Bible - Proroctví -- Daniel V - Daniel 9 - čtvrté proroctví, sektářské výklady
Daniel VDaniel 9 - čtvrté proroctví, sektářské výkladyV kapitole věnované čtvrtému Danielovu proroctví jsme si ukázali racionální vysvětlení smyslu veršů Dan 9.[15] Prorok píše o období sedmdesáti "týdnů", které dělí na tři etapy:
Na ztotožnění pomazaného vévody
(Dan9:25) s Kýrem, Jóšuou či Zerubábelem,
dalšího pomazaného (Dan9:26) s Oniasem III.,
Jásonem či Menelaem a vévody s Antiochem IV. se
dnes shoduje naprostá většina biblistů. Potvrzuje to
i Výklad ke Starému zákonu[2] nebo poznámky v CEP. Přesto se můžeme setkat i s jiným chápáním proroctví. V textu kapitoly 9 lze prý nalézt předpověď roku smrti a zmrtvýchvstání křesťanského spasitele Ježíše, předpověď konce světa apod. Zkusme pátrat, z čeho tyto názory vycházejí a zda mohou být oprávněné. Slovo o obnově JeruzalémaPodle některých vykladačů Danielova proroctví bychom měli chápat zcela jinak počátek oněch sedmdesáti sedmiletí. Počítat je třeba "Od vyjití slova o navrácení a vybudování Jeruzaléma". Nejedná se však o slovo Yahweho (jak píše prorok Jeremjáš), ale o slovo lidské. A nemělo to být slovo o obnovení Jeruzaléma, ale výnos či dekret. Výsledkem by měla být předpověď potvrzující okolnosti života křesťanského spasitele Ježíše: I. ObdobíExistuje řada návrhů, kdy mělo být slovo o obnově Jeruzaléma vysloveno: a) 539 či 538 př. n. l. - úřední
výnos Kýra (Ezdráš 1:1-11, 2:1; Izajáš 44:28) b) ? dopis Artaxerxese (Ezdráš 4:4-24) - dopis však naopak nařizuje zastavit všechny práce na obnově, s opravou se začne až od druhého roku kralování perského krále Dareia (Ezra 4:24). c) 519 či 520 př. n. l. - dekret krále
Dareia I (Ezdráš 5:3-7, 6:1-12), opakované nařízení
Kýrova výnosu d) 458 či 457 př. n. l. - dopis
Artaxerxese I (Ezdráš 7:1-10, 11-28). Dopis však
neobsahuje zmínku o obnově města či chrámu. Chrám
měl být již obnoven a vysvěcen v roce 516 př. n. l.
(Ezd 6:15). [10] e) 445 či 444 př. n. l. - dekret
Artaxerxese I (Nehemjáš 1, 2:1-11) Pokud k libovolnému z výše uvedených startovních letopočtů přičteme 7 sedmiletí, měli bychom se dostat podle veršů Dan9:25 k pomazanému vévodovi. Pro žádný z takto vypočtených roků však nenalézáme odpovídající biblickou zmínku o pomazaného vévodovi (mesiáš), jak píše Daniel. Ježíšova éra je samozřejmě vzdálena více než několik staletí. To tedy zpochybňuje myšlenku o počátku předpovězených sedmiletek v uváděných letopočtech. Přesto zkusme pokračovat. II. ObdobíProrok nám nesdělil, zda I. a II. období měla začínat ve stejném roce a běžet paralelně, nebo zda jedno navazovalo na druhé a je třeba je sčítat. Nejprve počítejme s první možností: a) 539 či 538 př. n. l. b) ? c) 519 či 520 př. n. l. d) 458 či 457 př. n. l. e) 445 či 444 př. n. l. Přičetli jsme tedy 62 sedmiletí a měli bychom se podle veršů Dan9:26 ocitnout u zahlazení pomazaného. Ani teď však nenalézáme nic, co by této interpretaci odpovídalo. Ježíš se v žádných z takto vypočtených let dosud nenarodil. I. + II. ObdobíZkusme tedy předpokládat, že I. a II. období na sebe navazovala a obě je sečíst: a) 539 či 538 př. n. l. b) ? c) 519 či 520 př. n. l. d) 458 či 457 př. n. l. e) 445 či 444 př. n. l. Konečně se ocitáme v době působení křesťanského mesiáše. Konec II. etapy však měl podle Daniela znamenat zahlazení pomazaného. A zde zůstává problémem onen vypočtený rok 26 (27) či 39 (40) n. l. Je to datum příliš časné či pozdní. Ježíš měl být podle tradice ukřižován asi v roce 30 až 33 n. l. Můžeme se také setkat s tvrzením[8], že právě výpočet ad d) je ten správný. Ukazuje prý na rok 27 n. l., kdy měl být Ježíš pokřtěn a kdy měla začít jeho služba. Jenže podle proroctví mělo dojít k zahlazení pomazaného, ne k začátku jeho působení. A startovní rok 457 př. n. l. vzbuzuje také pochybnosti, vždyť jeruzalémský chrám byl již obnoven a vysvěcen. Je nelogické domnívat se, že v tomto roce mělo vyjít slovo o navrácení a vybudování Jeruzaléma. Ani tyto výpočty tedy nevedou k cíli. III. ObdobíI kdybychom se přiblížili k roku předpokládaného
ukřižování Ježíše nebo přimhouřili oko nad
přesností Danielovy předpovědi, stále zůstává
nevyřešen konec I. a III.období proroctví.
