysl není použit na žádném jiném
místě Hebrejské Bible. Dále odmítají, že by se někdy používal
uvedený způsob archaického psaní (přidání aleph).[6] |
|
|
[1] |
Bible: 21st Century Translation, BIBLION /B21/
V elektronické formě SW BibleWorks. |
[2] |
Žalmy, jejich původ a význam.
České katolické biblické dílo. [online]. [cit. 2016-08-22].
Dostupné z:
http://biblickedilo.cz/bible-v-liturgii/liturgicky-rok-b/zalmy-jejich-puvod-a-vyznam/
|
[3] |
PSALMS 22 - “NAILING” AN ALLEGED
CRUCIFIXION SCENARIO: Messiah Truth Project. Thejewishhome.org
[online]. Uri Yosef, 2011 [cit. 2016-09-04]. Dostupné z:
http://thejewishhome.org/counter/Psa22.pdf |
[4] |
Psalm 22:16 – “like a lion” or
“they pierced”?: Studies in the Biblical Text. TorahResource.com
[online]. Tim Hegg [cit. 2016-09-04]. Dostupné z:
http://www.torahresource.com/EnglishArticles/Ps22.16.pdf
|
[5] |
CHARLESWORTH, James H., James C.
VANDERKAM a Monica. BRADY. Miscellaneous texts from the Judaean
Desert. New York: Clarendon, 2000. ISBN 01-992-4261-5. |
[6] |
Psalm 22:16: A
Prophecy of the Crucifixion? The Rejection of Pascals Wager.
[online]. [cit. 2016-09-06]. Dostupné z:
http://www.rejectionofpascalswager.net/pierce.html |
|
|