Elóhím I

Elóhím, bůh či bohové?

K nejpoužívanějším slovům v Hebrejské Bibli patří , transkribované často jako , elohim či elóhím. Přesto dodnes nepanuje shoda, co pojem přesně znamená.

Elóhím je překládáno nejčastěji jako Bůh, God (viz Jména biblického boha) - tedy jednotným číslem. V překladech Bible pak čteme o jediném Bohu, což potvrzuje monoteistickou věrouku světových náboženství - judaismu, křesťanství i islámu.

Na druhé straně se lze setkat s názorem, že elóhím je množným číslem pojmu el (bůh) a musí být tedy překládáno vždy jako bohové. A nalezneme i překlady, dle kterých elóhím znamená i lidské soudce a vladaře či společnost Boha a andělů. Kdo má pravdu?

Morfologický plurál?

Elóhím má skutečně příponu hebrejského množného čísla (plural suffix)   -im . Slovníky nám potvrzují, že elóhím je morfologicky plurálem - množným číslem:
WTM^[1] :
TWOT^{[2] :}

Často se lze setkat s tvrzením, že elóhím je množným číslem slova el či eloah, která označují boha. El však není typicky hebrejským podstatným jménem, jejichž kořen většinou tvoří tři samohlásky (triconsonantal root). Pojmy el i elóhím byly do hebrejského slovníku převzaty a nelze na ně přesně vztahovat morfologická pravidla hebrejštiny.

To dokládá hned prvý biblický verš Genesis 1:1:

Sloveso bara - stvořit související s elóhím je dle morfologického slovníku ve 3. osobě  jednotného čísla: 

Tedy "... elóhím stvořil..." nikoliv "... elóhím stvořili...". Je tedy zřejmý nesmysl překládat verš ve smyslu "Na počátku stvořil bohové nebe ... ".

I když nese elóhím koncovku určující v hebrejštině množné číslo, evidentně vystupuje ve většině veršů ve smyslu čísla jednotného. To dokládá právě spojení elóhím se slovesy či přídavnými jmény v jednotném čísle.

Původní smysl

Izraelité pojem el a elóhím převzali pravděpodobně od Kenaánců. V kanaánském Ugaritu byly nalezeny doklady o uctívání nejvyššího boha El. Byl otcem bohů, které v Ugaritu označovali pojmem 'lhm. Zde je zřejmá spojitost s hebrejským elóhím.

Elóhím = Bůh

Na většině míst Hebrejské Bible se překladatelé shodují s významem elóhím ve smyslu Bůh. Stále se však diskutuje o tom, proč pisatelé biblických textů používali plurálního pojmu elóhím ve smyslu jednotného čísla namísto slova el. Existují tato zdůvodnění:

1. Elóhím = Bůh
a) Jedná se o pluralis majestatus. Autoři textů použili množného čísla, aby vyjádřili úctu k bohu podobně, jako se později vzdávala úcta panovníkům.
b) Jedná se o boží trojici. Autoři textů použili množného čísla, aby vyjádřili boží trojjedinost (Bůh otec, Bůh syn a Duch svatý). Toto dogma učí pouze katolická církev.
c) Jde o souhrn všeho božství (podobně jako hebrejsky živý = chaj ale život (souhrn všech živých) = chajjím (plurál) ^[8]
d) Božský plurál byl převzat od okolních kultur. ^[10]

2. Elóhím = Společenstvo Boží, tj. Bůh + Andělé
Autoři textů použili množného čísla, protože v pojmu zahrnuli kromě boha i společenství andělů či cherubů, boží dvořanstvo.

3. Elóhím = Soudcové
Pojem může prý přeneseně označovat i lidskou bytost, např. soudce a vladaře. Ve verši Exodus 22,27 překládá BKR elóhím slovem soudcové. S tímto názorem však souhlasí jen málo překladatelů. Např. CEP, KJV či LXX dávají přednost významu bohové a v řadě jiných překladů čteme o Bohu.

Elóhím = bohové

Občas je elóhím překládáno množným číslem. Ve verši Žalmy 82:1 se elóhím vyskytuje dvakrát. Jednou ve významu Bůh a podruhé v množném čísle, tedy bohové.

Sloveso "stát" je v jednotném čísle: 
Elóhím je tedy překládán singulárem - "Bůh stojí ...". Další výskyt elóhím ve verši má však zřejmě význam plurálu, jak vyplývá z kontextu a zájmena "uprostřed" - "uprostřed bohů".

Chyby v překladech?

