Daniel V - Daniel 9 - čtvrté proroctví, sektářské výklady

Autor: Pavel Mat. <pavel_m(at)email.cz>, Téma: Biblická proroctví, Vydáno dne: 25. 12. 2005

Bible - Proroctví -- Daniel V - Daniel 9 - čtvrté proroctví, sektářské výklady

Daniel V

Daniel 9 - čtvrté proroctví, sektářské výklady

V kapitole věnované čtvrtému Danielovu proroctví jsme si ukázali racionální vysvětlení smyslu veršů Dan 9.[15]  Prorok píše o období sedmdesáti "týdnů", které dělí na tři etapy:

7 týdnů CEP[1] Daniel 9:24-25a
Sedmdesát týdnů let je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu, než bude skoncováno s nevěrností, než budou zapečetěny hříchy, než dojde k zproštění viny, k uvedení věčné spravedlnosti, k zapečetění vidění a proroctví, k pomazání svatyně svatých.
Věz a pochop! Od vyjití slova o navrácení a vybudování Jeruzaléma až k pomazanému vévodovi uplyne sedm týdnů.
I. údobí sedmi sedmiletí se vztahuje k babylónskému zajetí Židů zhruba mezi léty 587 až 536 př. n. l.

Pomazaným vévodou je pravděpodobně míněna některá z poexilových postav žijících (podle hebrejské Bible) v 6. století př. n. l. - král Kýros, velekněz Jóšua či vůdce Zerubábel.
 

62 týdnů Daniel 9:25b-26a
Za šedesát dva týdny bude opět vybudováno prostranství a příkop. Ale budou to svízelné doby.
Po uplynutí šedesáti dvou týdnů bude pomazaný zahlazen a nebude již.

 
II. údobí začíná návratem Źidů z Babylonského exilu a končí v době skutečného vzniku Danielova proroctví.
Pomazaného můžeme ztotožnit s jedním z veleknězů éry Antiocha IV. Byl jím Onias III., Jošua (Jáson) či Menelaos.
1 týden Daniel 9:26b-7
Město a svatyni uvrhne do zkázy lid vévody, který přijde. Sám skončí v povodni, ale až do konce bude válka. Je rozhodnuto o pustošení. Vnutí svou smlouvu mnohým v jednom týdnu a v polovině toho týdne zastaví obětní hod i oběť přídavnou. Hle, pustošitel na křídlech ohyzdné modly, než se naplní čas a na pustošitele bude vylito rozhodnutí."
 
Poslední sedmiletí představuje období ovládnutí Jeruzaléma syrským králem Antiochem IV. Byl oním vévodou přinášejícím zkázu městu a svatyni.

Na ztotožnění pomazaného vévody (Dan9:25) s Kýrem, Jóšuou či Zerubábelem, dalšího pomazaného (Dan9:26) s Oniasem III., Jásonem či Menelaem a vévody s Antiochem IV. se dnes shoduje naprostá většina biblistů. Potvrzuje to i Výklad ke Starému zákonu[2] nebo poznámky v CEP.
Proroctví mířilo do Danielovy současnosti (2. století př. n. l.) a mělo posílit víru v Yahweho v době, kdy syrský král Antiochos IV. Epifanés helenizoval židovský národ.

Přesto se můžeme setkat i s jiným chápáním proroctví. V textu kapitoly 9 lze prý nalézt předpověď roku smrti a zmrtvýchvstání křesťanského spasitele Ježíše, předpověď konce světa apod. Zkusme pátrat, z čeho tyto názory vycházejí a zda mohou být oprávněné.

