Hvězdářství - starověký Egypt

Autor: Pavel Mat. <pavel_m(at)email.cz>, Téma: Hvězdářství, Vydáno dne: 28. 12. 2010, Aktualizováno dne: 08. 07. 2011

Starověké hvězdářství - Egypt I.

 

Mýty - hvězdářství ( Egypt 5000 - 1000 př.n.l. )

Hvězdářství - starověký Egypt

Hvězdářství starověkého Egypta bývalo donedávna neprávem považováno za primitivní. Význam staroegyptské astronomie bývá stále nedoceněn. Důvodem je naše nepochopení egyptské kultury a také jistá uzavřenost egyptologické vědy.

Egyptští hvězdáři považovali znalost nebeských dějů za boží dar a znalosti byly předávány jen zasvěceným. Mnoho vědomostí bylo zaznamenáváno jazykem pro nás těžko pochopitelné symboliky.

 

Staroegyptské hvězdy a souhvězdí

Starověcí Egypťané spojovali nebeská tělesa a souhvězdí  s bohy a posvátnými zvířaty. Souhvězdí noční oblohy reprezentovala bohy a bohyně. Souhvězdí sdružovala všechny dobře viditelné hvězdy a pokrývala celou noční oblohu. Jednoznačné přiřazení nebeských těles a souhvězdí egyptským symbolům a textům je stále obtížné. Existují sice různá zobrazení nebeských těles (počínaje 2. tisíciletím př.n.l.) ale jsou pouze symbolická, bez vodítek umožňujících identifikaci se souhvězdími. Důvod snad bylo ten, že pro Egypťany byla znalost souhvězdí běžná a  nebeské symbolice bez problémů rozuměli.[3] Existují však i názory, že znalosti nebeské oblohy převzali Egypťané od jiných kultur a pouze je pasivně předávali bez větší vlastní invence. Mnohé texty a malby totiž byly vytvářeny podle mnohem starších předloh a vzorů.
Názory zpochybňující úroveň hvězdářství starověkého Egypta jsou důsledkem toho, že se nám nedochovaly žádné texty věnující se problematice. O úrovni hvězdářství tak dnes svědčí většinou jen pohřební malby a nápisy. Asi nejvýznamnějšími i když němými svědky zůstávají egyptské stavby zaměřené vůči nebeským tělesům.  Odtud je jasné, že egyptští hvězdáři museli sledovat a zaznamenávat mnoho astronomických jevů a údajů.

Egyptští hvězdáři dělili nebe na dvě části - severní nebe a jižní nebe. Hranicí mezi Věčnými hvězdami (severní oblohou) a Neúnavnými hvězdami (jižní oblohou) mohla symbolicky tvořit Mléčná dráha.[3]

Souhvězdí severního nebe

Severní nebe tmělo kruhový tvar a zahrnovalo také severní nebeský pól.
Severní souhvězdí byla často zobrazována na náhrobcích a stropech chrámů. Nejstarším dochovaným severním souhvězdím je mshtyw - Meskhetyw v podobě přední nohy býka. [4] Dnes toto souhvězdí známe jako Velký vůz, část Velké medvědice (lat. Ursa Major). Někdy bylo souhvězdí zobrazováno jako teslice, prst, přední noha s býčí hlavou či celý býk.

Obr. vpravo:
Souhvězdí Velký vůz (Přední noha býka) na víku dřevěné rakve. Rakev s ostatky muže jménem Idy v lokalitě Asyut pochází z doby 2145 až 2025 př.n.l. Vlevo od souhvězdí je nápis Meskhetyw m pet mehetet (Meskhetyw na severní obloze) [4]

     
 

Více severních souhvězdí nalezneme v hrobce Senenmut, úředníka královny Hatšepsut (cca. 1460 př.n.l.).[4]

Obr. vpravo:
Severní souhvězdí v hrobce Senenmut. Nahoře je býk s krátkýma nohama (náš Velký vůz) a nápisem Meskhety.

