|
Starověké hvězdářství V. - Měsíc (IV.)
Krvavý Měsíc, zatmění Luny
Krvavým Měsícem nazýváme jev, kdy při úplném zatmění
Luny nabývá její kotouč narudlého zbarvení. Krvavý Měsíc však není pouze
zajímavým a vzácným jevem na noční obloze. Krvavý Měsíc je podle tradice
také nepříznivým nebeským znamením. Na ochranu obydlí je třeba zapálit
bílé svíce a vykropit rohy místností svěcenou vodou.
Změny Měsíce
Nejnápadnější změnou Luny jsou její fáze, odedávna spojené s
periodou žen. Fáze probíhají v rámci pravidelných cyklů - lunárních
měsíců. Během lunárního cyklu (měsíce) prochází Luna všemi svými cykly - od novu k úplňku. Lunární cyklus trvá
asi 29,5
dní.
[a] |
|
Jednotlivé fáze Měsíce: 1 - nov (novoluní), 3 - první čtvrť,
5 - úplněk, 7 -poslední čtvrť. [3] |
Stejně nápadný je i pohyb Luny po obloze. Putuje zhruba ve
stejném koridoru jako Slunce, podobně stoupá a klesá téměř po stejné křivce
oproti horizontu. Pohyb Luny je však asi 14x rychlejší. Okruh souhvězdími
zvěrokruhu, který Slunce vykoná během roku, stihne Luna přibližně za jeden
kalendářní měsíc.
V zimě svítí úplněk mnohem strměji než v létě. Zatímco v létě se dostává
úplňkový Měsíc jen nevysoko nad obzor, v zimě svítí hodně zvysoka.
Méně
nápadné jsou změny v mezních postaveních Luny na obloze. Dějí se v cyklech
drakonických měsíců. V rámci jednoho drakonického měsíce (27,2 dní)
nastávají dva lunovraty - severní a jižní. Téměř neznatelná změna,
zjistitelná jen roky trvajícím pozorováním, je zvána vysokým resp. nízkým
Měsícem. Kupodivu však lidé již od pradávna tuto pomalou
cyklickou změnu mezních poloh Měsíce při lunovratech znali.
V některých létech je Měsíc
výše na nebi než v jiných. Někdy se ocitne i výše, než kdy vystoupalo
Slunce. Během let se tak střídají období vysokého Měsíce a nízkého
Měsíce. K vysokému lunovratu dochází cyklicky každých 18,61 let.
Přechod od vysokého lunovratu k nízkému lunovratu trvá 9,3 let. Mezní polohy
Měsíce v rámci lunovratu se tedy mění v cyklu trvajícím 18,61 let. Lidé tyto
změny Měsíce zaznamenávali na našem území již ve 4. tisíciletí př. n. l.
(velký a malý lunovrat, velký a malý Měsíc). Později byly mezní postavení
Luny zafixovány např. ve Stonehenge. Podrobnosti viz
Měsíc (I.) - měsíční fáze a kalendář,
Měsíc (II.) - pohyb
po obloze a
Měsíc (III.) Vysoký a nízký lunovrat.
Mění se i zdánlivá velikost měsíčního kotouče (ve skutečnosti vzdálenost
Měsíce od Země).
Velikost Luny však více závisí na její výšce nad obzorem. Nízko nad stromy se
nám jeví Měsíc mnohem větší, než vysoko na nebi.
Pravidelně dochází k ještě jedné důležité i když krátce trvající změně -
zatmění Měsíce.
Zatmění Měsíce
Někdy dojde k pozoruhodnému astronomickému jevu. Luna v
úplňku začne postupně od okraje blednout, až vybledne celá. Dojde k úplnému
zatmění Měsíce, kdy je celý jeho kotouč zastíněn Zemí. V ten okamžik se
Slunce, Země a Měsíc ocitnou v jedné přímce.