Slovo o obnově Jeruzaléma

Podle některých vykladačů Danielova proroctví bychom měli chápat zcela jinak počátek oněch sedmdesáti sedmiletí. Počítat je třeba "Od vyjití slova o navrácení a vybudování Jeruzaléma". Nejedná se však o slovo Yahweho (jak píše prorok Jeremjáš), ale o slovo lidské. A nemělo to být slovo o obnovení Jeruzaléma, ale výnos či dekret. Výsledkem by měla být předpověď potvrzující okolnosti života křesťanského spasitele Ježíše:

I. Období

Existuje řada návrhů, kdy mělo být slovo o obnově Jeruzaléma vysloveno:

a) 539 či 538 př. n. l. - úřední výnos Kýra (Ezdráš 1:1-11, 2:1; Izajáš 44:28)
-539 + 7 x 7 = -490
-538 + 7 x 7 = -489

b) ? dopis Artaxerxese (Ezdráš 4:4-24) - dopis však naopak nařizuje zastavit všechny práce na obnově, s opravou se začne až od druhého roku kralování perského krále Dareia (Ezra 4:24).

c) 519 či 520 př. n. l. - dekret krále Dareia I (Ezdráš 5:3-7, 6:1-12), opakované nařízení Kýrova výnosu
-520 + 7 x 7 = -471

d) 458 či 457 př. n. l. - dopis Artaxerxese I (Ezdráš 7:1-10, 11-28). Dopis však neobsahuje zmínku o obnově města či chrámu. Chrám měl být již obnoven a vysvěcen v roce 516 př. n. l. (Ezd 6:15). [10]
- 458 + 7 x 7 = -409
- 457 + 7 x 7 = -408

e) 445 či 444 př. n. l. - dekret Artaxerxese I (Nehemjáš 1, 2:1-11)
- 445 + 7 x 7 = -396
- 444 + 7 x 7 = -395

Pokud k libovolnému z výše uvedených startovních letopočtů přičteme 7 sedmiletí, měli bychom se dostat podle veršů Dan9:25 k pomazanému vévodovi. Pro žádný z takto vypočtených roků však nenalézáme odpovídající biblickou zmínku o pomazaného vévodovi (mesiáš), jak píše Daniel. Ježíšova éra je samozřejmě vzdálena více než několik staletí. To tedy zpochybňuje myšlenku o počátku předpovězených sedmiletek v uváděných letopočtech. Přesto zkusme pokračovat.

II. Období

Prorok nám nesdělil, zda I. a II. období měla začínat ve stejném roce a běžet paralelně, nebo zda jedno navazovalo na druhé a je třeba je sčítat. Nejprve počítejme s první možností:

a) 539 či 538 př. n. l.
-539 + 62 x 7 = -105
-538 + 62 x 7 = -104

b) ?

c) 519 či 520 př. n. l.
- 519 + 62 x 7 = -85
- 520 + 62 x 7 = -86

d) 458 či 457 př. n. l.
- 458 + 62 x 7 = -24
- 457 + 62 x 7 = -23

e) 445 či 444 př. n. l.
- 445 + 62 x 7 = -11
- 444 + 62 x 7 = -10

Přičetli jsme tedy 62 sedmiletí a měli bychom se podle veršů Dan9:26 ocitnout u zahlazení pomazaného. Ani teď však nenalézáme nic, co by této interpretaci odpovídalo. Ježíš se v žádných z takto vypočtených let dosud nenarodil.

I. + II. Období

Zkusme tedy předpokládat, že I. a II. období na sebe navazovala a obě je sečíst:

a) 539 či 538 př. n. l.
-539 + 7 x 7 + 62 x 7 = -56
-538 + 7 x 7 + 62 x 7 = -55

b) ?

c) 519 či 520 př. n. l.
-519 + 7 x 7 + 62 x 7 = -36
-520 + 7 x 7 + 62 x 7 = -37

d) 458 či 457 př. n. l.
- 458 + 7 x 7 + 62 x 7 = 25 25+1 = 26 n. l.
- 457 + 7 x 7 + 62 x 7 = 26 26+1 = 27 n. l.

e) 445 či 444 př. n. l.
- 445 + 7 x 7 + 62 x 7 = 38 38+1 = 39 n. l.
- 444 + 7 x 7 + 62 x 7 = 39 39+1 = 40 n. l.