Za býkem stojí bohyně-štír Selket se slunečním diskem na hlavě. Býka se zepředu dotýká kopím muž se sokolí hlavou - snad božstvo Anu. Totožnost souhvězdí je sporná. [f]
Vpravo dole stojí samice hrocha (souhvězdí Draka), na zádech nese krokodýla. Vlevo jsou lidské postavy, lev a krokodýl. [4]

     
[4]  [5]

Na býka (Velký vůz) zde míří svým kopím postava se sokolí hlavou - souhvězdí An(u). Snad symbolizuje světovou stranu (východní směr) či nějakou dosud neurčenou skupinu hvězd nebo souhvězdí Labutě.[d]  Dle starých mýtů mělo souhvězdí Cygnus či jedna z jeho hvězd pro zemi a lidstvo zcela zásadní význam. Viz. také Deneb a souhvězdí Labutě. Postava se sokolí hlavou však mohla představovat i jiná souhvězdí.[g]

Postava hrocha či hrošice (Hippo) - Ipt s nožem či kotevním sloupkem představuje pravděpodobně naše souhvězdí Draka (lat. Draco).[4]  Jinde hrošici přiřazují souhvězdí Hadonoše (lat. Ophiuchus) spolu s Váhami (lat. Libra) a Štírem (lat. Scorpius). Těhotná hrošice však mohla představovat i celou severní část nebes.[3]

Okolo 1.pol. 3.tis.př.n.l. byla hvězda Thuban v souhvězdí Draka polární hvězdou. Někdy hrošice (náš Drak) k sobě poutá provazem býka či přední nohu býka (náš Velký vůz). Bohyně Eseta jako hrošice k sobě poutá přední nohu Sutechovu. Eseta tak střeží boha chaosu Sutecha.[11] Viz. také mýtus Eset a Usire (Isis a Osiris).

Prof. Waseda porovnává nákres severních souhvězdí z hrobky Senenmut s podobným motivem na stropní malbě hrobky v Údolí králů.[4]

Obr. vpravo:
Severní souhvězdí v hrobce Setiho I. (1290–1279 př. n. l.).
Vpravo stojí samice hrocha, na zádech nese krokodýla. Před ní muž se sokolí hlavou (souhvězdí Anu) a míří oštěpem na býka. Za býkem stojí bohyně Selket nesoucí na hlavě sluneční disk. Vlevo jsou lidské postavy, lev, krokodýl, sokol. [4]		     

Na malbách vidíme téměř stejné postavy, liší se však umístěním. Souhvězdí na obloze však samozřejmě vzájemné rozmístění nemění. To znamená, že smysl malby byl symbolický a neukazoval skutečné rozmístění souhvězdí na obloze. I proto je přiřazování egyptských souhvězdí našim dnešním souhvězdím značně složité a nejisté.

Lev shora obkroužený hvězdami mohl představovat souhvězdí Lva (lat. Leo), sokol nad ním souhvězdí Malého lva (lat. Leo Minor). Krokodýl ležící pod lvem může být souhvězdím Hydra (lat. Hydra) a malý krokodýl souhvězdí Raka (lat. Cancer). Muž stojící před krokodýlem a lvem je snad souhvězdím Blíženců (lat. Gemini). Někdy lze za zády lva či býka nalézt bohyni-štíra, asi souhvězdí Panny (lat. Virgo). Muž stojící za býkem pak mohl být souhvězdím Pastýře (lat. Bootes) a dvě postavy za hrochem souhvězdím Vlka (lat. Lupus) a Kentaura (lat. Centaurus).

Na pozdějších reliéfech z řecko-římského období se objevují i další severní souhvězdí, šakal na motyce - Malý vůz a gazela oryx - Kasiopea. Gazela se zády dotýká s paviánem nesoucím na hlavě sokola.[11]

 

Věčné (nehynoucí) hvězdy

Hvězdy v okolí severního nebeského pólu byly nazývány Ikhemw-sek - věčné/nehynoucí hvězdy. Hvězdy se otáčely kolem nebeského pólu a nikdy nezapadaly za obzor, byly tedy stále vidět, nehynuly. K nejstaršímu dochovanému souhvězdí z této skupiny patří Meskhetyw - náš Velký vůz.

 

Souhvězdí jižního nebe

Jižní hvězdy se nazývaly Ikhemw-wredj - neúnavné hvězdy. Zřejmě proto, že tyto hvězdy putují po noční obloze po nejdelší dráze.

Nejdůležitějším bylo souhvězdí Sah a Sepdet.

