Mýty - hvězdářství

Souhvězdí Draka (I.)

Souhvězdí Draka (lat. Draco) patří k nejstarším. Lidé si od pradávna spojovali hvězdy našeho dnešního souhvězdí Draka s mocnou a tajemnou bytostí personifikovanou drakem, hadem (někdy okřídleným) či krokodýlem. Postava draka/hada vystupovala v mnohých tradicích jako strážce a měla často duální (pozitivní a negativní) aspekt. Souhvězdí Draka leží na severním nebi. Hvězdy Draka nejsou příliš výrazné a nejlépe se hledají s pomocí skupiny hvězd Malý vůz - drak svým tělem částečně obtáčí Malý vůz. Pro pozorovatele na severní polokouli souhvězdí nikdy nezapadá za obzor. Drak je u nás nejlépe pozorovatelný v červnu a červenci. Nejvýše nad obzor vystoupá 2. června (horní kulminace). Nejníže leží Drak 1. listopadu (dolní kulminace).

Obr. Souhvězdí Draka nad horizontem.[1]

Zhruba mezi 4. a 2. tisíciletím př. n. l. byla hvězda Thuban (Alfa Draconis) ze souhvězdí Draka polárkou - nebeská klenba se otáčela kolem této hvězdy.[a]   Obr. vpravo[8]  - nebeský pól (místo, kolem kterého se otáčí nebeská klenba se souhvězdími) se pomalu posunuje. Dnes je umístěn u hvězdy Severky (Polárky) ze skupiny hvězd Malý vůz. V období mezi 4. a 2. tisíciletím př. n. l. stál nebeský pól blízko hvězdy Thubanu v souhvězdí Draka.

Thuban byl dříve jasnější, než dnes. Kulminuje 7. června.^[11] Název Thuban je odvozen od arabské "hlavy hada". Také názvy dalších dvou okolních hvězd Eltanin (Etanin) a Rastaban jsou odvozeny od arabské "hlavy hada". Eltanin je nejjasnější hvězdou Draka. V Londýně a místech s přibližně stejnou zeměpisnou šířkou je Eltanin zenitovou hvězdou. Také v Česku lze spatřit Eltanin téměř přímo nad hlavou pozorovatele.^[e] 
Hvězdu Thuban někdy nazývali baziliškem.

Obr. Souhvězdí Draka s hvězdami Thuban, Eltanin, Rastaban (beta Draconis).[2]

Mezopotámie

Často se uvádí, že naše souhvězdí Draka představovalo ve staré Mezopotámii božského draka Tiámatu. Zřejmě tomu tak ale nebylo. Podle babylonského eposu o stvoření Enuma Elish vznikla z rozpůlené bohyně Tiámat naše země a nebeská klenba. Ještě předtím dala Tiámata vzniknout mnoha obludám, ve kterých lze spatřit řadu souhvězdí:

Tiámat tedy stvořila hada, draka, lva, psa, člověka-škorpióna či člověka-rybu - všechny tyto bytosti lze dodnes spatřit na obloze jako souhvězdí. Z poloviny bohyně Tiámaty pak povstala i celá nebeská klenba. Nemá tedy smysl spojovat Tiámatu pouze s jediným souhvězdím Draka. Navíc draka spolu s dalšími souhvězdími přímo stvořila. Viz také Enúma Eliš - Epos o stvoření světa.

Mudrcové staré Mezopotámie souhvězdí Draka znali. Nepřímo tomu napovídá i výše uvedený mýtus o stvoření. Dokladem je např. Modlitba nočním bohům (AO 6769) z období staré Babylónie (2150-1530 př. n. l.). Modlitba uvádí výčet deseti hvězd a souhvězdí. Mezi nimi je také Drak a Rohatý Had. Lze ztotožnit uvedeného Draka s naším souhvězdí Draco? 

