Marie Magdaléna (IV.) - Marie Magdaléna a křesťanská gnose
Marie Magdaléna (IV.)Marie Magdaléna a křesťanská gnose
Oddanost a odvahaMarie Magdalská se ve vyprávění kanonických evangelií objevuje poprvé na počátku Ježíšova působení v Galileji. Lukášem je jmenována jako prvá mezi ženami, které se připojily k Ježíšovu doprovodu a ze svých prostředků se staraly o něj i jeho učedníky. Bible, Lukáš 8:1-3, CEP[1]
Máří Magdaléna pak mizí z kanonických textů až do
událostí Ježíšova ukřižování, smrti a zmrtvýchvstání. Zde pak hraje
klíčovou roli.
Příběh kulminuje zjevením Ježíše po zmrtvýchvstání. Podle evangelia Marka a Jana se Ježíš poprvé setkává právě s Marií Magdalskou. Z dalších křesťanských textů se však dozvídáme, že Marie Magdalská byla nejen Ježíšovou neúnavnou pomocnicí, sponzorem a svědkem klíčových událostí, ale také učitelkou ostatních apoštolů. Apoštolka apoštolůCEP Jan 20:14-18
Podle Janova evangelia Ježíš posílá Marii Magdalskou oznámit učedníkům radostnou zvěst o svém zmrtvýchvstání. Proto bývala Marie Magdalská označována církevními autoritami jako apoštol apoštolů (Apostola Apostolorum). V některých ranně-křesťanských textech vystupuje Máří jako významný Ježíšův žák, který předává své znalosti ostatním učedníkům. Podle Filipova evangelia Spasitel vyzývá učedníky k šíření evangelia. Ti jsou však vystrašeni a bojí se nebezpečí. Je to právě Marie Magdalská, která apoštoly utěšuje a dodává odvahy. V Mariině evangeliu hovoří Magdaléna o tom, co bylo apoštolům Ježíšem zamlčeno. Popisuje své vidění, v němž jí Ježíš odhalil důležitost mysli pro člověka. Seznamuje učedníky s naukou o duchovním rozvoji, překonání nevědomosti a boji duše s ďáblem. Můžeme diskutovat o tom, zda jsou či nejsou kanonická evangelia historicky věrohodnější, než ostatní evangelia či další ranně-křesťanské texty. Jedno je však jisté. Některá nekanonizovaná evangelia nám ukazují, že určité skupiny prvotních křesťanů věřily v Marii Magdalskou jako v Ježíšovu učednici a družku. Lidé si předávali tradici, podle které to byla Marie Magdalská, kterou Ježíš nejvíce miloval a jí sděloval i to, co ostatním zamlčel. Ve vývoji raného křesťanství lze vysledovat dva proudy. Formální, dogmatický a institucionalizovaný směr, který symbolizoval apoštol Petr. Směr gnostický pak představovala právě Marie Magdalská. Potlačení ženské úlohy
Odkaz Marie MagdalskéTeprve v současnosti jsme svědky veřejného očišťování symbolu Marie Magdalské. Její příběh se opět stává inspirujícím pro řadu křesťanů. Někteří věřící volají po rovnováze mezi mužskou a ženskou úlohou v náboženském životě, hledají protiváhu k mnohdy formalizovaným církevním rituálům v přímé spirituální zkušenosti. Možná právě jim může Marie Magdalská, Ježíšova družka, učednice i učitelka, ukázat cestu. Marie Magdaléna a křesťanský gnosticismusMarie Magdaléna zaujímala velice důležité místo v křesťanském gnosticismu. Termínem "křesťanský gnosticismus" zde rozumíme myšlenkové proudy různých křesťanských skupin zejména v prvních třech stoletích n. l., podle kterých cesta ke spáse vede poznáním a sebepoznáváním spíše, než vírou v dogmata a poslušnost církevním či jiným autoritám. Někdy se křesťanská gnóze pokládala za křesťanskou herezi, jindy za samostatný myšlenkový proud uvnitř křesťanství. Své učení gnostici sdělovali šifrovaně pomocí bohatě obrazných a nesnadno srozumitelných textů, což dnešního čtenáře může mást.Jednou z nejvýznamnějších postav v křesťanské gnostické literatuře je právě Marie Magdalská. Ježíš a Marie Magdalská byli považováni za celek, který může přinášet našemu světu boží světlo. Gnostikové pravého Boha nazývali Světlem či Otcem všeho a neztotožňovali jej s bohem Yahwem Hebrejské Bible. Aby vše fungovalo, musí hmotu, kosmos naplňovat božská podstata, duch, pléróma světla. Svět musí být naplněn božskou podstatou, světlem skrze Ježíše a Máří. Evangelium Marie MagdalskéV gnostickém