Konečně se ocitáme v době působení křesťanského mesiáše. Konec II. etapy však měl podle Daniela znamenat zahlazení pomazaného. A zde zůstává problémem onen vypočtený rok 26 (27) či 39 (40) n. l. Je to datum příliš časné či pozdní. Ježíš měl být podle tradice ukřižován asi v roce 30 až 33 n. l.

Můžeme se také setkat s tvrzením[8], že právě výpočet ad d) je ten správný. Ukazuje prý na rok 27 n. l., kdy měl být Ježíš pokřtěn a kdy měla začít jeho služba. Jenže podle proroctví mělo dojít k zahlazení pomazaného, ne k začátku jeho působení. A startovní rok 457 př. n. l. vzbuzuje také pochybnosti, vždyť jeruzalémský chrám byl již obnoven a vysvěcen. Je nelogické domnívat se, že v tomto roce mělo vyjít slovo o navrácení a vybudování Jeruzaléma.

Ani tyto výpočty tedy nevedou k cíli.

III. Období

I kdybychom se přiblížili k roku předpokládaného ukřižování Ježíše nebo přimhouřili oko nad přesností Danielovy předpovědi, stále zůstává nevyřešen konec I. a III.období proroctví.
Při začátku počítání od napsání Artaxerxesova dekretu resp.zakazujícího dopisu končí I.etapa na přelomu 3. až 4. stol. př. n. l. Podle předpovědi měl být konec I.období spojen s mesiášem princem, což mnozí vykladači přecházejí bez povšimnutí.
III.etapa by naopak končila v rozmezí let 33 až 47 n. l. Tehdy se měl podle proroctví objevit vévoda a pustošitel. O žádné podobné postavě však nevíme. Proto některé teorie oddělují III.etapu od předešlých a spekulují o tom, že poslední etapa proroctví se uskuteční někdy v budoucnosti.

 

Prorocký rok

Někteří vykladači proroctví se snaží k předpokládaným výsledkům přiblížit zavedením zkráceného roku trvajícího 360 dní. Použitím zkráceného roku se snaží přiblížit některému z významných letopočtů, které jsou dle tradice spojeny s působením Ježíše. Proto tvrdí, že Židé používali lunární rok s dvanácti měsíci po třiceti dnech a že tak je třeba počítat i v proroctví. Není to však úplně přesné. Židé používali lunárně-solární kalendář. Vkládali po dvou až třech letech jeden měsíc navíc a tak v průměru jejich rok trval zhruba 365 dní.[3] Už nejstarší známé civilizace (Mezopotámci, Sumerové, Babylóňané) začínaly nový rok v době jarní rovnodennosti a uměly si počítání dnů v roce vždy po určité době opravit.

Podle jiné teorie je prý v Bibli používán tzv. prorocký rok, trvající 360 dní, 12 měsíců po třiceti dnech.
Pojem prorocký rok či prorocký kalendář však v Hebrejské bibli nenalezneme. Existují zde však pasáže, jejichž autoři prý počítají s roky trvajícími pouze 360 dní.[7]

V Genesis 7:24 se píše, že potopa trvala 150 dní.

CEP Gen 7:24
Mohutně stály vody na zemi po sto padesát dnů.

Dále se dočteme, že povodeň začala sedmnáctého dne 2.měsíce a skončila prý sedmnáctého dne 7.měsíce.

CEP Gen 7:11, 8:4
V šestistém roce života Noeho, sedmnáctý den druhého měsíce, se provalily všechny prameny obrovské propastné tůně a nebeské propusti se otevřely.

... takže sedmnáctého dne sedmého měsíce archa spočinula na pohoří Araratu.

Mezi 2. a 7. měsícem tedy mělo uběhnout 150 dní, což ukazuje na 5 měsíců trvajících 30 dní.
Pokud si však přečteme pozorněji uváděné verše, zjistíme že náš předpoklad třicetidenních měsíců nemusí být tak jednoznačný.