Sah (s3h) zahrnoval část (minimálně opasek) našeho souhvězdí Orion (lat. Orion). Souhvězdí bylo symbolizováno mužem, často stojícím v loďce. Muž se někdy ohlížel dozadu přes své rameno. Tři hvězdy Oriona mohly být někdy považovány za korunou na hlavě Saha. Nejstarší nápis se dochoval v Textech pyramid z doby 5. dynastie (2340 - 2320 př.n.l.). Sah sloužil bohu podsvětí Osiridovi. Někdy býval s hvězdami Oriónu spojován přímo Osiris. Více také. Orion - Velký nebeský lovec.

Sepdet (spdt) byla hvězdou nám dnes známou jako Sírius či celým souhvězdím Velkého psa (lat. Canis Major). Sepdet byla zobrazována jako žena stojící v loďce. Byla bohyni nilských záplav (Sopted, Sepdet, Zručná, Paní Nového roku, Paní Nilských záplav). Sopdet (Spd.t) bylo tedy jméno bohyně i název hvězdy Síria. Řekům byla známa jako Sothis. Sepdet a Sah tvořili nebeský pár, byli průvodci a ochránci mrtvých.  Viz. Sírius - psí hvězda.

 Obr. vpravo:

Sepdet (Sírius) a Sah  na hrobce Senenmut. 18.dynastie (1543–1292 př. n. l.), Théby.
Sah s vousem drží berlu a ankh (symbol života). Nad ním jsou tři velké hvězdy (náš dnešní opasek Orióna). Také Sepdet drží berlu a ankh.[4]

     

Na pozdějších astronomických reliéfech byly identifikovány další jižní souhvězdí. Canopus (nejjasnější hvězda souhvězdí Lodní kýl) byla zobrazována jako sokol s dvojitou korunou sedící na papyrovém sloupku. Souhvězdí Vlka (Lupus) bylo v denederském chrámu zobrazeno jako lev, který vstupuje do bazénku s vodou.[11]

Hvězdy jižních souhvězdí tvořily základ diagonálních hvězdných hodin (skupiny hvězd - dekany).

 

 

Astronomie

Předdynastická doba (5000 - 3000 př.n.l.)

Doklady o astronomických znalostech kultur na území Egypta se dochovaly již z období středního nebo mladého neolitu. Z 5. tis.př.n.l. pochází kamenný kruh v Nabta Plaje (Nabta Playa). Mohl ukazovat letní slunovrat a sloužit tedy jako kalendář.

Kamenný kruh je umístěn téměř na obratníku Raka. Pokud se nejedná o náhodu, lze usuzovat na vysoké a systematické pozorovací schopnosti tehdejších hvězdářů.  Nabta Plaja leží v místě, kde pozorovatel mohl jednou v roce vidět Slunce přímo nad sebou (v zenitu/nadhlavníku). Dále na sever již Slunce v zenitu spatřit nelze.[a] 
Brány tvořené vztyčenými kameny udávaly směr sever-jih. Další dvě brány mířily k místu, kde slunce vycházelo při letním slunovratu.[1]		     
Kamenný kruh v Nabta Playa,
5. tisíciletí př.n.l.[2]
V prehistorické době se za běžnou považovala znalost souhvězdí. Doklady lze nalézt i v příbězích odehrávajících se v těchto dobách (např. Legenda o hlavě hada). Pozorování skupin hvězd putujících noční oblohou vedlo ke vzniku řady mýtů a náboženských představ.

 

Archaická /raně dynastická doba  (3000 - 2700 př. n. l.)

Okolo r. 3000 př.n.l byl Horní a Dolní Egypt sjednocen v jeden celek panovníkem Narmerem (Meni ?), započalo období vlády 0. dynastie v Egyptě. Administrativním střediskem sjednoceného království se stal hornoegyptský Cenej (Cínev, řecky This). Nejstarší egyptský kalendář byl lunární (měsíční). Byl založen na lunárních cyklech. Kalendář se však rychle rozcházel se Sluncem a bylo nutné jej opravovat (jeden solární rok netvoří 12 lunárních cyklů ale zhruba 12,4). K synchronizaci lunárního kalendáře se solárním rokem začal být používán heliakální východ Síria. Pokud byl východ Síria pozorován během posledních jedenácti dní lunárního kalendáře, přidali kněží další měsíc. Kalendářní rok zřejmě začínal prvým novoluním po heliakálním východu Síria. Z měsíčního kalendáře se tedy stal kalendář sothický. Heliakální východ Sopdet-Síria umožňoval Egypťanům korigovat lunární kalendář a upozorňoval na blízký letní slunovrat a přicházející období záplav. Lunární kalendář se používal k určení svátků a slavností.[11]