Ve starověké Mezopotámii^[c] či ještě starších kulturách byla definována a pojmenována řada souhvězdí, jejichž tradice se dochovala až do dnešních dob. Tehdejší mudrcové se zajímali hlavně o hvězdy ležící v pásu označovaném dnes jako zvířetník. Zřejmě již v období 4. tisíciletí př. n. l. existovala souhvězdí Býka, Lva či Štíra. Viz Hvězdářství - stará Mezopotámie. Hvězdáři staré Mezopotámie museli vědět, že se hvězdy na noční obloze otáčejí kolem jedné z nich - našeho dnešního Thubanu v souhvězdí Draka. Thuban tedy musel mít v kulturách staré Mezopotámie výsostné místo.

J. Rogers ve svém pojednání o původu starověkých souhvězdí Draka neuvádí.^{[7] [b]} Píše však (i když s otazníkem), že Thuban mohl být na astronomických tabulkách MUL.APIN spojen s objektem zvaným MU.BU.KESH.DA - Poutající jho, Velký nebeský Anu. Informace na tabulkách MUL.APIN mohou pocházet z období cca. 1000 př. n. l. Thuban byl tedy ve střední Babylónii stále považován za hvězdu, která k sobě poutá všechny ostatní, za hvězdu Anuovu -boha nebes, pána všech souhvězdí a vládce bohů. V té době se však již nebeský pól nacházel daleko od Thubanu a je tedy zřejmé, že tradice Thubanu jako poutající hvězdy nejvyššího Anua pochází z mnohem starších dob starého Elamu a Sumeru (cca. 3000 př.n.l).

Obr. Vlevo je současná nebeská klenba - otáčí se kolem hvězdy Severky (Polaris). Vpravo je nebeská klenba z období 3. tis. př. n. l. - otáčí se kolem hvězdy Thuban v souhvězdí Draka.[8]

Thuban z našeho souhvězdí Draka byl tedy velice významným nebeským objektem spojeným s nejvyšším bohem Anu, vládcem nebes. V blízké a výrazné skupině hvězd našeho Velkého vozu viděli mezopotamští hvězdáři souhvězdí MAR.GID.DA - Vůz.

Jak tomu bylo s dalšími hvězdami kolem Thubanu, které dnes spojujeme do souhvězdí Draka? Jisté je, že se nám dochovalo mnoho zobrazení draků a hybridních draků-hadů v umění starověké Mezopotámie. Tyto postavy draků byly vysoce ctěny.

Je pravděpodobné, že ve starém Elamu a Sumeru spojili hvězdy kolem Thubanu právě s mocnou bytostí nebeského draka. I podoba řady hvězd zakroucených jako hadí či dračí tělo tomu odpovídá. Nebeská obloha se otáčela kolem Thubanu a celé tělo draka se tak otáčelo na místě a kolem něj pomalu kroužila ostatní souhvězdí. Zcela logicky tak mohl být zakroucené řadě hvězd procházejících Thubanem přisouzen obraz mýtického draka, strážce či vládce noční oblohy.

Obr. Souhvězdí draka s hvězdou Thuban. Doba 3000 př. n. l. - v blízkosti Thubanu leží nebeský pól a Thuban ukazuje severní směr. [d]

Nejvyšší bůh Anu byl v umění zpodobňován zřídka (pokud vůbec někdy) a jeho ikonografie a atributy jsou nejasné.^[3] Pokud bylo souhvězdí Draka (stejně jako hvězda Thuban) přisouzeno nejvyššímu bohu Anuovi, pak mohlo být i zobrazení souhvězdí Draka považováno za nevhodné.

Drak byl spojován nejen s nejvyšší Anuem ale i s některými dalšími bohy. Symbol draka byl v Mezopotámii velice ctěn a oblíben. V umění starověké Mezopotámie se objevuje celá řada draku podobných bytostí zlé i dobré povahy. Velice častým byl hybrid had-drak či lev-drak. V sumerské poezii bylo hadí monstrum ušumgal (ušumballu) metaforou pro boha či krále.^[3]  

V ranném sumerském a novosumerském umění byl častým motivem pár propletených hadů. Had/drak byl v akkadštině nazýván bašmu.^[3]

S drakem a propletenými hady byl spojován sumerský bůh Ningišzida (Ningishzida, Nin.giš.zid.da - pán dobrého stromu). V sumerském mýtu o Adapovi je Ningišzida jedním ze dvou strážců nebeského paláce nejvyššího boha Anua. Někdy byl zobrazován jako had s lidskou hlavou. Viz také Adapa a Jižní vítr.