Při porovnáním různých překladů Hebrejské Bible lze nalézt značné rozdíly v chápání pojmu elóhím. Jedná se samozřejmě hlavně o verše, kdy smysl textu ukazuje na bohy v rozporu s monoteistickou tradicí.
Výše jsme uvedli případ spojení elóhím se slovesem v množném čísle. Zde jsou další případy:

Elóhím ve spojitosti se slovesným plurálem

Sloveso putovat, bloudit spojené s elóhím je v množném čísle:

Překlad CEP tedy volí plurál - bohové. BKR však trvá na jednotném čísle. Gramaticky přesnější je zřejmě překlad CEP. Nastává však teologický problém s bohy, kteří Abraháma nechali bloudit resp. vyvedli z domu. Někteří vykladači Písma vysvětlují, že Abrahám mluvil k Abímelekovi o bozích proto, že ten vyznával polyteismus. Ve skutečnosti to však byl prý pouze Hospodin - Yhwh ( jak o tom píše Genesis 24:7), kdo vyvedl Abraháma z domu jeho otce.^[5] Varianta, že Abraháma vyvedli z domu bohové a jedním z nich byl Yhwh, je samozřejmě věroučně nepřijatelná.

V Bibli nalezneme i další pasáže, ve kterých je pojem elóhím přímo propojen se slovesem v množném čísle.^[3] Přesto v překladech čteme o Bohu a ne o bozích.

Sloveso zjevit se, související s elóhím, je dle morfologického slovníku ve 3. osobě množného čísla:

Zde již předchozí vysvětlení (řeč určená vyznavači polyteismu) není možné aplikovat. Z hlediska monoteismu je problematické, aby se někomu zjevili bohové. Proto čteme " ... neboť se mu tam zjevil sám Bůh..." i když gramaticky přesnější překlad hebrejského textu je "... zjevili se bohové (elóhím)... ".

Pro zmínku o bozích však může existovat vysvětlení. V Kanaánu byla různá místa zasvěcena místním bohům a nesla i jejich jméno. Verše jsou pokusem vysvětlit původ názvu lokality Bet-el.  El Bet El označuje boha uctívaného v Bét-elu, což zřejmě nebyl Hospodin - Yhwh. Text je pozůstatkem polyteismu resp. henoteismu. V příběhu se Jákobovi při jeho útěku před Ezauem zjevil bůh Bét-elu. S dalším nejmenovaným bohem Jákob dokonce zápolil (Gen 32:29). A protože bůh Bét-elu patřil k mnoha bohům uctívaných v Kanaánu, mohl autor Genesis 35:7 psát záměrně o zjevení bohů.

 

Sloveso jít, přijít je v množném čísle   Neměli bychom překládat " ... bohové přišli / šli... "?

Sloveso soudit, trestat je v množném čísle
Tedy ... bohové soudí... ?

Bůh nebo bohové? Pro některé z výše uvedených příkladů může existovat vysvětlení, které posune význam elohím zpět k singuláru. A to i přes spojení elóhím se slovesem v množném čísle. 
Podle N. Gordona^[5]  se jedná o gramatický jev zvaný přitažení (attraction). Přípona množného čísla -im ve slově elóhím přebije jeho singulární význam. Sloveso pak získá množné číslo.
Otázkou zůstává, proč k přitažení sloves do plurálu došlo jen u výše uvedených veršů a jinde ne. V naprosté většině případů je totiž elohím spojen se slovesem v jednotném čísle. Proč by právě u výše uvedených veršů užili autoři ojedinělý gramatický jev?
 

Elóhím ve spojitosti s plurálem přídavného jména:

Přídavné jméno svatý je v množném čísle:
Máme tedy číst "... Elóhím svatí ..." ? Překlad by zněl " ...(on patří k) bohům svatým... ". To však odporuje víře v jediného boha.

Elóhím ve spojitosti s plurálem zájmena:

...... bude doplněno .......

Někteří překladatelé Starého zákona volí jednotné číslo Bůh i tam, kde je v předloze (např. referenční vydání Hebrejské Bible BHS^[4] ) použito pojmu elóhím v gramatickém kontextu množného čísla. Zřejmě se dopouštějí chyby. Jistou roli zde přirozeně může hrát monoteistický postoj překladatelů. Aby zmínku o bozích obešli, upřednostňují překlad výkladový před literárním. Při něm je možné nakládat s původním textem volněji, podle subjektivního chápání významového kontextu celé Bible.

Ranné uctívání Yahweho nevylučovalo víru v existenci jiných bohů. Tak, jako jiné národy věřily v existenci Yahweho (1Sa 4:8, 2Ki17:27), tak také Izraelité nezpochybňovali pravost jiných bohů (Jud11:24, Nu21:29, Mic4:5). Dřívější víru v Yahweho lze označit spíše jako monolatristickou či henoteistickou, než monoteistickou.^[7] O tom všem více v dalších článcích.

Klíč k vysvětlení pojmu elóhím lze hledat v předbiblických textech, tedy v širším kontextu, než je Bible samotná. Jedním z badatelů, kteří si to uvědomují, je i J. Burnett. Uvádíme odkaz na recenzi jeho knihy A reassessment of Biblical Elohim ^[6]. O tom všem budeme psát v dalších pokračováních tématu.

Pokračování  - Henoteismus v Bibli.

Vytvořeno: 25. 02. 2006