Daniel II - Prorokovy omyly

Autor: Pavel Mat. <pavel_m(at)email.cz>, Téma: Biblická proroctví, Vydáno dne: 14. 01. 2006

Bible - Proroctví -- Daniel II - Prorokovy omyly

Daniel II

Danielovy omyly

V článku Daniel píšeme o některých omylech slavného biblického proroka.[9]  Podívejme se na ně podrobněji.

Král Belšazar, Nabukadnezarův syn

CEP[1] Daniel 5:2

Při popíjení vína poručil Belšasar přinést zlaté a stříbrné nádoby, které odnesl Nebúkadnesar, jeho otec, z jeruzalémského chrámu, aby z nich pili král i jeho hodnostáři, jeho ženy i ženiny.
 

Na třech místech knihy Daniel čteme, že  Nabukadnezar (Nebúkadnesar, Nebuchadnezzar) je otcem Belšazara (Belshazzer):

Daniel 5:2
Daniel 5:11
Daniel 5:18

Jedná se o omyl. Skutečná posloupnost babylónských králů je následující:

Nabukadnezar II.      605-562 př. n. l.
Amel-Marduk   562-560 př. n. l.
Nergalšarusur   559-556 př. n. l.
Labaši-Marduk   556 př. n. l.
Nabonid   556-539 př. n. l.


Obr. Nabukadnezar II.[2]

 

Nabonid byl posledním babylónským králem. Belšazar byl jeho synem.


Obr. Belšazarova hostina. [3]

Zastánci neomylnosti Bible tvrdí, že aramejský pojem otec znamená nejen skutečného otce ale také předka. Pokud Daniel psal o Nabukadnezarovi jako otci Belšasara, vyjádřil prý pouze jejich příbuzenský vztah.

Překlad LXT[7] knihy Daniel ze skupiny textů Septuaginty[10] skutečně používá pojmu , který má sice prvotní význam otec, lze jej však překládat i jako předek. Septuaginta je ale řeckým překladem původního hebrejsko-aramejského textu Daniela. A každý překlad znamená určité zkreslení původního významu textu.

Kniha Daniel je psána ve 3 jazycích – hebrejštině (kap. 1 a 8-12), aramejštině (kap. 2-7) a řečtině (kap. 13-14).[8] Text, který nás zajímá, byl tedy psán aramejsky.

Podle WTT[4] je ve verši Dan5:2 použit aramejský pojem . Slovník BDB[5] uvádí následující význam:

V jednotném čísle platí pouze jediný význam - otec. V množném čísle otcové či praotcové (předkové). Daniel používá jednotného čísla. Překlad tedy není praotcové ale otec. Naprostá většina biblických překladů tomu odpovídá.

I kdybychom připustili, že autor textu pojmem myslel Belšasarova předka a nikoliv otce, problém vyřešen není. Belšasar byl synem Nabonida. Nabonid ale nebyl předkem Nabukadnezara, byl pouze jedním z jeho guvernérů. Tedy ani Belšasar nebyl vzdáleným potomkem krále Nabukadnezara.

Královna Nitokris

Lze se setkat i s názorem, že Belšasar byl vnukem Nabukadnezara po jeho dceři Nitokris Babylonské (Nitocris, Neitaqert ). Nitokris mohla být královnou, o které se zmiňuje Hérodotos. Královna Babylonu měla žít okolo r. 550 př. n. l. a být manželkou Nabonida. Měla mít syna, proti kterému vytáhl do boje Kýros II. Veliký, zakladatel Perské říše. Tento syn by pak mohl být ztotožněn  s Belšasarem. Pokud by Nitokris byla dcerou Nabukadnezara a jejím synem by býval byl skutečně Belšasar, mohl být v pokrevní linii s králem Nabukadnezarem jako jeho vnuk. Jde ale jen o hypotézu, není to nijak historicky doloženo.

Podle další teorie nebyla Nitokris manželkou posledního krále Nabonida, ale jeho matkou. Pravděpodobnější však je, že byla ženou (některou z žen) Nabukadnezara nebo jeho dcerou.[11] To, že by byla manželkou Nabonida a tedy matkou Belšasara, je zatím jen spekulace. Historikové se shodují, že Nabonid nepocházel z královského rodu.[12]

Historická nepřesnost

Daniel se mýlí také v tom, že Belšasara považuje za krále. Posledním babylónským králem byl Nabonid. Jeho syn Belšasar zůstal jen princem a jeho nejvyšším úřadem byla vláda nad městem Babylón trvající pouhý jeden rok. Zemřel ještě dříve, než jeho otec.[6]

To, že Daniel nezná příliš dobře historické reálie 6. století př. n. l. je přirozené. Tradiční názor, že autorem knihy je prorok Daniel žijící v 6. stol. již dnes neplatí. Její vznik se klade do doby syrského krále Antiocha IV. Epifana (těsně před r. 164) i když se připouští, že podkladem byla starší, ústně tradovaná, zčásti snad i zapsaná vyprávění.[8]

 


[1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/.
[2] Nebuchadnezzar II
Microsoft® Encarta® Premium Suite 2003.
[3] Belshazzar’s Feast by Rembrandt (c. 1630; National Gallery, London).
Microsoft® Encarta® Premium Suite 2003.
[4] Deutsche Bibelgesellschaft (German Bible Society).1966 - 1990. Hebrew Old Testament (4th ed) - Biblia Hebraica Stuttgartensia. Edited by K. Elliger and W. Rudoph of the Deutsche Bibelgesellschaft, Stuttgart, Fourth Corrected Edition.
V elektronické formě BibleWorks. /BHS či WTT/>
[5] Hebrew-Aramaic and English Lexicon of the Old Testament.
V elektronické formě
SW BibleWorks.  /BDB Full/
[6] Zindler. Daniel in the debunker's den. American Atheists, Inc. 1986
http://www.atheists.org/christianity/daniel.html
[7] LXT - LXX Septuaginta (Old Greek Jewish Scriptures) edited by Alfred Rahlfs, Copyright © 1935 by the Württembergische Bibelanstalt / Deutsche Bibelgesellschaft (German Bible Society), Stuttgart.
V elektronické formě
SW BibleWorks. /LXT/
[8] Hřebík. Speciální úvod do Starého zákona II. ktf.cuni.cz/~hrebik/spec_uvod_2.html
[9] Daniel - Proroctví ex eventu: Daniel I. Mýty a skutečnost. [online]. 2006 [cit. 2006-01-01]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2006110004
[10] Rodiny textů, textové tradice a skupiny: Bible - Textové rodiny. Mýty a skutečnost. [online]. 2002 [cit. 2006-01-01]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2007030006
[11] Wikipedia contributors, 'Nitocris of Babylon', Wikipedia, The Free Encyclopedia, 19 August 2020, 18:20 UTC, < https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Nitocris_of_Babylon&oldid=973869515 > [accessed 3 January 2021]
[12] Přispěvatelé Wikipedie, Nabonid [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2020, Datum poslední revize 19. 06. 2020, 21:05 UTC, [citováno 3. 01. 2021] < https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nabonid&oldid=18739479 >

Vytvořeno: 14.01.2006