Obr. Steatitová váza s rytinami dvou draků (bašmu) a propletených hadů. Nápis s věnováním od Gudey, sumerského vládce z Lagaše, jeho osobnímu bohu Ningišzidovi. Girs. 21. stol. př. n. l.[3]

Obr. Překreslený reliéf z vázy. Draci drží ochrannou zbraň, hadi obtáčejí sloup, snad nebeský strom.

Symbolem a zvířetem Ningišzidy byl had s růžky a drak Bašmu. Za souhvězdí boha Ningišzidy bývá považováno souhvězdí Hydry.^{[3] [4]}

Naše souhvězdí Hydry bývá spojováno s hadem boha Ningišzidy. Připomeňme, že nejpozději od období staré Babylónie existovala dvě "hadí" souhvězdí. V textu Modlitba nočním bohům (AO 6769) je mezi souhvězdími uváděn i Drak a Had. Had tedy mohl být naším souhvězdím Hydry. Drak, možná drak Ningišzidy,  pak naší dnešním souhvězdím Draka.

Od akkadského po helénské období byl s oblibou zobrazován had/drak jako strážící a ochranná bytost či symbol různých bohů. Tvor mušhuššu měl růžky, hadí tělo a krk, lví přední běhy a ptačí zadní běhy. Stal se symbolem nejvyššího babylonského boha Marduka a asyrského státního boha Aššura.[3]  Nebeským tělesem boha Marduka byl Jupiter. Jeho souhvězdí však dosud nebylo spolehlivě určeno. Někdy bývá jeho souhvězdí identifikováno jako naše souhvězdí Draka.

Obr. Drak mušhuššu na rekonstrukci Ištařiny brány v Babylonu. Brána pochází z 6. stol. př. n. l. [9]

Řada babylonských souhvězdí byla převzata starořeckou kulturou. V řeckém díle Aratus Phaenomena je uvedeno i nám známé souhvězdí Draka a je pravděpodobné, že pochází od babylonských hvězdářů.

Egypt

V období Staré říše ležel severní nebeský pól stále ještě v těsné blízkosti hvězdy Thuban. Kolem Thubanu se tedy otáčely ostatní hvězdy a Thuban ukazoval severní směr. Delší část jedné ze šachet Velké pyramidy je namířena právě k hvězdě Thuban (do místa jejího zenitu). Východ hvězdy Eltanin byl okolo 3500 př. n. l. pozorovatelný hlavní chodbou chrámu Hathóry v Dendeře či chrámu Mut v Thébách. Théby byly známy také jako Město draka.^[11]

Skrytá egyptská tradice spojovala souhvězdí Draka s nebeskou bytostí, označovanou jako Opeřený had. Nejstarší hvězdářské znalosti starých Egypťanů se dochovaly jen ve zlomcích a to zejména v zádušních textech. Patří k nim Amduat (Am-Tuat) neboli Kniha o tom, co se nalézá v Duatu. Amduat popisuje dvanáct míst, kterými musí projít duše panovníka k získání věčného života. Symbolika je vykládána různě a z obsahu textů dochovaných až z období Nové říše je patrné, že mnoho znalostí již v té době bylo ztraceno.

Domníváme se, že 11. oddíl Amduat je věnován zejména problematice měření časových cyklů a související nebeské symbolice.  V jedné z verzí[f] Amduat je zobrazeno i několik hvězd obklopených dvěmi hady. Uspořádání hvězd se velice podobá našemu souhvězdí Draka. Egyptský had s křídly a nohama, tedy drak, mohl být spojen právě se souhvězdím Draka. Viz také Tajemství Velké sfingy.