V období 1. či 2. dynastie vytvořili Egypťané sluneční kalendář. Počítali 12 stejných měsíců po 30 dnech + 5 dodatečných dní na konci roku (epagomenální dny). Rok tedy tvořilo 365 dní. I tento kalendář se mírně zpožďoval vůči solárnímu roku (solární rok nemá 365 dní ale zhruba 365,2422 dní). Občanský kalendář byl používán jako civilní a náboženský, zpožďoval se však mírně vůči Slunci a tedy vůči všem přírodním dějům závisejících na Slunci (roční období, záplavy, sklizně atd.).

Od 2. dynastie byl při zakládání významných staveb používán obřad zaměřování pedj-shes (Natahování provazu, angl. Stretching of the Cord). Obřad byl spojen s bohyní Sešat. Podle hvězd byla vytyčena linie orientující stavbu na světové strany.

 

Stará říše (2700 - 2181 př.n.l.)

Stavba pyramid zřejmě spadá do tohoto období, tedy do 3. tisíciletí př.n.l., vlády 3. až 6. egyptské dynastie.  Přesná orientace pyramid dokládá vysoké znalosti při zaměřování na nebeská tělesa.

Z Královské komory Velké pyramidy vedou dvě úzké šachty, jedna severním a druhá jižním směrem šikmo nahoru. Severní šachta míří ke hvězdám okolo severního nebeského pólu. Tyto hvězdy nikdy nezapadají, jsou stále viditelné a byly spojeny s věčným životem. Pokud byla Velká pyramida postavena kolem roku 2500 př.n.l., pak severní šachta mohla mířit k hvězdě Thuban v souhvězdí Draka. Thuban byl nejblíže severnímu nebeskému pólu, kolem této hvězdy se otáčela noční obloha. Jižní šachta stoupá pod úhlem 44,08 stupňů. Kolem roku 2500 př.n.l. byla výška hvězd pásu Orionu zhruba 45 stupňů. Šachta snad měla umožnit zemřelému faraónovi cestovat k souhvězdí Orionu, tedy k pánovi podsvětí a vzkříšení Osirisovi. Texty pyramid z období 5. dynastie (2465-2323 př.n.l.) spojují hvězdy kolem nebeského pólu a hvězdy Orionu s osudem a cílem zemřelých vládců Egypta.
Záhadou zůstává velmi přesné zaměření některých pyramid a zejména Velké "Chufuovy" pyramidy ke světovým stranám.[h]  Určitý řád v chybě při zaměření pyramid vede k domněnce, že směr byl určován hvězdami ležícími na nebeském rovníku. Taková hvězda pozorovaná těsně při svém východu nad obzor ukazovala východní světovou stranu.[10]Kdo a jak ale změřil, že právě určitá hvězda leží na nebeském rovníku?

Z období Staré říše se nám dochovaly tzv. Texty pyramid.  Jedná se o náboženské texty a malby zapsané původně na stěnách vnitřních komor několika pyramid staroegyptských králů a královen v období 5., 6. a 8. dynastie. Zřejmě však byly již v době zápisu velmi staré. Texty byly napsány pro zemřelého panovníka a měly mu pomoci dostat se do říše mrtvých. Vládce se měl připojit k cirkumpolárním hvězdám na severní obloze - „věčným hvězdám“, které při svém celodenním pohybu nikdy nezapadají pod obzor.[6]   
V Textech pyramid jsou zmiňovány dvě oblohy (severní a jižní) a dva horizonty (východní a západní). Severní a jižní část oblohy by mohla být rozdělena ekliptikou. Cesta Slunce, Měsíce a planet po obloze by určovala hranici. Podobně dělili oblohu (na dvě části a středový pás) ve staré Mezopotámii. Viz.  Hvězdářství - stará Babylónie. Texty však popisují putování slunečního boha a jeho syna (zemřelého panovníka) z jihu na sever. Při své cestě překračovali vodní cestu (Mléčnou dráhu). Slunce opravdu překračuje Mléčnou dráhu z jihu na sever jednou v roce (na pozadí souhvězdí Býka). Po šesti měsících překračuje Mléčnou dráhu zpět (na pozadí souhvězdí Štíra). Egyptští hvězdáři tedy oblohu zřejmě dělili právě Mléčnou dráhou na kruhovou severní část (se severním nebeským pólem) a na okrajovou část jižní ve tvaru prstence (souhvězdí v blízkosti jižního nebeského pólu samozřejmě nebyla nikdy viditelná).