Při zatmění Luny může být zastíněn celý její kotouč (úplné zatmění) nebo
jen část (částečné zatmění). Zatmění může trvat až 107 minut. Jde o
běžněji pozorovatelný jev, než zatmění Slunce, kdy dochází k zastínění části
zemského povrchu Měsícem. Zatmění Měsíce nastává přibližně dvakrát až
třikrát do roka.[1] |
|
Zatmění Měsíce 9. 11. 2003.[1] |
Měsíční zatmění lze pozorovat na
podstatně větší části naší země a trvají delší dobu. Jestliže Země leží na
úsečce Slunce – Měsíc nebo v její blízkosti, dochází k zatmění Měsíce. To je
vidět z celé neosvětlené polokoule Země, zatímco zatmění Slunce jen z úzkého
pásu na zemském povrchu. Zatmění Luny lze tedy spatřit z celé poloviny
povrchu Země. K zatmění Měsíce dochází většinou dvakrát ročně, někdy ale
nastanou i čtyři zatmění v jednom
kalendářním roce. Vypozorovat a spočítat
cykličnost zatmění Luny tedy bylo značně složité. Jeden z cyklů
zatmění rozeznali staří Babylóňané a postupně byla odkryta i zákonitost
jejich trvání. Hvězdáři si tak osvojili vrcholné umění předpovědí zatmění
Měsíce i Slunce. Tuto znalost měli i dávní obyvatelé Ameriky.
Novobabylonská říše
Naše civilizace má své kořeny ve starověké Mezopotámii. Základy
hvězdářství zde byly položeny již v Elamu (6000 př. n. l.). Znalosti nebeských
dějů pak byly rozvíjeny ale i zapomínány kulturami Sumeru, Akkadu, staré
Babylonie, Kassitů přes střední Babylonii až k období novobabylonské říše za
vlády
Chaldejců (od 600 př. n. l.).[7]
Dochované babylonské tabulky pro zatmění dokazují, že autoři věděli o
tom, že zatmění Slunce a Měsíce nastávají za stejných podmínek (tj. Měsíc je
v okolí uzlu, tedy blízko ekliptiky, a zároveň je v úplňku či novu). Pohyb
Měsíce v šířce ekliptiky dokázali Babyloňané určovat a uměli tedy
předpovídat i zatmění Měsíce. A právě chaldejští hvězdáři odvodili i
pověstnou periodu mezi zatměními, nazvanou později saros - viz níže.
S užitím cyklu saros mohli snadněji předpovídat zatmění Měsíce
(nikoliv však zatmění Slunce).[8]
Kdy a jak dochází k zatmění Měsíce
Zatmění Měsíce můžeme pozorovat jen při jeho úplňku, v noci,
když na něj Země vrhá stín, stojíc mezi Lunou a Sluncem. Měsíc
prochází stínem Země a zatmění je viditelné z noční poloviny
zemského povrchu.[b]
|
|
Zatmění Měsíce - Luna prochází stínem vrhaným Zemí.[1] |
Uzly a drakonický měsíc
K zatmění nedochází při každém měsíčním úplňku. Dráha
Měsíce je mírně odkloněna od dráhy Slunce - ekliptiky. Tyto
cesty Slunce a Měsíce po obloze se tedy protínají ve dvou místech -
uzlech. K zatmění může dojít pouze tehdy, pokud se Měsíc a Slunce
setkají v těsném okolí uzlů.[d]
Zatmění nastane tehdy a jen tehdy, když
je Slunce vzdáleno od uzlu nejvýše o 10 stupňů a zároveň je Měsíc v novu
(zatmění Slunce) nebo v úplňku (zatmění Měsíce). |
|
Dráhy Slunce a Měsíce na nebeské klenbě se kříží ve dvou
bodech - uzlech (nodes).[2] |
Místo, kde Luna vystupuje nad rovinu ekliptiky je vzestupný lunární
uzel
a tam, kde sestupuje pod tuto rovinu je sestupný lunární uzel
.
Časový interval mezi dvěma následujícími průchody Měsíce výstupným
uzlem dráhy je od středověku nazýván drakonickým měsícem.