Prorocký rokNěkteří vykladači proroctví se snaží k předpokládaným výsledkům přiblížit zavedením zkráceného roku trvajícího 360 dní. Použitím zkráceného roku se snaží přiblížit některému z významných letopočtů, které jsou dle tradice spojeny s působením Ježíše. Proto tvrdí, že Židé používali lunární rok s dvanácti měsíci po třiceti dnech a že tak je třeba počítat i v proroctví. Není to však úplně přesné. Židé používali lunárně-solární kalendář. Vkládali po dvou až třech letech jeden měsíc navíc a tak v průměru jejich rok trval zhruba 365 dní.[3] Už nejstarší známé civilizace (Mezopotámci, Sumerové, Babylóňané) začínaly nový rok v době jarní rovnodennosti a uměly si počítání dnů v roce vždy po určité době opravit. Podle jiné teorie je prý v Bibli používán tzv. prorocký
rok, trvající 360 dní, 12 měsíců po třiceti
dnech. V Genesis 7:24 se píše, že potopa trvala 150 dní. CEP Gen 7:24
Dále se dočteme, že povodeň začala sedmnáctého dne 2.měsíce a skončila prý sedmnáctého dne 7.měsíce. CEP Gen 7:11, 8:4
Mezi 2. a 7. měsícem tedy mělo uběhnout 150
dní, což ukazuje na 5 měsíců trvajících 30 dní.
Velká voda stála na svém maximu 150 dní od počátku potopy (sedmnáctý den 2. měsíce). Pak začaly vody ustupovat, což trvalo řadu dní. A pak, po určité době, klesla voda natolik, že archa mohla přistát (sedmnáctého dne 7. měsíce) . Velká voda však stále trvala, teprve v 10. měsíci mohla osádka lodě vyjít na pevnou zem. Z veršů tedy nelze jednoznačně odvodit, že archa spočinula na Araratu právě ve stopadesátém dni potopy a že tedy 150 dní trval úsek mezi 2. a 7. měsícem. A i kdyby ano, pak to ukazuje jen na jediné. Že pisatel počítal v krátkodobém výhledu s jednoduchými měsíci o délce 30 dní. Neznamená to, že by nic nevěděl o tom, že po určité době je třeba dorovnat nesoulad mezi 360 denním rokem a skutečnou délkou solárního roku. Problematice prorockého kalendáře v Bibli se vrátíme samostatným článkem. Prozatím jsme však nenalezli nic, co by jednoznačně potvrdilo používání tzv. prorockého roku. Přesto zkusme předpokládat, že Daniel ve svém proroctví počítal s roky o délce 360 dnů a nevěděl nic o běžně užívaném dorovnávání let podle rovnodenností. I. Období s "prorockými roky"Rok tedy trvat 360 dní a na skutečnou
délku lunárního tropického roku musíme vše
přepočítat: Pokud k libovolnému z dříve uváděných startovních letopočtů přičteme místo 49 prorockých let 48.3 let solárních, situace se samozřejmě téměř nezmění. Stále se pohybujeme v rozmezí 4. a 5. století př. n. l., tedy několik stovek let let před narozením Ježíše. Podle veršů Dan9:25 bychom se však koncem I.období měli dostat k pomazanému vévodovi. Počítání s prorockými roky nám nepomohlo. II. ObdobíZkusme aplikovat prorocké roky a vypočítat konec II.období, pokud začínalo shodně s obdobím I. 62 x 7 = 434 prorockých let Místo 434 prorockých let přičteme k letopočtům "kdy vyšlo slovo" 427 solárních let. Při přepočtu na prorocké roky se však naopak Ježíšově době vzdalujeme. Stále zůstáváme v 1.stol.př. n. l., ačkoliv bychom se podle veršů Dan9:26 měli ocitnout v době zahlazení pomazaného. I. + II. ObdobíPočítejme s prorockými roky za situace, že I. a II. období na sebe navazovala. 7 x 7 + 62 x 7 = 483 prorockých let a) 539 či 538 př. n. l. b) ? c) 519 či 520 př. n. l. d) 458 či 457 př. n. l. e) 445 či 444 př. n. l. Teprve poslední výpočet nás zavedl do
období, kdy měl být Ježíš ukřižován. Teprve
tímto výpočtem jsme získali tolik hledané výsledky.