Z období okolo 2400 př.n.l. se dochovaly také prvé zmínky o hvězdách a souhvězdích (tzv. hodinových hvězdách) určujících v noci čas.[3] Týden měl 10 případně i 5 dnů. Každý desetidenní týden byl spojen s určitým souhvězdím či hvězdou, vycházející nad obzorem těsně před východem Slunce.  36 dekanových hvězd a souhvězdí vytvářelo kalendář dělící rok na 36 desetidenních týdnů - dekád/dekanů.[e]   Heliakálním východem určité hvězdy či souhvězdí začínala určitá dekáda. Egypťané si v tabulce dekanů mohli najít hvězdu právě vycházejí nad obzorem (těsně před východem slunce) a zjistit odpovídající dekan. Každý dekan bylo možné pozorovat nad horizontem 10 dnů, než jej vystřídal další. Každou noc vycházel konkrétní dekan o 40 minut později než v noci předchozí. Teoreticky stačilo na sledování času 18 dekanů (12 hodin času), v praxi jich bylo používáno jen 12. Více viz. Dendera I a Slunce - den, týden a světové strany.

V Textech pyramid z období krále Unase (3340-2320 př.n.l.) se dochovalo prvá známá zmínka o Sah - souhvězdí Oriona. 

Střední říše (2040 -1786 př.n.l.)

V období Střední říše vládla nad Egyptem 11.dynastie a 12.dynastie.[c]  

Největší chrám v Egyptě, Velký chrám boha Amun-Re v Karnaku v Thébách, je orientován k východu slunce při zimním slunovratu. Chrámový komplex v Karnaku se začal stavět okolo r. 2000 př.n.l.

Začíná se rozmáhat  malování symbolů nebeských těles a souhvězdí na stěnách hrobek a chrámů. Na rakvích jsou zobrazovány hvězdné hodiny - dekany.

 

Nová říše (1550 -1069 př.n.l.)

Hyksósové, kteří ovládali asi 150 let Egypt (15. a 16. dynastie) byli vyhnáni Ahmosem I. Došlo ke znovusjednocení Egypta panovníky pocházejícími z hornoegyptského Vesetu (řecky Théby). Začalo období Nové říše pod vládou 18. až 20. dynastie.

Další velký chrám v Thébách zvaný dnes chrám Luxor začal být budován okolo r. 1400 př.n.l. Chrám v Luxoru je menší než Karnak, má však podobnou výzdobu. Karnak byl orientován podle Slunce, Luxor podle hvězd. Osa postupně upravovaných a dostavovaných částí Luxoru byl několikrát upravena vzhledem k precesi nebeského pólu.

Chrám Ramesse II. v Abú Simbel byl stavěn tak, aby sluneční paprsek ozářil určitou část svatyně dvakrát v roce, 61 dní před a 61 dní po zimním slunovratu. Chrám byl postaven v rozmezí let 1244 až 1224 př.n.l.

Souhvězdí byla symbolicky ztvárňována na stropech chrámů (např. Ramesseum) a v rámci pohřebních rituálů na hrobkách i rakvích významných osobností (např. hrobka Senenmut, Setiho I. či Ramsese VI.).

Hvězdy a souhvězdí tvořící dekany byly sledovány v okamžiku jejich kulminace na noční obloze a nikoliv při východu, jak tomu bylo dříve.