Trvá asi 27,2 dne. Termín pochází ze staročínské představy Měsíce
nebo Slunce, které během zatmění požírá drak. |
|
|
Saros
K zatmění Měsíce nebo Slunce dojde pouze tehdy, když se Luna v úplňku nebo v novu nachází v
blízkosti jednoho z uzlů ekliptiky. Stanovit alespoň přibližně nejbližší úplné či částečné zatmění Slunce či Měsíce bylo dlouho
pro člověka nemožné. Byli to pověstní novobabylónští hvězdáři z Chaldeje (cca. 6. stol.
př. n. l.), kteří dokázali alespoň odvodit, kdy nejpozději
po úplném zatmění dojde opět k úplnému zatmění. Tento cyklus nazýváme Saros.[d]
Jak lze tuto periodu stanovit? Aby mohlo dojít k úplnému zatmění Měsíce,
musí být současně splněny dvě podmínky:
|
1. Luna musí být v úplňku. V okamžiku zatmění Měsíce tedy víme,
že k dalšímu zatmění může dojít pouze při některém dalším úplňku.
K těm dochází v periodě asi 29,5 dní v rámci lunárních (synodických) měsíců. 2. Luna se nachází v
těsné blízkosti uzlu, tedy v místě, kde
protíná myšlenou dráhu Slunce - ekliptiku. Při zatmění
Měsíce víme, že k dalšímu zatmění může dojít pouze při některém z
dalších průchodů uzlu. K těm dochází v periodě asi 27,2 dní v rámci
drakonického měsíce.
|
Pokud právě nastalo zatmění Luny, pak je lunární a drakonický měsíc ve
stejné fázi a k dalšímu podobnému zatmění dojde v okamžiku příštího setkání
obou cyklů. To bude trvat jeden saros.
Chaldejci spočetli, že tomu odpovídá 223 lunárních měsíců resp. 242
drakonických měsíců. To je přibližně 6585 dní.[4] Při
znalosti tohoto cyklu dokázali chaldejští hvězdáři určit, za jak dlouho se
bude opakovat lunární zatmění.
Saros umožňuje předpovědět opakování zatmění Slunce i Měsíce.
Dvě zatmění vzdálená od sebe jedním cyklem saros mají stejnou
charakteristiku a patří spolu s dalšími odvozenými zatměními do jedné série
saros. Během této doby ale nastane i 26 jiných zatmění Měsíce (17
úplných a 9 částečných) a 40 zatmění Slunce (14 prstencových, 12 úplných a
14 částečných).[e]
Jinak řečeno, současně běží několik sérií saros (asi 42 sérií),
vzájemně nezávislých.[8]
Saros si lze představit jako
cyklus, kdy se Slunce, Měsíc a Země vracejí do stejného vzájemného
postavení. A pokud stojí na jedné linii, nastalo zatmění. Země je však pootočena vůči Luně o trochu více
(asi o 1/3) a posouvá se tak oblast pozorování vypočteného
zatmění Luny o 120 stupňů západněji. Při třetím cyklu saros se
tento rozdíl opět vyrovnává a zatmění je opět viditelné z původního místa.
Tři cykly saros se nazývají Exeligmos.
K dalším známým cyklům zatmění patří kromě
Exeligmos (3 x Saros) např. cyklus Metonický (Metónský,
Metonic), Kallippův (Callippic) nebo Tetradia.
Obr. vpravo - Mechanismus z Antikythéry, který má zabudováno i
sledování několika cyklů k předpovědím zatmění (Metonický, Saros,
Exeligmos, Kallippův a Exeligmos. Byl vyroben okolo r. 200
př. n. l.[5] |
|
[5]
|
|
Stonehenge
Stonehenge je snad nejznámějším komplexem menhirů a kamenných kruhů. Ve
Stonehenge bylo objeveno několik kruhových linií děr, ve kterých snad byly kdysi
zasazeny dřevěné kůly odměřující čas. O přesném použití systémů děr se vedou
spory. Je však pravděpodobné, že je lze spojit se sledováním periodicity
Měsíce.
Ve Stonehenge byly nalezeny čtyři linie o počtu 19, 29, 30 a 56 jam.
29 a 30 jam reprezentuje lunární měsíc (29,5 dne).