Obr. Amduat - 11. oddíl, začátek třetí úrovně.[23] Oddíl je rozdělen do tří úrovní. Třetí nejvyšší úroveň byla spojena s nebesy. Na jejím začátku je zobrazeno seskupení hvězd se dvěmi hady - viz. obrázek. Velký had má čtyři nohy a dvě křídla. Křídel se dotýká prabůh Atum (Tem), který na sebe v rámci cyklů stvoření bral podobu hada. Menší had nese sedící postavu (snad mumii) s označením JET-TA (věčnost).

Hvězdy na schématu 11. oddílu Amduat mají tvar souhvězdí Draka v okamžiku, kdy jeho hlava míří dolů k obzoru (obr. níže, vlevo).

Vztyčenou egyptskou kobru naopak připomíná Drak v okamžiku, kdy jeho hlava míří nahoru (obr. výše, vpravo). Podobnou formaci vytváří i Malý vůz a je možné, že lidé v těchto souhvězdích kdysi viděli dva hady/draky či nebeského hada se dvěmi hlavami.

Často je udáváno, že souhvězdí Draka bylo ve starém Egyptě personifikováno bohyní Taweret (Tawaret) - Velkou hrošicí. Bohyně Taweret (také Thueris, dříve Uret - Velká) však zřejmě představovala severní nebeskou oblohu či velkou skupinu hvězd, nejen souhvězdí Draka. Hieroglyf hrošice označoval nebesa jako celek. Určité prvky Taweret však mohly mít přímou souvislost se souhvězdím. Konkrétně aspekt krokodýla. Obraz bohyně býval složen z těla hrošice, člověka, lva a právě krokodýla. Hlavu mohly zdobit dvě křídla. Někdy nesla Taweret krokodýla na svých zádech nebo jej držela. Krokodýl mohl personifikovat jejího druha, boha Sobka a představovat souhvězdí našeho Draka. V krokodýlovi drženém bohyní Taweret lze spatřit symbol nebeského pólu. Kolem Thubanu v souhvězdí Draka se až do 2. tisíciletí př. n. l. otáčela nebeská obloha. Domníváme se, že aspekty lva a krokodýla byly bohyni severní oblohy přisouzeny prastarým příběhem o lvu a drakovi/krokodýlovi.

Obr. Bůh Sobek.[5]

Bůh Sobek byl partnerem ochranné, mocná a životodárné Tawaret. Děsivý krokodýlí bůh vystupoval v některých egyptských stvořitelských mýtech. Jindy byl za muže bohyně Tawaret považován Apep - hadí bůh. Apep, zobrazován jako velký had či drak, byl zlověstným bohem temnoty a chaosu.[5] [16]

Obr. Vlevo bůh Apep v podobě velkého hada. [16]

Souhvězdí Lva bylo zobrazováno v egyptském umění ležícím lvím tělem. Zajímavé je, že někdy měl lev krokodýlí ocas nebo ležel nad dalším krokodýlem. Tento krokodýl snad představoval souhvězdí Hydry. Symbolika lva a krokodýla vedle sebe mohla připomínat i legendu o lvu a drakovi/krokodýlovi - ochráncích našeho světa..

[17] Obr. Severní souhvězdí v hrobce Senenmut (asi 1473 př. n. l.).  Vpravo dole stojí samice hrocha Taweret, na zádech nese krokodýla a dalšího drží (symboly boha Sobka - souhvězdí Draka?). Vlevo je lev s krokodýlím ocasem (souhvězdí Lva). Pod lvem je krokodýl (souhvězdí Hydra?) a nad ním další menší krokodýl (souhvězdí Raka?).[19]

[18] Obr. Severní souhvězdí v chrámu Miliónů let (Ramses II). Vpravo hrošice Taweret držící malého krokodýla (Sobka - souhvězdí Draka?). Vlevo lev (souhvězdí Lva) a pod ním další krokodýl (souhvězdí Hydra?). Lev má krokodýlí ocas. Vlevo nahoře je další malý krokodýl. Pokud krokodýla v držení Tawarety ztotožníme se souhvězdím Draka, jasněji vyvstane nebeská symbolika - bohyně severní oblohy drží krokodýla jako kůl či osu (= Thuban), kolem které se otáčí severní nebeská klenba.