 

Astronomie hrála velice významnou úlohu ve všech náboženských záležitostech. Termíny oslav a svátků byly určovány pozorováním Slunce, Měsíce, Síria a dalších nebeských těles. Také čas byl určován za pomoci hvězd a souhvězdí.
S výjimkou 36 dekanů rozeznávali Egypťané na obloze zřejmě jen 5 či 6 velkých souhvězdí. Během následujícího 1. tisíciletí př.n.l. rozdělili velká souhvězdí asi na 25 menších.[7]  

 

O jeden z posledních pokusů o identifikaci staroegyptských souhvězdí se pokusili egyptolog José Lull a astrofyzik Juan Belmonte v r.2009: [7] [8]

Starověká egyptská souhvězdí (transliterace a překlady) Přiřazení současných souhvězdí a hvězd
1)          spdt = Triangle (Trojúhelník)  Sírius a okolí
2)          s3h = Sah  část Orionu (hlavu tvoří opasek) (Orion)
3)          ‛rt = Jaw (Čelist)  Hyády a Aldebaran
4)          h3w = Myriad or Flock (Nesčíslné stádo)  Plejády
5)          kd = The Circle or Sheepfold (Kruh ovčince)  hlava Velryby (Cetus)
6)          sb3 n s‛r = Star of fire (Hvězdy ohně)  Capella
7)          3pd = The Bird (Pták)  Trojúhelník (Triangulum) a Perseus (Perseus)
8)          ‛ryt = (The 2) Jaw(s) (Čelist(i))
gazela oryx[11]		  Kasiopeja (Cassiopeia)
9)          nht = The Giant (Obr)  Orel (Aquila) až obdélník Pegase (Pegasus)
10)        tms n hntt = The Red One of the Prow (Rudý na přídi)  Antares
11)        srt = The Sheep or Goat (Ovce či Koza)  Kozoroh (Capricornus), možná až k Jeřábovi (Grus)
12)        wi3 = The Boat (Člun)  Střelec (Sagittarius)
13)        sb3w ‛š3w = Many Stars (Mnoho hvězd)  Vlasy Bereniky (Coma Berenices)
14)        rrt (3st d3mt) = The Female Hippopotamus (Hrošice)  oblast kolem nebeského pólu včetně Lyry (Lyra) a Pastýře (Bootes)
15)                                  Crocodile on back of rrt (Krokodýl na zádech)  oblast Serpens Caput
16)        t٤ nfr = Beautiful Child (Překrásné dítě)  Spica
17)        mnit = Mooring Post (Kotevní kůl)  oblast Pastýře (Bootes) včetně hvězdy Arcturus
18)        mshtyw = The Bull's Foreleg (Býčí noha)  Velký vůz (část Velké medvědice - Ursa Major)
19)        ٤n(w) = Anu, an avatar of Horus (Anu, ztělesnění Hóra)  Rys (Lynx) až  Psi (Venatici)
20)        ipds = Its Own Count or Bright Star  β Centauri
21)        sbšn = Sage's Star  α Centauri
22)        wš3ty bk3ty = Twins and Two Ladies (Dvojčata a Dvě dámy)  Jižní kříž (Crux)
23)        d3t = The Ferryboat (Převozní člun)  oblast Lodi Argo (Argo Navis)
24)        htp rdwy = Lying on His Feet (Ležící na nohou)  Hydra (Hydra)
25)        m3i = The (Divine) Lion (Posvátný lev)  Lev (Leo)
26)        hkw n s‛k = The Plunderer (Lupič)  Malý lev (Leo Minor)
27)        sb3w nw mw = Stars of Water (Vodní hvězdy)  Hvězdokupa Jesličky (Praesepe Cluster -M44)
28)        tpy-‛ sb3wy = Predecessor of the Two Stars (Předchůdce dvou hvězd)  Alhena v Blížencích (Gemini)
29)        sb3wy = Pair of Stars (Pár hvězd)  hvězdy Kastor a Polux (Castor, Pollux)
30)        štwy = The Two Tortoises (Dvě želvy)  Hvězdy Procyon a Gomeisa (Malý pes)
31)        knmt = Cow? (Kráva ?)  Velký pes (Canis Major) a Lodní záď (Puppis)
32)        nwt = The Goddess Nut (bohyně Nut)  Mléčná dráha
33)        [none] = Standing man of celestial diagram (stojící muž na nebeském obrazci)  Blíženci (Gemini) nebo možná obr.
34)        [none] = Triangular shape of celestial diagram (trojúhelníkový tvar na nebeském obrazci)  hvězdářský nástroj podobný gnómónu nebo možná souhvězdí mnit na hodinách Ramesse
35)        mnitwy = The Mooring Posts (Kotevní kůl)  mnit z hodin Ramesse nebo tyč držená Hrošicí (v Malém medvědovi a Drakovi - snad symbol nebeského pólu či pólu ekliptiky)
36)        srkt = Selkis Goddess (bohyně Selkis)  Malý medvěd (Ursa Minor) či Panna  (Virgo)
Šakal na motyce[11] Malý vůz
37)        kdty = The 2 Nets (Dvě sítě)  oblast mezi Střelcem (Sagittarius) a Štírem (Scorpius) a Jižní korunou (Corona Australis) nebo jen  Jižní koruna
38)        hnwy = 2 Khanuwy Fishes (Ryby)  oblast λ Scorpius nebo  α Sagittarius a β Sagittarius
39)        tm3t = The Wings (Křídla) Havran (Corvus) a Pohár (Crater) nebo oblast lodi Argo (Argo Navis)
40)        3hwy = The Two Spirits (Dva duchové)  čtverec Pegase (Pegasus) nebo Ryby (Pisces)
41)        b3wy = The Two Souls (Dvě duše)  možná Alferatz a Algenib ve čtverci Pegase (Pegasus)