19 jam se nachází uvnitř velkého sarsenového kruhu trilitů. Stály
v nich menší modré kameny, které snad vyznačovaly metonický cyklus.[f] |
|
Obr. Počítačový model Stonehenge.[9]
|
|
Vnější kruh 56 jam mohl mít spojitost se zatměním Měsíce. Vztahoval by se
k úplňkům (bez nich nemůže dojít k lunárnímu zatmění). Kruh 56 jam mohl
sloužit jako počitadlo pro předpověď zatmění.[g]
Drakonický rok
Zatím jsme odvozovali zatmění podle cyklů Měsíce (pokud se Luna v úplňku
nachází v blízkosti dračího uzlu, nastává zatmění). Z hlediska pohybu Slunce
i Měsíce po obloze lze říci, že k zatmění dojde, když Slunce i Měsíc jsou
blízko uzlů. Pokud se soustředíme na pohyb slunce, lze zavést cyklus tzv.
Drakonického roku.
Drakonický rok (draconic year, draconitic year, eclipse year, ecliptic year)
je cyklus, během kterého se Slunce vrátí do stejného dračího uzlu. Trvá asi
346,6 dne (perioda se mírně mění). K zatmění dochází v průběhu měsíce
(období 34 dní) každého půl drakonického roku. V průběhu drakonického roku
tedy nastávají dvě období zatmění (eclipse season). Období zatmění trvá
zhruba 34 dní a dochází k němu přibližně každých 6 měsíců. Takže během roku
nastávají dvě období zatmění. V každém období zatmění nastanou vždy 2 až 3
zatmění (úplná či částečná). Pokud je Měsíc v novu, pak nastane zatmění
Slunce. Pokud je Měsíc v úplňku, pak nastává lunární zatmění.[10]
I při úplném zatmění zůstává Luna viditelná, mění se však její zabarvení.
Je to způsobeno refrakcí slunečního světla v horních vrstvách zemské
atmosféry. Paprsky ohnuté v atmosféře osvětlí Lunu natolik, že je stále
slabě vidět. Protože nejvíce se láme červené světlo, má při zatmění
narudlou barvu. Tento jev se nazývá krvavý Měsíc.
Krvavý Měsíc
Všeobecně je krvavý Měsíc ztotožňován s úplným zatměním
Měsíce. Podle tradice však nebeský jev krvavého Měsíce
nastává jen za určitých okolností a zdaleka ne každé zatmění Luny
lze nazvat krvavým Měsícem. Krvavý Měsíc se tedy na obloze objevuje jen
zcela výjimečně a bývá považován za nebeské varování člověku. Sledována jsou také opakování tohoto jevu, například tetrády
krvavého Měsíce. Pokud se např. shodují s židovskými svátky,
předznamenávají podle hebrejských učenců historické událostmi zásadní pro Izrael a
židovský národ. |
|
Zdroj: Thinkstock. |
Dle řady vizionářů se části světa, kde žijeme, dostává takového varování právě
v noci z 27. na 28. září 2015. Pro naši zemi je zvláště osudové to, že Luna
bude krvavě zbarvena právě na předjitřním nebi dne národního svátku svatého
Václava - světce, jehož památku a význam pro českou zemi se snažil jiný
Václav potupit.
Navíc se Luna přiblížila Zemi více, než obvykle, a nastal tzv. Super
úplněk. Blízkost Luny podle proroctví otřese Zemí a vyvolá změnu klimatu
- střídání sucha a záplav a zvýšený počet zemětřesení.
Varování krvavého Měsíce nebývá omezeno jen konkrétním národům.
Všem těm, kteří mohli symbol na nebi pozorovat, ohlašoval příchod
osudových událostí poznamenaných proudy lidské krve. Nezazlívejme
však paní Luně, že přináší člověku neštěstí. Pouze nám jako v
zrcadle ukazuje, že
sklidíme, co jsme zaseli. Krvavý Měsíc ohlašuje otevření hnisajících ran lidstva zde na Zemi.
V minulosti se to často projevovalo morovými epidemiemi, agresí, válkami,
umíráním. Evropa jde po cestě své záhuby. Vlna migrantů z cizích zemí
vyvolaná atlantickými elitami se střetne s vlnou domorodců stojících
na obranu zemí svých. Náraz těchto vln otevře cestu nové totalitní nadvládě
ničivější, než byla ideologie německého nacismu. Ale snad je zde ještě pořád
i jiná cesta?
|
|
Sluneční paprsky se lámou v horních vrstvách zemské
atmosféry. Červené světlo proudí od Země k Luně a ta je pouze odráží
zpět. |
Pro noc krvavého Měsíce nám pradávná tradice přináší alespoň
radu k ochraně svých domovů. Zapálit bílé svíce a všechny rohy místnosti
vykropit svěcenou vodou. A hlavně uchovat si klid a mír v duši.