NejasnostiByl tedy rok 445 př. n. l. skutečně oním počátkem, od kterého nás Danielovo proroctví vede až ke svému naplnění ve smrti Mesiáše - Ježíše? Pokud bychom měli tuto teorii prohlásit za věrohodnou, je třeba odpovědět na řadu nejasností: - Výklad opomíjí přímou spojitost s proroctvím Jeremjáše, na které se Daniel ve svém úvodu odvolává. - Proč máme hledat počátek proroctví "Od vyjití slova o navrácení a vybudování Jeruzaléma" v době, kdy snad byl vydán nějaký dekret týkající se obnovy Jeruzaléma? Vždyť v úvodu svého proroctví píše Daniel o slovu Hospodinově daném proroku Jeremjášovi. Tedy ne o dekretu či nařízení ale o slovu a to nikoliv lidském, nýbrž Hospodinově.
- Výklad nevysvětluje, proč je zmiňován pomazaný vévoda na konci 1.etapy, tedy v roce 396 př. n. l. (444 - 48 let) podle počítání prorockými roky. - Podle výkladu mělo v průběhu 3. etapy, tedy v následujících sedmi letech po roce 32 resp. 31 n. l. dojít k událostem, o kterých však historie nic neví. Museli bychom tedy 3. etapu odtrhnout a posunout někam do vzdálené budoucnosti. - Používání prorockých let v Hebrejské bibli není potvrzeno. - Jiná Danielova proroctví směrují příchod božího království do éry Antiocha IV. Epifanése a zpřesňují se, čím těsněji se blíží konci jeho vlády (163 př. n. l.). Proč by mělo být 4. proroctví v nesouladu s předchozími?
Konec světa podle AdventistůZakladatel adventismu William Miller vyčetl z knihy Daniel konec našeho světa v roce 1844. Za výchozí bod stanovil rok 457 př. n. l. Připočtením 490 let (Dan9:24 - sedmdesát týdnů let, tj. 70 x 7) získal rok 33 n. l., kdy měl být ukřižován Ježíš. To mělo potvrzovat správnost výchozího roku 457 př. n. l. Z veršů Daniel 8:14 použil časový úsek trvající 2300 let. CEP Dan 8:13-14
Miller tedy odpočítal od roku 457 př. n. l. časový úsek dlouhý 2300 let. v roce 1844 pak mělo dojít podle výpočtů k završení lidského pořádku světa a nastolení nového řádu věcí pod boží vládou... Rok 1844 se zdál být potvrzen i novozákonním Janovým zjevením. Troubení šestého anděla (Zj 9:13-15) bylo chápáno jako symbol "časů Turků". Tyto časy měly trvat 391 let (prorockou hodinu, den, měsíc a rok). K dobytí Cařihradu bylo připočítáno 391 let a výsledkem byl opět rok 1844.[14] K roku 1844 se pojila nejmasovější očekávání konce světa v historii křesťanství. Konec světa nenastal a tak se hledá stále znovu a znovu další termín.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vytvořeno: 25.12.2005 |