Nejde v danem pripade jen o metaforicke vyjadreni?

Dokud clovek nepojedl ze zakazaneho stromu, nemel poneti o zlych vecech, neuvedomoval si tedy ani smrt (podobne jako zvirata). Ve chvili, kdy se mu otevrely oci, dokazal si predstavit budoucnost (jako bohove) a v ni i nevyhnutelnost vlastni smrti. Tim se pro nej smrt poprve stala skutecnou ("propadl smrti", metaforicky receno v tom okamziku "zemrel").

V danem versi se tedy nemluvi o tom, ze clovek v okamziku poruseni zakazu padne mrtev k zemi, ale (coz je svym zpusobem jeste horsi) zacne si existenci smrti uvedomovat.

--Dokud clovek nepojedl ze zakazaneho stromu, nemel poneti o zlych vecech--

a ani o dobrých,zkrátka nerozlišoval věci,události na dobré a zlé podobně jako malé děti

--neuvedomoval si tedy ani smrt (podobne jako zvirata)--

proč by smrt měla být automaticky zlá?

--.Ve chvili, kdy se mu otevrely oci, dokazal si predstavit budoucnost (jako bohove)--

jako bohové budete znát dobré i zlé,ředstavivost už fungovala dříve,když Adam dokázal pojmenovat všechny živočichy

--a v ni i nevyhnutelnost vlastni smrti. Tim se pro nej smrt poprve stala skutecnou ("propadl smrti", metaforicky receno v tom okamziku "zemrel").--

jak je patrné z kontextu ,smrtelní byli lidé odjakživa nesmrtelnost by získali pojedením ovoce ze stromu života,což by po nabití rozumnosti udělali,Hospodin je proto vyhnal.

.

Uznavam, ze cela treti kapitola Genesis je silne nekoncepcni. Buh vyhrozuje za poruseni zakazu smrti, bezprostredne ale tresta cloveka prislibem bolesti a utrpeni (zenu pri plozeni deti, muze pri dobyvani obzivy). Naopak vyhnani z Raje je dusledek Bozi obavy pred moznosti, ze by clovek ziskal nesmrtelnost. Take je zajimave, ze teprve v tomto momentu dostava zena osobni jmeno (pojmenovani zeny v ramci pojmenovani ostatniho stvoreni v druhe kapitole specifikovalo jen "zivocisnou prislusnost").

Presto si myslim, ze se da puvodni Bozi vyhruzka metaforicky chapat tak, ze v pripade poruseni zakazu zaujme smrt v lidskem zivote vyznacnou roli. Zena i Had ji ovsem chapou doslovne, v tomto smyslu Buh lhal.

Jedine schudne vysvetleni, proc tato lez zustala v textu neredigovana, mi pak pripada varianta, kdy pro starozakonniho cloveka byl v celem pribehu stezejni motiv poruseni Boziho zakazu (po nemz nasleduji nemile veci), ne dodrzeni slibovane formy trestu (Buh napriklad svou vyhruzku "prestrelil", aby dosahl patricneho efektu, nebo ji naopak myslel vazne, ale nakonec se mu cloveka szelelo).

Mě to přijde jako past na člověka-už tam sadit ten strom,s plody lákavými na pohled a nechat tam volně pobíhat toho vychytralého tvora hada.
To že se lidem lhalo nebyl myslím v době vzniku snad už u starých Sumerů takový problém,tehdy bohové bežně oplývali lidskými vlastnostmi.Dneska to problém je hlavně pro ortodoxní církevníky,tak se nestydí i všelijak zkreslovat překlady a účelově výklad jen aby tato lež nevyšla najevo