Planety

Od Střední říše (počátek 2. tis.př.n.l.) zobrazovali Egypťané pravidelně pět planet:

Jupiter Hr t3š t3 wy Hór, který ohraničuje Obě země.
  Hr wpš t3 wy  Hór, který osvětluje/ozařuje Obě země.
Saturn Hr k3 pt Hór, býk nebes.
Mars Hr 3htj Hór horizontu.
  Hr dšr Červený Hór.
Merkur Sbgw, Sbk Netečný/nehybný.
Venuše dj Ten, který křižuje (nebesa).
  ntr dw3 Ranní bůh.

Planety nazývali hvězdami, které neznají odpočinku. Zobrazovali je jako božstva plující po nebesích ve svých bárkách.[11]

 
[a] Pánev Nabta Playa leží zhruba na rovnoběžce 22°32' severní šířky. Obratník Raka je obratník na severní polokouli, který se nachází na 23°27' severní šířky. Jedná se o nejsevernější rovnoběžku, kde je Slunce v zenitu. Této šířky Slunce dosahuje pouze jednou za rok a to v době letního slunovratu. Zenit (nadhlavník) je v astronomii bod na obloze, který leží přímo nad pozorovatelem.  
[b] "Hvězdami" zde rozumíme hvězdy, souhvězdí i planety.
[c] Střední říši předcházela První přechodná doba (9. - 11. dynastie, zhruba  2160 – 2055 před n. l.). Během první přechodobé doby byl Egypt rozdělen na dvě části, spravované z Herakleopolis Magna (severní část) a z Théb (jižní část). Thébský král Nebhepetre Mentuhotep II. zvítězil nad hérakleopolským panovníkem a znovu sjednotil Egypt.
Střední říše končí smrtí posledního panovníka 13.dynastie. Došlo k rozdělení Egypta na několik částí. Vládne 13. až 17. dynastie (cca. 1650 – 1550 před n. l.).  Severní část ovládali Hyksósové (14. a 15. dynastie), jejichž hlavním městem byla Avaris (dnes Tell ed-Dabaa), a jižní část pokračovatelé egyptských faraonů Střední říše (14., 16. a 17. dynastie), kteří sídlili ve Vesetu. V Núbii vzniklo nezávislé království s centrem v Kermě.
[d] Pokud lze ztotožnit souhvězdí Anu s naším souhvězdím Labutě (Cygnus), pak se ve starověku nejednalo o souhvězdí cirkumpolární, "věčné". Labuť pozorovaná z oblasti Egypta zapadala za obzor. Celou noc po celý rok bylo možné např. z Gízy pozorovat Labuť (resp.její nejjasnější hvězdu Deneb) asi do roku 10 800 př.n.l. Důvodem změny je precese zemské osy a tedy posun nebeského pólu. Ze středu Evropy lze Deneb pozorovat celý rok.
[e] Nejednalo se o 36 samostatných souhvězdí. Hvězdáři použili 10 až 12 souhvězdí v pásu jižně od ekliptiky a ty rozdělili na 36 úseků. Každých deset dnů se jeden úsek souhvězdí začal vycházet nad horizontem a zároveň jeden starý úsek zapadal.
[f] V identifikaci souhvězdí se odborníci liší. Někdy je postavě přiřazována např. oblast hvězd mezi Rysem a Velkým a Malým psem.
[g] Souhvězdí Anu (Dw-nwy, Dwn'nwy, Duwanvi) jsou přiřazována i jiná naše souhvězdí a hvězdy ležící v oblasti mezi souhvězdím Rysa až po Malého psa a Velkého psa. Jiní badatelé ztotožňují Dw-nwy se souhvězdím Malý vůz (resp. Malou medvědicí, lat. Ursa Minor). Postava Anu mohla být také jen ukazatelem východního směru či spodobněním boha bez konkrétního souhvězdí.
[h] Odchylka od severní světové strany zde činí 3.4 vteřin.[9] Velká pyramida je v tomto směru nejpřesněji zaměřenou veřejnosti známou pyramidou.
   