Velká hrošice Taweret představovala celou severní oblohu či spíše skupinu hvězd prostírajících se od našeho souhvězdí Pastýře (Bootes) k Lyře. Krokodýl, kterého nesla na zádech, mohl představovat část souhvězdí Hada (Serpens Caput) či souhvězdí Draka. Podle některých teoriíí byla hlava Taweret situována do našeho souhvězdí Draka. [19] Bohyně Taweret bývá někdy spojena s bohyní Ipet. Ta byla také zobrazována jako hrošice s krokodýlím ocasem. Na hlavě nesla pár křídel. Vzhled bohyně se tak blíží symbolice opeřeného hada či draka z jiných kultur.    Obr. vpravo. Soška hrošice - bohyně Ipet s krokodýlím ocasem a dvěmi křídly na hlavě. Britské muzeum, EA13162.

Obr. Bohyně Ipet. [19]

Názor, že souhvězdí Draka lze na egyptských hvězdných mapách ztotožnit s krokodýlem zastává řada badatelů.^[14]

Souhvězdí našeho Draka bylo v Egyptě zřejmě svázáno s bohyněmi Isis a Hathor a také s mýtem o Horovi. Někdy byla s bohyní Isis či bohyněmi Apet, Bast, Mut, Sekhet a Taurt spojována přímo hvězda Eltanin.^[11]

V určitých dobách nazývali Egypťané souhvězdí Draka výrazem Tanem, což je podobné hebrejskému Tannim či aramejskému Tannín.^[11]

Řecko

Dle řecké mytologie představovalo souhvězdí Draka bájného draka Ládona. Ládon strážil Zahradu Hesperidek se zlatými jablky nesmrtelnosti. Jiná tradice spatřovala v souhvězdí tělo draka střežícího Zlaté rouno.

Souhvězdí Draka bylo spojeno s Athénou, bohyní moudrosti a vítězné války, ochránkyní statečnosti, spravedlnosti i umění.  Římský astronom Hyginus vysvětloval původ souhvězdí Draka v pradávných válkách bohů. Tehdy hodili obři na Minervu (Athéna) draka. Athéna však skroucené dračí tělo zachytila a usadila na nebeský pól.

Nejvýznamnějšími řeckými slavnostmi byly Panathénaje. Konaly se v každý čtvrtý rok zhruba od konce července do poloviny srpna. Slavnosti a hry začínaly v předvečer narozenin bohyně Athény. Symbolem panathenských slavností bylo souhvězdí Draka, které vystoupalo vysoko na noční nebe asi hodinu či dvě po západu slunce. Souhvězdí Draka tak každý rok v létě svou kulminací může připomínat řeckou ochrannou bohyni Athénu.^[10]

Nejstarším dochovaným řeckým popisem souhvězdí je Aratusova báseň Phaenomena. Aratus vycházel ze staršího Eudoxova díla z r. 366 př. n. l. Eudoxus popisoval různé astronomické tradice a uváděl také jev, kdy se hlava Draka dotkla severního horizontu. Podle B. E. Schaefera mohly být nebeské jevy popisované Eudoxem pozorovatelné okolo r. 1130 př. n. l. v oblasti bývalé Asyrské říše.^[13] 

Z jiných oblastí Evropy lze zmínit např. skandinávské symboly draků ve tvaru písmene "S", velice podobné našemu souhvězdí Draka. Viz obr. vpravo.