--- jak je patrné z kontextu ,smrtelní byli lidé odjakživa nesmrtelnost by získali pojedením ovoce ze stromu života,což by po nabití rozumnosti udělali,Hospodin je proto vyhnal.
---
Ale Bůh podle Bible zakázal jíst pouze ze stromu poznání - tedy ze stromu života jíst směli! Je otázka zda jedli či nejedli, ale Bible na tomto místě říká, že jíst ze stromu života měli povolené a tudíž lze předpokládat, že Adam a Eva se již nesmrtelnými stali - tedy, že ze stromu života jedli. Další text - tedy obava Boha aby nejedli i ze stromu života naznačuje, že Adam s Evou sice směli jíst ze všech stromů v Edenu, ale neučinili tak - tedy - měli povoleno jíst ovoce stromu poznání, ale nejedli ho (když se obával aby tak po nabytí poznání neučinili) - nabízí se tedy otázka - proč nejedli ze všech povolených plodin? Bylo ovoce stromu života nehezké na pohled? či snad zapáchalo? Proč ho tedy nejedli? Pokud brali v úvahu tyto aspekty (vzhled, vůni apod.) tak zákonitě zvažovali dobré a zlé - je hezké=dobré, je voňavé=dobré - pokud tenkrát neuměli rozeznávat dobré a zlé - proč nejedli ze stromu života, když to měli povolené?
Proč Bůh strom života do Edenu vůbec sázel? Předpokládal snad, že i když mají z něho dovoleno jíst, tak to stejně neudělají?
Kapitola 2, verš 24 kniha Genesis :
24. Z té příčiny opustí muž otce svého i matku svou, a přídržeti se bude manželky své, i budou v jedno tělo.
Tady se mi zdá, že Bůh předpokládá reprodukci !!! Tedy ještě před prvotním hříchem Bůh ví, že z otce a matky vzejde potomek - muž, který je opustí a bude žít se svou manželkou ...

A ještě jedna otázka - co udělali první když okusili ovoce ze stromu poznání - stud ! Začali se stydět, že jsou nazí - proč je Bůh stvořil nahé, když je to zlé (být nahý) ?
Problém vyvstává i v kapitole 3 verš 10, kdy Adam říká, že se nestyděl, ale bál - tedy ne stud, ale bázeň (obava) - tedy nahota byla najednou pokládána za zlo ?
(10. Kterýžto řekl: Hlas tvůj slyšel jsem v ráji a bál jsem se, že jsem nahý; protož skryl jsem se.)

A nebo jim dal do Edenu veci zlé i dobré, ale oni nevěděli co je zlé a co dobré - tedy si mysleli, že jsou v ráji - tedy tam, kde zlo nemá co dělat. Proč stvořil Bůh Eden tak, že v něm bylo zlo? (Třeba v podobě hada, nebo nahoty) Je Bůh stvořitelem zla?

Jinak k myšlence metafory se přikláním i já - prozříš a uvědomíš si vlastní bytí - tedy i pochopíš děj, jež se nazývá smrt. To se mi zdá nejrozumější vysvětlení.

Bible ovšem ještě připouští existenci jiných lidí, kteří nebydleli v Edenu

Výkladů k událostem v zahradě Edenu je mnoho a často velice důvtipných. Budu se je zde snažit nějak stručně a přehledně shromáždit. Metaforickým či složitějším duchovním vysvětlením ale příliš nevěřím, protože tak kniha Genesis ani další starověké spisy psány nejsou. Spíše hledám vysvětlení ve starověkých příbězích, ze kterých čerpali i autoři textů Genesis.

Som rád, že ste na to tu poukázal, lebo toto je jadro biblického - Novozákonného posolstva:

Adamov DUCH zomrel !

Ježiš povedal (Ev.Jána 3, 3b-4):

"......Ak sa niekto nenarodí znova, nemôže vidieť kráľovstvo Božie. A Nikodém mu povedal: Ako sa môže narodiť človek, keď je starý?"

(v.7):
"Nediv sa, že som ti povedal: Musíte sa narodiť znova."

(v.16):
"Lebo tak miloval Bôh svet, že svojho jednorodeného Syna dal, aby nikto, kto verí v neho, nezahynul, ale mal večný život."

-Človek je duch, ktorý má dušu a žije v tele.

-Čo sa musí v človeku znovu narodiť?
Odp.: -To čo je mŕtve.
Čo je v človeku mŕtve?
Odp.: JEHO DUCH.

Ježiš to vysvetluje vo verši 6:
"Čo sa narodilo z tela, je telo, a čo sa narodilo z Ducha, je Duch."