Následující -
Cykly zatmění |
|
|
|
[a] |
V článku je Měsíc jako nebeské těleso psán s velkým "M". Měsíc s
malým "m" znamená lunární měsíc, tedy období, ve kterém projde Měsíc
všemi fázemi. Vše uvedené platí pouze pro severní polokouli. |
[b] |
Pokud dojde k zákrytu Luny, Země a Slunce v období novoluní, dochází
naopak k zatmění Slunce. Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej
částečně nebo zcela zakryje.
Úplné zatmění Slunce může dojít proto, že Slunce, které je čtyřistakrát
větší než Měsíc, je současně čtyřistakrát dále od Země. Náhoda? |
[c] |
Lunární uzel se pomalu posouvá po ekliptice (na pozadí pásu
zvířetníkových souhvězdí) směrem k západu a vrací se do stejného místa
asi za 18,5 let. To znamená, že k zatmění Luny dochází na pozadí různých
souhvězdí zvěrokruhu.
Známe také drakonický rok. Vyznačuje dobu, která uplyne mezi dvěma po
sobě následujícími průchody Slunce vzestupným uzlem dráhy Měsíce. Trvá
přibližně 346.6 dní. |
[d] |
Dnešní pojem Saros je odvozen od babylonského "sar" - intervalu o
délce 3600 let. Podle některých indicií však zatmění uměli vypočítat či
alespoň odhadnout zasvěcení lidé již mnohem dříve. |
[e] |
Luna se pohybuje po eliptické dráze kolem Země a mění se tak její
vzdálenost od Země a tedy zdánlivá velikost jejího kotouče, rychlost
atd. což ovlivňuje dobu zatmění o několik hodin. Saros je perioda přibližná a lze ji
přesně použít jen pro omezenou sérii
příbuzných zatmění a pak občas provést korekci dle skutečného času
úplňku. Postupně totiž dochází k rozdílu mezi vypočtenou dobou
zatmění a skutečností (asi 8 hodin u příštího vypočteného zatmění což
znamená také posun zeměpisné délky místa pozorování zatmění o 120 stupňů
západně včetně změny zeměpisné šířky).[2] [8]
V praxi je však cyklus dobře použitelný. Jen si musíme uvědomit, že i
když jsme vypočetli den zatmění Luny, nemusí být zrovna z našeho území
toto zatmění pozorovatelné nebo jen zčásti. Přibližně lze odhadnout, že v rámci tří
cyklů bude zatmění Luny dvakrát viditelné a jednou ne.
Pokud budoucí zatmění určené cyklem saros stanovujeme výpočtem
podle kalendářních dní a vycházíme z předpokladu, že 1 saros =
6585 dní (přesněji 6585.3211), zanášíme do svých výpočtů mírnou
nepřesnost. Vypočtené datum se postupně začne rozcházet se skutečným
dnem Měsíčního úplňku a tedy i zatmění. Není však samozřejmě problém
provést korekci dle skutečného úplňku. Příklady:
28. 9. 2015 jsme mohli pozorovat Krvavý Měsíc, přinášející zprávu o
naší nejisté budoucnosti. Pokud přičteme jeden saros, získáme datum
8. 10. 2033. Tehdy budou moci sledovat sesterské zatmění (oddělené jednou
periodou saros) třebas na vlnách dálného Pacifiku či v Kalifornii ale nikoliv zde ve středu
Evropy. Ale po uplynutí další periody saros (19. 10. 2051) bude zatmění
opět viditelné. A po třetím cyklu (29. 10. 2069 + 1 den korekce) dojde k
téměř identickému zatmění jako v roce 2015.[6]
4. 4. 2015 nastalo nad územím Pacifiku úplné zatmění Měsíce. U
nás byl sluníčkový den a zatmění samozřejmě vidět nebylo, Luna byla
skryta hluboko pod obzorem. Po přičtení cyklu saros získáme datum
14. 4. 2033. Tehdy opravdu opět dojde k zatmění Luny. Pro změnu jej naši potomci
neuvidí v Pacifiku, kde bude svítit Slunce, ale tady u nás. Budou se
moci kochat rudým Měsícem netuše, že je spojeno cyklem saros s rokem
2015, kdy jsme zde žili my.