CEP Gen 8:3-7
Když přešlo sto padesát dnů, začaly vody ze země ustupovat a opadávat, takže sedmnáctého dne sedmého měsíce archa spočinula na pohoří Araratu. A vody ustupovaly a opadávaly až do desátého měsíce; prvního dne desátého měsíce se objevily vrcholky hor.
Když pak přešlo čtyřicet dnů, otevřel Noe v arše okno, které udělal, a vypustil krkavce; ten vylétával a vracel se, dokud se vody na zemi nevysušily.

Velká voda stála na svém maximu 150 dní od počátku potopy (sedmnáctý den 2. měsíce). Pak začaly vody ustupovat, což trvalo řadu dní. A pak, po určité době, klesla voda natolik, že archa mohla přistát (sedmnáctého dne 7. měsíce) . Velká voda však stále trvala, teprve v 10. měsíci mohla osádka lodě vyjít na pevnou zem. Z veršů tedy nelze jednoznačně odvodit, že archa spočinula na Araratu právě ve stopadesátém dni potopy a že tedy 150 dní trval úsek mezi 2. a 7. měsícem. A i kdyby ano, pak to ukazuje jen na jediné. Že pisatel počítal v krátkodobém výhledu s jednoduchými měsíci o délce 30 dní. Neznamená to, že by nic nevěděl o tom, že po určité době je třeba dorovnat nesoulad mezi 360 denním rokem a skutečnou délkou solárního roku.

Problematice prorockého kalendáře v Bibli se vrátíme samostatným článkem. Prozatím jsme však nenalezli nic, co by jednoznačně potvrdilo používání tzv. prorockého roku.  Přesto zkusme předpokládat, že Daniel ve svém proroctví počítal s roky o délce 360 dnů a nevěděl nic o běžně užívaném dorovnávání let podle rovnodenností.

I. Období s "prorockými roky"

Rok tedy trvat 360 dní a na skutečnou délku lunárního tropického roku musíme vše přepočítat:
7 x 7 = 49 prorockých let
49 x 360 = 17 640 dní
17 640 / 365.25 = 48.3 solárních let

Pokud k libovolnému z dříve uváděných startovních letopočtů přičteme místo 49 prorockých let 48.3 let solárních, situace se samozřejmě téměř nezmění. Stále se pohybujeme v rozmezí 4. a 5. století př. n. l., tedy několik stovek let let před narozením Ježíše. Podle veršů Dan9:25 bychom se však koncem I.období měli dostat k pomazanému vévodovi. Počítání s prorockými roky nám nepomohlo.

II. Období

Zkusme aplikovat prorocké roky a vypočítat konec II.období, pokud začínalo shodně s obdobím I.

62 x 7 = 434 prorockých let
434 x 360 = 156 240 dní
156 240 / 365.25 = 427.8 solárních let

Místo 434 prorockých let přičteme k letopočtům "kdy vyšlo slovo" 427 solárních let. Při přepočtu na prorocké roky se však naopak Ježíšově době vzdalujeme. Stále zůstáváme v 1.stol.př. n. l., ačkoliv bychom se podle veršů Dan9:26 měli ocitnout v době zahlazení pomazaného.

I. + II. Období

Počítejme s prorockými roky za situace, že I. a II. období na sebe navazovala.

7 x 7 + 62 x 7 = 483 prorockých let
483 x 360 = 173 880 dní
173 880 / 365.25 = 476 solárních let

a) 539 či 538 př. n. l.
-539 + 476 = -63
-538 + 476 = -52

b) ?

c) 519 či 520 př. n. l.
-519 + 476 = -43
-520 + 476 = -44

d) 458 či 457 př. n. l.
- 458 + 476 = 18 18+1 = 19 n. l.
- 457 + 476 = 17 17+1 = 18 n. l.

e) 445 či 444 př. n. l.
- 445 + 476 = 31 31+1 = 32 n. l.
- 444 + 476 = 30 30+1 = 31 n. l.

