Stvoření člověka

Autor: Pavel Mat. <pavel_m(at)email.cz>, Téma: Sumer, Vydáno dne: 25. 11. 2007

Mýty - Sumer -- Stvoření člověka

    

Mýty

Stvoření člověka

Mýtus vypráví o stvoření prvního lidského páru z krve dvou zabitých bohů. Lidé podobně jako v jiných sumersko-akkadských mýtech jsou stvořeni, aby sloužili bohům.

Obsah

Příběh začíná v pradávné době po oddělení nebe a země. Tehdy byl dán řád nebe i země a položeny břehy Eufratu a Tigridu:

Stvoření člověka[1], 1-12
Když nebe od země ze spojení pevného odděleno bylo
a bohyně matky vyrostly,
když země byla ustálena a zbudována,
když byly určeny řády nebe i země
a položeny břehy Eufratu s Tigridem tak,
že příkopy i kanály možno bylo vést,
tu An, Enlil, Utu a Enki, velcí bozi,
a Anunnakové, velcí bozi,
ve svatyni mocné, jež vzbuzuje strach,
sami se posadili a vyprávěli si.

Velcí bohové se tehdy sešli a Enlil se optal ostatních, co učiní dále.

Stvoření člověka, 21-27
Bozi velcí, kteří tam stáli, Anunnakové, kteří osudy rozhodují,
Enlilovi odpověděli:
„V Uzumua, ve městě Duranki,
bohy Lamga zabijeme,
aby jejich krev lidem vzejít dala.
Úděl bohů nechť jejich je údělem!

Bohové se rozhodli, že stvoří člověka z krve bohů Lamga (bohové řemesel/umění). Člověk pak bude vytyčovat vodní kanály, pracovat, stavět příbytky bohů, pěstovat rostliny, slavit svátky bohů, chovat zvířectvo...

Stvoření člověka, 47-53
Polím Anunnaků dají zelenat se,
hojnost v zemi budou zvětšovat,
svátky bohů v nádheře slavit,
vodu studenou vylévat!
Ve velkém příbytku, jenž pro vznešený trůn je vhodný,
Anullegara a Annegara jménem je nazveš!

Vylévání vody je zde součástí obětních rituálů, úliteb bohům. Velký příbytek bohů byl nejprostornější sál uvnitř stupňovitého chrámu s ozdobným trůnem uctívaného boha. Oltář byl naopak skryt v nepřístupné svatyni gigunu na vrcholu zikkuratu [1] [2].

Anullegara a Annegara jsou jména prvých dvou lidí, pravzor biblického Adama a Evy. V pozdějších verzích asyrsko-babylonských příběhů jsou zváni jako Ulligarra a Zalgarra. V sumerské mytologii je výraz "nazvat jménem" totožný s představou stvoření. Podle příběhu byli první lidé stvořeni uvnitř chrámu z krve zabitých bohů.

Stvoření člověka, 54-62
Skot, brav, zvěř, ryby i ptáky, hojnost v zemi šířit budou
to Enul a Ninul ústy čistými vyřkli.
Aruru, jež k vladařství je povolána,
jejich pravidlem velkým stanovila:
že zkušený za zkušeným a hloupý za hloupým
sami jak obilí ze země vyraší,
to věc je, která se jak hvězdy nezmění navěky!

Oběma prvním lidem, Anullegarovi a Annegarovi, určuje osud bohyně matka Aruru. Podle víry v neměnný osud, je všem lidem předem určena moudrost či hloupost.[1]

V jiných překladech jsou uváděna jména Ulligara a Zalgarra, které snad znamenají zakladatele blahobytu a hojnosti. [3]

Stvoření člověka, 63-71
Že nocí i dnem svátky bohů v nádheře slaveny budou,
sami pravidlem stanovili
An, Enlil, Enki a Ninmach, velcí bozi.
Na místě, kde lidstvo stvořili, je jako paní Nisaba dosazena.

Vládkyní nad místem prvých lidí je ustanovena paní Nisaba.

Vznik

Mýtus Stvoření světa (The Trilingual Creation Story) se dochoval na středoasyrské dvojjazyčné (sumersko-akkadské) tabulce z města Aššuru (cca. 800 př.n.l.). Písař této tabulky Kidinsín text opsal podle starší předlohy.
Skladba vznikla zřejmě na konci starobabylónského období; obsahově vykazuje přes zřejmé vlivy akkadské ještě jasnou tradici sumerskou, zvláště v terminologii stvoření lidí.

Text skladby je zakončen zajímavým kolofonem:

Tajné! Zasvěcený smí to zasvěcenému ukázat. Ukončeno a ověřeno.
Podle staré předlohy zapsáno rukou Kidinsína, mladšího písaře, syna Sutua, písaře královského.

Mýty o stvoření člověka, tradované od starosumerské doby, zřejmě později patřily k „tajným vědomostem“ asyrských kněží a písařů. [1]  

Lidé byli podle mýtu stvořeni z krve bohů, nesou v sobě tedy božskou podstatu. Určitou paralelu nacházíme v Hebrejské Bibli, podle které byla krev nositelem života v člověku.

.... pokračování příště ...


[1] Hruška Blahoslav, Matouš Lubor, Prosecký Jiří, Součková Jana. Mýty staré Mezopotámie. Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách. Odeon.
[2] Stvoření člověka. Zariatnatmikova knihovna. www.grimoar.cz/msm/kap16.php
[3] Williams,Tyler F. Theogony, Cosmogony, and Anthropology in ANE Creation Accounts (Creation in Ancient Mesopotamia, Part 4). Taylor University College. 2007
biblical-studies.ca/blog/wp/category/creation-in-ancient-mesopotamia
    

Vytvořeno: 25.11.2007