Obr. Víme, že k úplnému zatmění Měsíce došlo dne
28. 9. 2015. Můžeme tedy vypočítat postupným přidáváním 6585 dní
(zaokrouhlený cyklus saros) dny, kdy opět dojde k podobnému
zatmění (2. sloupec). Ve třetím sloupci je pak korekce se skutečným
úplňkem. Poslední sloupec udává, zda bude zatmění viditelné z našeho
území.
|
[f] |
Metonický cyklus řeší problém nesoudělnosti lunárních cyklů se
solárními. Jejich poměr je zhruba 19:235. Během 19 slunečních let
proběhne 235 celých novoluní, které tvoří tzv. metonický cyklus. Po
devatenácti solárních letech se Měsíc ukáže ve stejné fázi na stejném
místě pozadí hvězd. Metonův (měsíční) cyklus je společným násobkem
tropického roku a synodického měsíce. 19 tropických roků (= 6939,602
dne) se liší od 235 synodických měsíců (= 6939,688 dne) asi o 2 hodiny,
což vydá na plný den (24 hodin) každých 219 roků.
Homér v Odyseji nechává Odyssea, aby se vrátil ke své Penelopě přesně
devatenáct let poté, co opustil svou rodnou Ithaku.
Ještě přesnější, než Metonův cyklus je perioda 334 let (4131 lunací)
s odchylkou 1/11598 dne za rok.
|
[g] |
Jak takový megalitický počítač mohl fungovat, budeme pátrat v
některém z dalších článků. Vysvětlíme si i cyklus metonského roku.
|
|
[1] |
Přispěvatelé Wikipedie, Zatmění Měsíce [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2015, Datum poslední revize 15. 06.
2015, 10:47 UTC, [citováno 24. 09. 2015] <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zatm%C4%9Bn%C3%AD_M%C4%9Bs%C3%ADce&oldid=12669816
> |
[2] |
Wikipedia contributors, 'Eclipse cycle', Wikipedia,
The Free Encyclopedia, 24 September 2015, 13:42 UTC, <
https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Eclipse_cycle&oldid=682559020
> [accessed 25 September 2015] |
[3] |
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Měsíční fáze
[online]. c2015 [citováno 26. 09. 2015]. Dostupný z WWW: <
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=M%C4%9Bs%C3%AD%C4%8Dn%C3%AD_f%C3%A1ze&oldid=12290855
> |
[4] |
PERIODICITY OF SOLAR ECLIPSES. NASA [online]. [cit.
2015-09-27]. Dostupné z:
http://eclipse.gsfc.nasa.gov/SEsaros/SEperiodicity.html#section104
|
[5] |
Wikipedia contributors, 'Antikythera mechanism',
Wikipedia, The Free Encyclopedia, 28 September 2015, 13:19 UTC, <
https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Antikythera_mechanism&oldid=683149374
> [accessed 28 September 2015] |
[6] |
8. říjen 2033 — Total Lunar Eclipse.
TimeandDate.com [online]. [cit. 2015-09-28]. Dostupné z:
http://www.timeanddate.com/eclipse/lunar/2033-october-8 |
[7] |
Hvězdářství - stará Mezopotámie. Mýty a skutečnost
[online]. 2010 [cit. 2015-10-04]. Dostupné z:
http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2010020005 |
[8] |
ŠPELDA, Daniel. Astronomie v antice. Ostrava:
Montanex, 2006, 262 s. Konflikty a ideály. ISBN 80-722-5210-0. |
[9] |
Wikipedia contributors, 'Stonehenge', Wikipedia, The
Free Encyclopedia, 23 October 2017, 14:42 UTC, <
https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Stonehenge&oldid=806681598
> [accessed 29 October 2017] |
[10] |
Wikipedia contributors, 'Eclipse season', Wikipedia,
The Free Encyclopedia, 25 August 2017, 16:14 UTC, <
https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Eclipse_season&oldid=797208806
> [accessed 5 November 2017] |
|
|