[1] Wendorf  Fred, Schild  Romuald. Late Neolithic megalithic structures at Nabta Playa (Sahara), southwestern Egypt. Southern Methodist University - Anthropology Department,  Instytut Archeologii i Etnologii Polskiej Aakademii Nauk. 1998. [citováno 28. 12. 2010]
< http://www.comp-archaeology.org/WendorfSAA98.html >
 
[2] Přispěvatelé Wikipedie, Nabta Playa [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2010, Datum poslední revize 22. 12. 2010, 21:25 UTC, [citováno 28. 12. 2010]
<http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Nabta_Playa&oldid=403767092 >
 
[3] Davis Lee Virginia. Identifying ancient Egyptian constellations. Yale University. Archaeoastronomy, no.9. 1985. [citováno 28. 12. 2010]
< http://adsabs.harvard.edu/abs/1985JHAS...16..102D >
 
[4] Kondo Jiro. Ancient Egyptian Astronomy.  Faculty of Letters, Arts, and Sciences, Waseda University. Daily Yomiuri online. [citováno 29. 12. 2010]
< http://www.yomiuri.co.jp/adv/wol/dy/opinion/culture_081006.htm >
 
[5] Bauval Robert G. The Circumpolar Constellations in Ancient Egypt. 2007  [citováno 03. 01. 2011] < http://robertbauval.co.uk/articles/articles/cciae.html >
 
[6] Přispěvatelé Wikipedie, Texty pyramid [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2010, Datum poslední revize 14. 12. 2010, 20:12 UTC, [citováno 5. 01. 2011] < http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Texty_pyramid&oldid=6205703 >
 
[7] Thompson Gary D. History of Constellation and Star Names. Early Egyptian Constellations - 19: Northern and southern constellation groups. 2010. [citováno 5. 01. 2011] < http://members.westnet.com.au/Gary-David-Thompson/page11-19.html >
 
[8] Lull, José. Belmonte, Antonio.  The constellations of ancient Egypt. In Search of Cosmic Order: Selected Essays on Egyptian Archaeoastronomy. 2009.
 
[9] Magli, Giulio. On the astronomical orientation of the IV dynasty Egyptian pyramids and the dating of the second Giza pyramid. Dipartimento di Matematica, Politecnico di Milano. [citováno 5. 01. 2011] < http://arxiv.org/vc/physics/papers/0307/0307100v1.pdf >
 
[10] Haack, Steven C. The Astronomical Orientation of the Egyptian Pyramids. Journal of History of Astronomy, Archaeoastronomy Supplement, Vol. 15, p.S119 [citováno 5. 01. 2011] < http://adsabs.harvard.edu/full/1984JHAS...15..119H >
 
[11] Coppens, Filip. Astronomický reliéf v Šenhurském wabetu. Planety, hvězdy a znamení v řecko-římském Egyptě.
[citováno 7.7. 2011] < http://pes.ff.cuni.cz/pdf/PES2-2003-coppens.pdf  >

Vytvořeno: 28.12.2010