Obr. Symbol draka z  období Jellinge Nordic (10. stol.) [15]

Indie

Hvězdáři staré Indie viděli v souhvězdí velkého krokodýla. Krokodýl byl nazýván Shi-shu-mara či Sim-shu-mara. Shishumara byl někdy zobrazován jako člověk a od pasu dolů jako krokodýl. Krokodýlí ocas byl spojen s nebeským pólem Dhruva. Pozdější tradice propojila Shishumaru s delfínem.^[11]

Čína

Podle E. N. Kaurova se tvar souhvězdí Draka v podobě "S" stal ve starověké Číně předlohou k dnes již tradičnímu symbolu taoismu. Podle Kaurova lze souhvězdí Draka, Hada, Hydry a Eridanu zařadit do skupiny pásových souhvězdí (Ribbon constellations). Tato souhvězdí měla vznikat již před 15 až 20 tisíci lety a patří tedy k nejstarším.[20] Taoistický symbol dvou protikladných sil a principů jin a jang skutečně vytváří esovitou hranici podobnou souhvězdí Draka. Princip jin a jang byl ve staré Číně symbolizován také tygrem a drakem. Nebeskému drakovi a tygrovi byla přisuzována důležitá vzájemná vazba.

Obr. Taoistický symbol - jin a jang utvářejí tvar "S".

Nebeský pól byl základem starověké čínské astronomie a stejnému zájmu se tedy musely těšit i hvězdy kolem něj. Pól byl svázán s nejvyšším vládcem na zemi.Kolem čínských císařů se otáčela celá říše stejně, jako kolem nebeského pólu celá noční obloha.^[14]
S drakem byl spojen legendární Žlutý císař (Huang-Ti, 3. tis. př. n. l.) jehož symbolem byl Žlutý drak. Čínští hvězdáři někdy viděli v noční obloze mapu královského dvora. Části souhvězdí Draka přiřadili to nejvýznamnější místo - Sídlo nebeského vládce (Tsi Kung).^[11]  Z tohoto sídla na noční obloze tedy na náš svět dohlíží nebeský drak.
Žlutý drak byl spojen také se souhvězdím Xuan-Yuan (Suan-Yuan) - naším Lvem. Podle tradice pocházel Žlutý císař z rodu či místa zvaného Xuanyuan. Zde lze opět tušit silnou vazbu mezi nebeským Drakem a Lvem/tygrem.

S draky bylo spojeno číslo 9. Drak měl podle tradice 117 šupin (9 x 9 jang a 9 x 4 jin). Devítka byla nejvyšší číslicí. Devítka reprezentuje také nebesa v Knize změn (I Ching). Draků bylo často zobrazováno devět.

Čínský pojem chhen (obr. a vpravo) nesl mnoho astrologických a astronomických významů. Znamenal také významný nebeský bod (nebeský pól). Znak měl původně tvar připomínající zatočený ocas štíra či draka (obr. b vpravo).[14]		Obr. Znak Chhen [14]
Drak byl často v nejstarším čínském umění zobrazován ve tvaru písmene "S".  Motiv draka ve tvaru "S" se objevuje např. na bronzových pohřebních nádobách - viz obr. vpravo. To by mohlo znamenat, že starověcí čínští hvězdáři mohli vidět u nebeského pólu zhruba stejný tvar souhvězdí Draka, jaký známe dnes my. Obr. Hrob M45, Xishuipo, Puyang, Henan, Čína, asi 5300 př. n. l.[22]  Ostatky muže. Na ochranu byla z jedné strany vytvořena mozaika  draka, z druhé tygra.  V uspořádání je zřejmě kosmologický či astronomický význam.		Obr. Část pohřební nádoby královny Fu Hao , Shang (asi 1200 př. n. l.). [21]

V době Han (2. a 1. stol. př. n. l.) bylo nebe rozděleno mezi čtyři nebeská zvířata. Modrý či zelený drak (východ, jaro), tygr (západ), pták (jih) a želva (sever). Každá zvířecí oblast byla dále rozdělena na 7 oblastí - příbytků - hsiu/xiu. Podle historika Ssu-Ma Chien bylo nebe rozděleno na pět oblastí - nebeských paláců. Dva paláce byly označovány symbolem draka.

Pokračování - Souhvězdí Draka II.

Vytvořeno: 15. 10. 2012