textu z poloviny 2. stol. odpovídá Ježíš na otázky svých učedníků. Ježíš hovoří o hříchu světa, hmotě, životě a smrti. Pak Kristus odchází a na apoštoly doléhá bezútěšnost a obavy z budoucnosti. Marie Magdalská je však utěšuje a dodává odvahy. Vysvětluje, co jim bylo dosud skryto, předává nauku o duchovním rozvoji, překonání nevědomosti a boji duše s ďáblem. Marie Magdaléna zde má privilegium hlubšího poznání, převyšuje apoštoly a je prostřednicí a zvěstovatelkou gnóze. Petr zpochybňuje, že Ježíš vybral Magdalénu k interpretaci svého učení. Vidí v Marii soupeře ve vedení ostatních apoštolů. Matouš (Lévi) ji brání. Marie Magdaléna je zde prostřednicí a zvěstovatelkou gnóze. Více viz Marie Magdaléna v apokryfních evangeliích. Otázky Marie MagdalskéText měl pocházet z II. pol. 2. století, nedochoval se však. Pouze Epifanos ze Salaminy ve spisu Panarion zmiňuje existenci gnostických textů, v nichž se Marie Magdalská těší významnému postavení. V Otázkách Mariiných Ježíš údajně zjevuje Marii některá orgiastická mystéria. Filipovo evangeliumSbírka výroků a rozhovorů spojených s Ježíšovou osobou vznikla ve II. pol. 2. stol. či ve století třetím. Důležitou postavou je zde opět Marie Magdaléna, družka Ježíšova, kterou často líbal na ústa. Více viz Marie Magdaléna v apokryfních evangeliích. Bůh, Otec všeho, je otcem plérómatu, z něj vše emanuje (vychází,
vyzařuje). Z božího plérómatu emanuje i svět eonů (mezistupeň bytí mezi
Bohem a kosmem). Nejvyšší bytost a eony jsou androgynní, obsahují v sobě
dva principy, sjednocují v sobě mužský i ženský princip. V plérómatickém
světě existují božské dvojice: Tomášovo evangeliumGnostický text byl sepsán pravděpodobně mezi léty 150 a 200. Jde o
sbírku Ježíšových výroků. Marie Magdalská se zde objevuje dvakrát. Klade
Ježíši otázku a on Marii odpovídá. Apoštolové jsou zde srovnáváni s
dětmi, žádajícími bezelstně něco, čemu nerozumí a co jim nepatří. Pistis SofiaGnostický text pochází z Egypta, z poloviny 3. století. Pistis Sofia je
rozdělen do čtyř knih. Tři knihy popisují 11 let života Ježíše s
učedníky. Dvanáctým rokem se zjevil zahalen oslnivým světlem. Odhalil
tajemství pádu duší do hmoty, původ zla, nezbytnost návratu do Božího
světla a úděl mocností zla. Ve čtvrté knize je řeč, kterou Ježíš
pronesl v den svého vzkříšení. Marie Magdaléna se v textu výrazně odlišuje od ostatních učedníků. Nejčastěji se ujímá slova a klade nejvíce otázek (67 otázek z celkových 115). Petr si stěžuje, že tato žena nikoho nepouští ke slovu. Marie vyniká intelektem a jediná plně chápe Ježíšova slova. Sama se hájí: Pistis Sofia 2, 72
Teolog G. M. Carbone píše: "Těmito slovy Marie přiznává, že její duch je neustále upřen k božskému plérómatu, a že je tedy duchovní bytostí... síla jejího světla i mysli je podobná síle panny světla (božské bytosti, soudkyně duší, jež spravedlivé odměňuje věčným štěstím a zlé trestá věčným utrpením)."[5] Křesťanský gnosticismus v současnostiMarie Magdalena. Svatá nevěsta.[6]
Křesťanské gnostické učení se předávalo a předává po generace až do současnosti. Mnohé gnostické legendy byly šířeny jen skrytě, ústní tradicí. V současnosti jsme však svědky toho, že něco z toho, co bylo až donedávna uchováváno jen v okruhu zasvěcenců, je zpřístupňováno i veřejnosti. Zájemcům o problematiku doporučujeme např. dílo zasvěcence sofiánské tradice gnostického křesťanství Tau Malachiho. V knize Marie Magdalena, svatá nevěsta[6] lze nalézt vysvětlení mnohého z výše uvedených gnostických křesťanských textů. Sofiánští gnostikové přisuzují Marii Magdaléně mnohem významnější roli v životě Ježíše, než jakou jí přiznávají biblická evangelia a velké křesťanské církve. Podle textů Tau Malachiho byla Marie Magdalena milovanou a milující manželkou Ježíše dříve i nyní. Následující - Marie Magdalská, utajená učednice?
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vytvořeno: 02. 05. 2005 |