Teprve poslední výpočet nás zavedl do období, kdy měl být Ježíš ukřižován. Teprve tímto výpočtem jsme získali tolik hledané výsledky.

Pokud začneme počítat od roku 445 resp. 444 př. n. l.
s léty trvajícími jen 360 dní,
a přičteme 7 + 62 sedmiletí, pak výsledkem je rok 32 resp. 31 n. l.
Tedy období, kdy měl být podle tradice ukřižován Ježíš Kristus.

 

Nejasnosti

Byl tedy rok 445 př. n. l. skutečně oním počátkem, od kterého nás Danielovo proroctví vede až ke svému naplnění ve smrti Mesiáše - Ježíše? Pokud bychom měli tuto teorii prohlásit za věrohodnou, je třeba odpovědět na řadu nejasností:

- Výklad opomíjí přímou spojitost s proroctvím Jeremjáše, na které se Daniel ve svém úvodu odvolává.

- Proč máme hledat počátek proroctví  "Od vyjití slova o navrácení a vybudování Jeruzaléma" v době, kdy snad byl vydán nějaký dekret týkající se obnovy Jeruzaléma? Vždyť v úvodu svého proroctví píše Daniel o slovu Hospodinově daném proroku Jeremjášovi. Tedy ne o dekretu či nařízení ale o slovu a to nikoliv lidském, nýbrž Hospodinově.

- Král Artaxerxes nevydal v roce 445 či 444 př. n. l. žádný dekret o vybudování Jeruzaléma. Podle veršů Nehemiáše (Neh 2:1-11) dal pouze svému služebníkovi Nehemjášovi doporučující listy pro poskytnutí doprovodu na cestě do Jeruzaléma a list pro správce královských obor Asafa, aby mu dodal dříví na trámy.    


Obr. Artaxerxes I a syn Darius II[13]

- Výklad nevysvětluje, proč je zmiňován pomazaný vévoda na konci 1.etapy, tedy v roce 396 př. n. l. (444 - 48 let) podle počítání prorockými roky.

- Podle výkladu mělo v průběhu 3. etapy, tedy v následujících sedmi letech po roce 32 resp. 31 n. l. dojít k událostem, o kterých však historie nic neví. Museli bychom tedy 3. etapu odtrhnout a posunout někam do vzdálené budoucnosti.

- Používání prorockých let v Hebrejské bibli není potvrzeno.

- Jiná Danielova proroctví směrují příchod božího království do éry Antiocha IV. Epifanése a zpřesňují se, čím těsněji se blíží konci jeho vlády (163 př. n. l.). Proč by mělo být 4. proroctví v nesouladu s předchozími?

 

Výklad čtvrtého Danielova proroctví ve smyslu předpovědi příchodu či smrti Ježíše Krista nezní příliš věrohodně. Pouze jedinou kombinací (z mnoha možných) se lze dopočítat období, kdy měl být Ježíš ukřižován. Musíme však použít fiktivní "prorocká" léta trvajících jen 360 dní a pominout řadu jiných aspektů proroctví, včetně dalších předpovídaných událostí, které pak nelze dost dobře vyložit.

Existuje i jiná interpretace čtvrtého Danielova proroctví, mnohem jednodušší a racionálnější. Jedná se o výklad odpovídající skutečných historických událostem i smyslu ostatních Danielových předpovědí. Takto chápané proroctví (viz. úvod) má mířit do doby vlády Antiocha IV. Epifanése. Právě tomuto králi Daniel připisuje pustošení Jeruzaléma, snahu o destrukci židovské víry a prorokuje mu tedy potupný konec.
 

 

Konec světa podle Adventistů

Zakladatel adventismu William Miller vyčetl z knihy Daniel konec našeho světa v roce 1844. Za výchozí bod stanovil rok 457 př. n. l. Připočtením 490 let (Dan9:24 - sedmdesát týdnů let, tj. 70 x 7) získal rok 33 n. l., kdy měl být ukřižován Ježíš. To mělo potvrzovat správnost výchozího roku 457 př. n. l. Z veršů Daniel 8:14 použil časový úsek trvající 2300 let.

