„Jákob se stal otcem Josefa, manžela Marie, z níž se narodil Ježíš, který je nazýván Kristus.“ (Mt 1:16) Povšimněme si, že neříká, že se ‚Josef stal otcem Ježíše‘, ale říká, že byl ‚manželem Marie, z níž se narodil Ježíš‘. Lukáš se vyjadřuje ještě přesněji, když potom, co ukázal, že Ježíš je ve skutečnosti Božím Synem, kterého porodila Marie (Lk 1:32–35), říká: ‚Ježíš byl, jak se domnívali, synem Josefa, syna Heliho.‘ (Lk 3:23)
Vzhledem k tomu, že Ježíš nebyl vlastním synem Josefa, ale byl Synem Božím, měl Ježíšův rodokmen sestavený Lukášem dokázat, že Ježíš, který se narodil jako člověk, byl prostřednictvím své tělesné matky Marie Davidovým synem. O Ježíšových rodokmenech, které uvádějí Matouš a Lukáš, Frederic Louis Godet napsal: „Toto podrobné zkoumání textu nás vede k tomu, abychom uznali: 1. že rodopisný seznam v podání Lukáše je rodopisem Heliho, Ježíšova děda; 2. že tato Ježíšova příbuznost s Helim je záměrně postavena proti jeho příbuznosti s Josefem, a tudíž že dokument, který nám Lukáš zanechal, nemůže být z jeho pohledu ničím jiným než Ježíšovým rodokmenem přes Marii. Proč však Lukáš Marii neuvádí a proč z Ježíše přechází ihned na jeho děda? Cítění lidí ve starověku odporovalo tomu, aby byla matka uváděna jako článek rodokmenu. Mezi Řeky platilo, že člověk je synem svého otce, a ne své matky; a mezi Židy platilo pořekadlo: ‚Genus matris non vocatur genus [„Potomek matky není nazýván (jejím) potomkem“]‘ (‚Baba bathra‘, 110, a).“ (Commentary on Luke, 1981, s. 129)
Ve skutečnosti oba rodokmeny (v Matoušově i v Lukášově podání) ukazují, že Ježíš byl potomkem Davida; v jednom případě byl potomkem jeho syna Šalomouna, a ve druhém Natana. (Mt 1:6; Lk 3:31) Při zkoumání seznamů pořízených Matoušem a Lukášem zjišťujeme, že tyto rodokmeny pokračují od Šalomouna a Natana sice odděleně, ale později se opět sejdou u dvou osob, u Šealtiela a Zerubbabela. To je možné vysvětlit takto: Šealtiel byl synem Jekonjáše; jako ‚syn Neriho‘ byl označen možná proto, že se oženil s Neriho dcerou a tak se stal Neriho zetěm. Je také možné, že Neri neměl žádné syny, takže i z toho důvodu byl Šealtiel považován za Neriho „syna“. Zerubbabel, pravděpodobně vlastní syn Pedajáše, byl ze zákonného hlediska považován za Šealtielova syna, jak už bylo uvedeno. (Srovnej Mt 1:12; Lk 3:27; 1Pa 3:17–19.)
Z těchto zpráv také vyplývá, že Zerubbabel měl dva syny, Rhesu a Abiuda; u nich se rodové linie opět rozdělují. (Rhesa a Abiud nemuseli být Zerubbabelovými vlastními syny, ale mohli být jeho potomky, nebo přinejmenším jeden z nich mohl být Zerubbabelovým zetěm. Srovnej 1Pa 3:19.) (Lk 3:27; Mt 1:13) V tomto místě se rodokmeny v Matoušově a v Lukášově evangeliu liší od rodokmenu zapsaného v 1. Paralipomenon 3. kapitole. Důvodem může být to, že Matouš a možná i Lukáš řadu jmen záměrně vynechali. Je však třeba pamatovat na to, že tyto rozdíly v rodopisech předkládaných Matoušem a Lukášem byly velmi pravděpodobně už i v těch seznamech, které tehdy Židé používali a které zcela uznávali; nejde tedy o změny, které by udělali Matouš a Lukáš.
Můžeme tedy učinit závěr, že dva seznamy pořízené Matoušem a Lukášem spojují v sobě dvě pravdy, totiž (1) že Ježíš byl skutečně Božím Synem a přirozeným dědicem Království vzhledem k tomu, že se zázrakem narodil panně Marii z Davidovy linie, a (2) že byl také zákonným dědicem v mužské rodové linii Davida a Šalomouna a svého adoptivního otce Josefa. (Lk 1:32, 35; Ří 1:1–4) Kdyby snad nepřátelští Židé vznesli obvinění, že se Ježíš narodil jako nelegitimní dítě, pak by takové pomlouvačné tvrzení mohlo být vyvráceno na základě skutečnosti, že Josef, který znal okolnosti, se přesto s Marií oženil a svou dobrou pověstí a svým původem z královské rodové linie jí poskytl ochranu.
[Tabulka na straně 509 a 510]
JEŽÍŠŮV RODOKMEN V BIBLI
1. Mojžíšova 1. Paralipomenon Matouš Lukáš
a Rut 1., 2., 3. kap. 1. kap. 3. kap.
Adam Adam Adam
Set Set