Duch umožňoval Adamovi spojenie s Bohom. -Keď Adam zhrešil, duch v ňom zomrel - a preto prestal mať spoločenstvo s Bohom. Síce ho ešte potom videl (keď prišiel spraviť súd); ale hanbili sa. -Človek stratil spoločenstvo s Bohom a živú vieru. Tú získa až znovuzrodením (o ktorom hovorí Ježiš v tej tretej kapitole evanielia Jána). Zamysleli ste sa niekedy, prečo Ježiš hovorí o ZNOVUzrodení? -Čo sa má narodiť ZNOVU? Odp.: -To, čo kedysi žilo, ale teraz je mŕtve.


Biblia hovorí o štruktúre človeka napr. v 1Tes 5:23:

"A on sám, Bôh pokoja, nech vás ráči celých posvätiť a váš DUCH nech je zachovaný celý a neporušený i DUŠA i TELO bezúhonne, keď prijde náš Pán Ježiš Kristus."

-Je to tzv. TROJJEDINOSŤ ČLOVEKA (nezabúdajme, že Boh stvoril človeka na svoj obraz - a Boh je tiež trojjediný).


Alebo si všimnite tento text (1Kor 2:11):

"Lebo kto z ľudí vie, čo je v človekovi krome DUCHA ČLOVEKA, ktorý je v ňom? Tak ani vecí Božích nepoznal a nezná nikto, iba Duch Boží."

Skrátene.:
Ak použiješ pri riešení problému navonok "len" svoj vlastný rozum, bez toho aby si dal šancu prehovoriť duchu - ktorý dohliada na jednanie v medziach zákona a podriadiť sa mu- tak to je hriech (v ten deň prepadneš smrti, ano je to správne, je ovšem potrebné podotknúť, že prepadneš druhej smrti - smrti Ducha. Prvá smrť je smrť tela).
Prostredníctvom Ducha nám bolo dané poznanie a zároveň dedičstvom zákon života. Boh postavil do stredu rajskej záhrady dva stromy, ale len z jedného mali zákaz jesť - Písmo nám tým jasne hovorí, že pokial neokúsiš (nerozoznáš) dobro od zla, nemôžeš dobré spoznať, ani keby ten strom večného života v strede raja svietil ako neónová reklama. Preto nebolo potrebné zakazovať z tohoto stromu jesť. Zákaz ako taký, je však dobrým dôvodom na špekulovanie ako ho obísť - to poznáme z nášho života súčasnej spoločnosti. Okrem iného, až po Mojžiša žili ľudia bez zákona. Mojžišom bol vnesený zákon medzi ľudstvo a v Ján.3:14 sa hovorí...: "...ako Mojžiš povýšil hada na púšti..."(4.Moj.21:4-9) je paralelou k rajskému hadovi. Ľud chabnúc na duši začal reptať proti Bohu a proti Mojžišovi kvôli slabej strave a nedostatku vody - verš 6 hovorí Hospodin: "...sprav si ohnivého hada..., keď pohliadne uštipnutý na neho, bude žiť ".
Predovšetkým si prečítajte túto pasáž niekoľko krát za sebou rovo z Biblie a všimnite si, že sa hovorí.:
verš 6/
...Hospodin poslal hadov ohnivých, ktorí štípali ľud, takže zomrelo množstvo ľudu z Izraela
avšak verš 9/
...kto je uštipnutý, keď pohliadne na neho bude žiť

Toto je jasným príkladom obraznej reči, ktorou Biblia priam, prekypuje. Tu sa nejedná o fyzickú smrť nejakého izraelca, ale o jeho duchovnú, tzv. "druhú smrť". To je presná kópia výroku z rajskej záhrady: "v ten deň prepadneš smrti"
To štípanie hadom je metaforou na jav odohrávajúci sa v našich hlavách ako keď povieme "žerú ma mrle" (znervózniem, začínam kalkulovať s východiskovou situáciou a hladám riešenie ako situáciu napraviť, a uniknúť z nedobrej situácie), čo jasne vyplýva z kontextu.
No hej, z kontextu ale vyplýva, že Izraeliti zabudli veriť božiemu príslubu a začali počúvať zmysli vlastného tela, na čo sa ozval svoj vlastný mozok (had) - odmietli ducha - to bolo tým štípaním hada a HAD je našou druhou smrťou.