CEP Dan 8:13-14
Slyšel jsem, jak jeden svatý mluví. Jiný svatý se toho mluvícího otázal: "Jak dlouho bude platit vidění o každodenní oběti a o vzpouře, která pustoší a dovoluje šlapat po svatyni i zástupu?"
Řekl mi: "Až po dvou tisících a třech stech večerech a jitrech dojde svatyně spravedlnosti."

Miller tedy odpočítal od roku 457 př. n. l. časový úsek dlouhý 2300 let. v roce 1844 pak mělo dojít podle výpočtů k završení lidského pořádku světa a nastolení nového řádu věcí pod boží vládou... Rok 1844 se zdál být potvrzen i novozákonním Janovým zjevením. Troubení šestého anděla (Zj 9:13-15) bylo chápáno jako symbol "časů Turků". Tyto časy měly trvat 391 let (prorockou hodinu, den, měsíc a rok). K dobytí Cařihradu bylo připočítáno 391 let a výsledkem byl opět rok 1844.[14]

K roku 1844 se pojila nejmasovější očekávání konce světa v historii křesťanství. Konec světa nenastal a tak se hledá stále znovu a znovu další termín.

 


[1] Ekumenická rada církví v ČSR. Bible, Písmo svaté Starého a Nového zákona, Ekumenický překlad. Jinak také Český ekumenický překlad /CEP/. V elektronické formě SW BibleWorks.
[2] Bič, Balabán a další, Starozákonní překladatelská komise.Výklady ke Starému zákonu, díl IV. Karmelitánské nakladatelství 1988. 2.vydání
[3] Revealing Daniel. www.2think.org/hundredsheep/bible/comment/daniel.shtml
[4] Bible svatá aneb všecka svatá písma Starého i Nového Zákona podle posledního vydání kralického z roku 1613. /BKR/ V elektronické formě SW BibleWorks.
[5] Deutsche Bibelgesellschaft (German Bible Society).1966 - 1990. Hebrew Old Testament (4th ed) - Biblia Hebraica Stuttgartensia. Edited by K. Elliger and W. Rudoph of the Deutsche Bibelgesellschaft, Stuttgart, Fourth Corrected Edition. V elektronické formě BibleWorks. /BHS či WTT/
[6] R.Laird Harris,Gleason L. Archer Jr., Bruce K. Waltke. 1980. The Theological Wordbook of the Old Testament. V elektronické formě SW BibleWorks. /TWOT /
[7] Daniel's "Seventy Weeks" prophecy: a detailed look at Daniel 9:24-27. AboutBibleProphecy.com www.aboutbibleprophecy.com/weeks.htm
[8] Prophecy, Seventy Weeks. BibleTools. bibletools.org/index.cfm/fuseaction/Topical.show/RTD/CGG/ID/213
[9] Williams Kyle. Daniel is False Prophecy. 1999. www.hotcom.net/users/shagbark/daniel.html
[10] Muller Bernard. Daniel and Revelation, a critical study. geocities.com/b_d_muller/danrv.html
[11] Nidlova. Dobové pozadí NZ. www.etf.cuni.cz/~nidlova/w-DPNZ.html
[12] NET Bible, poznámka 69 verše Dan 9:26. www.bible.org/netbible/dan9.htm
[13] Microsoft corp. Microsoft Encarta Premium Suite 2003 . Heslo Artaxerxes
[14] Remeš, Prokop. Numerologické spekulace a konec světa. Dingir.
www.dingir.cz/dingir/1998_4/clanky/D1998_4_02.html
[15] Daniel 9 - čtvrté proroctví Danielovo, proroctví o spasiteli. Mýty a skutečnost [online]. 2006 [cit. 2006-03-02]. Dostupné z: http://myty.cz/view.php?cisloclanku=2006010008

Vytvořeno: 25.12.2005